Bitva v Doverské úžině se odehrávala mezi dny 22. července až 24. července roku 1588. V těchto dnech došlo k hlavnímu střetu, bitva však pokračovala ještě po několik následujících dní. Byla to jedna z prvních větších bitev Anglo-španělské války (1585–1604). Šlo o velkou námořní bitvu, ve které početně silnější španělská flotila, zvaná Armada a čítající přes 130 lodí, podlehla početně slabší anglické flotile.
Velitelé Hlavním velitelem španělské flotily byl v této bitvě admirál Alons Perez de Guezman, vévoda z Mediny-Sidonie. Nebyl však příliš zkušeným velitelem, což jistě zčásti zavinilo porážku Španělů. Proti němu stál admirál lord Charless Howard z Effinghamu, za podpory tří zkušených kapitánů – sira Francise Drakea, sira Waltera Raleigha a sira Waltera Fribishera. náhled|upright|Sir Francis Drake
Příčiny bitvy Cílem španělského krále Filipa II. bylo dobýt Anglii. Lodě vypluly z Lisabonu a na flanderském pobřeží měly, podle plánu, vzít na palubu invazní armádu Alessandra Farnese. Nepřetržité výpady Angličanů však tyto úmysly zcela zhatily. náhled|upright|vlevo|Filip II.
Hlavní boje Hlavní boje probíhaly během dvou dnů. Španělská flotila, ač početnější, utrpěla výrazně vyšší ztráty, nežli anglická strana. Ztráty však nebyly natolik vysoké, aby donutily flotilu Španělů k útěku či kapitulaci. Největší výhodou v bojích se pro Angličany ukázaly jejich válečné lodě, které byly oproti španělským galeonám menší, avšak mnohem obratnější a pohyblivější. Také výzbroj se u Angličanů ukázala jako lepší. Další nespornou výhodou se ukázala být blízkost domácích přístavů. náhled|upright|Kresba dobové galeony od Albrechta Dürera
Rozhodnutí bitvy Bitva skončila, když pod náporem přesily pomalu ustupující anglické loďstvo dospělo k přístavnímu městu Calais. Pod rouškou tmy se podařil Angličanům prudký výpad, při kterém se jim díky silnému větru podařilo podpálit a následně potopit mnoho španělských lodí. Po tomto zásahu se španělské síly daly na ústup. Angličané zahájili pronásledování prchajících lodí. K dalším velkým bojům však již nedošlo.
Přírodní vlivy Velikou rolí se na této námořní bitvě podílelo také počasí. Silné bouře, které překvapily španělskou flotilu, zničily údajně stejné množství lodí, kolik si vyžádaly tvrdé boje s Angličany. Nakonec však silný a nenadálý jihovýchodní vítr umožnil zbytku španělských sil uprchnout do Severního moře a uniknout tak pronásledování, které bylo po bitvě zahájeno.
Literatura Sestavovatel Bodo Haranberg. Kronika lidstva. Bratislava. Fortuna print 1992
Doverské úžině Kategorie:Calais Kategorie:Anglo-španělská válka (1585–1604) Kategorie:Calaiská úžina Doverské úžině Doverské úžině Doverské úžině