František hrabě z Clam-Gallasu (německy Franz Joseph Christian Maria Graf von Clam-Gallas, 26. července 1854 LiberecMatriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec – 20. ledna 1930 Frýdlant) byl český šlechtic a velkostatkář. V rodové tradici byl majitelem velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn a Lemberk, dále Clam-gallasovského paláce v Praze a ve Vídni. Byl posledním mužským příslušníkem rodu Clam-Gallasů.

Životopis vlevo|náhled|Busta Františka z Clam-Gallasu v parku libereckého zámku František z Clam-Gallasu byl syn hraběte Eduarda z Clam-Gallasu, rakouského generála pěchoty, a vnuk hraběte Kristiána Kryštofa z Clam-Gallasu, pozemkového vlastníka v severních Čechách, matka Klotylda byla jednou z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.

Absolvoval gymnázium na Malé Straně v Praze, poté dva roky studoval práva na univerzitě ve Vídni, další vzdělání si doplnil na zemědělské vysoké škole. Krátce sloužil v armádě, později mimo aktivní službu dosáhl hodnosti rytmistra. Od mládí se částečně podílel na správě rodového majetku, jako samostatné bydlení byl pro něj vyčleněn zámek Grabštejn.

V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1901 se stal tajným radou. Od roku 1895 byl též doživotním členem rakouské panské sněmovny. V letech 1901–1913 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se angažoval ve Svazu německých velkostatkářů.

Po celý život se věnoval charitě a podpoře různých oblastí veřejného života v severních Čechách, kde byl čestným členem řady spolků. Podle účetnictví správy velkostatků věnoval na darech různým organizacím, institucím a spolkům téměř tři milióny korun.

Za své zásluhy byl v roce 1898 odměněn řádem císaře Leopolda, za aktivity v rámci Červeného kříže za první světové války na Balkáně obdržel bulharský Řád sv. Alexandra (1917), byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Také města Liberec a Hrádek nad Nisou mu udělila čestné občanství.

Přes všechny aktivity v různých sférách veřejného života byl František z Clam-Gallasu především správcem rodového majetku, který převzal po otci v roce 1891. Jednalo se o čtyři velkostatky (Liberec, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk), palác v Praze a ve Vídni. Severočeské velkostatky měly rozlohu 31 690 hektarů půdy a Clam-Gallasovi patřilo šesté místo mezi největšími vlastníky půdy v Čechách. Hodnota statků byla počátkem 20. století vyčíslena na více než tři milióny korun s čistým výnosem téměř 400 000 korun ročně. Vzhledem k lokalizaci statků v oblasti Jizerských hor bylo stěžejním předmětem podnikání lesní hospodářství. Kromě toho Clam-Gallas provozoval četné průmyslové podniky jako cihelny, pivovary nebo mlýny. Menší význam mělo zemědělství, kromě toho do výnosu velkostatků spadaly i zisky z podílů na provozování lázní Libverda. Do struktury clam-gallasovských statků významně zasáhla pozemková reforma, jejíž dopady se František z Clam-Gallasu snažil snížit jednáním s četnými úřady prakticky až do své smrti. Po vzniku Československa poskytl svůj pražský palác pro potřeby ministerstva financí, později prodal státu liberecký zámek.

Hrabě František z Clam-Gallasu zemřel 20. ledna 1930 ve věku 75 let na zámku Frýdlant jako poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů. Pohřben byl o týden později za široké účasti veřejnosti v rodové hrobce v Hejnicích.

Rodina náhled|vlevo|Hraběnka Marie von Clam-Gallas, rozená Hoyosová (Sport und Salon, Vídeň, 1913) Ve vídeňském Votivním kostele se 20. dubna 1882 oženil s hraběnkou Marií z Hoyos-Sprinzensteinu (12. srpen 1858 Horn – 5. leden 1938 Vídeň), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Idy Marie hraběnky Paarové. Z manželství se narodilo sedm dcer:

1. Kristýna (Christiane, 1886–1947) ∞ Maria Josef z Arco-Zinnebergu (1881–1924) 2. Eleonora (Eleanore, 1887–1967) 1. ∞ Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) 2. ∞ Zdenko Kinský z Vchynic a Tetova (1896–1975) 3. Eduardina (Eduardine, 1889–1970) ∞ Prof. MUDr. Adolf Winkelbauer (1890–1965), morganatický sňatek 4. Gabriela (Gabrielle, 1890–1979) – dědička zámku Lemberk ∞ (28. duben 1914) Adolf Karel z Auerspergu (1886–1923) 5. Marie (1893–1959) – dědička hradu Grabštejn ∞ Karel Podstatský-Lichtenštejn (1874–1946) 6. Klotylda (Clothilde, 1898–1975) – dědička zámku Frýdlant – zůstala svobodná, starala se o ovdovělou matku 7. Žofie (Sophie, 1900–1980) ∞ Eduard Rupert z Auerspergu (1893–1948)

Manželka Marie byla poslední, jejíž ostatky byly uloženy v roce 1938 do rodinné hrobky v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Poslední svého rodu. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), Liberec 2007, s. 261–293 ()

SVOBODA, Milan. Franz hrabě Clam-Gallas: Obrysy portrétu. Hejnice, Liberec 2019. 167 s. .

Externí odkazy

Franz Clam-Gallas na webu rakouského parlamentu https://web.archive.org/web/20140523145140/http://clam-gallas.webnode.cz/ Jan Heinzl - Franz hrabě Clam-Gallas vzpomínka na frýdlantského pána

František Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Čestní občané města Liberec Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Mecenáši Kategorie:Pohřbení v Gallasovské a Clam-Gallasovské hrobce v Hejnicích Kategorie:Narození 26. července Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození v Liberci Kategorie:Úmrtí 20. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1930 Kategorie:Úmrtí ve Frýdlantu Kategorie:Muži