Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna je historickou zámeckou knihovnou Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Tato knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům.

Knižní fond arcibiskupské zámecké knihovny vlevo|náhled|Iluzivní nástropní malby v interiéru knihovny Knihovní fond je vlastnictvím Arcibiskupství olomouckého. Veškeré zámecké sbírky spravují pracovníci Muzea umění Olomouc – Arcidiecézního muzea Kroměříž. Fond obsahuje kromě teologických knih i knihy k různým vědním oborům, umění a další. Skládá se ze 4 knihoven: Staré knihovny Nové knihovny Trezorové knihovny Lesní knihovny Celkově je na zámku přibližně 90 000 knih, z toho je přibližně 500 rukopisů a 200 inkunábulí (prvotisků do roku 1500).

Zámecká knihovna dnes Samotný zámek je spravován Národním památkový ústavem, územním odborným pracovištěm v Kroměříži. Návštěvníci zámku mohou při prohlídce zhlédnout pouze Starou a Novou knihovnu.

Knihy ze všech knihoven je možné studovat v badatelně prezenčně. Více informací o možnostech a režimu studia je na webových stránkách Muzea umění Olomouc. V současnosti dochází ke zpracování knihovního fondu v programu CLAVIUS.lanius.cz:Reference knihovního systému Clavius v ČR

Jednotlivé knihovny Stará knihovna Byla založena stavitelem zámku, olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteina-Castelkornu (1664 – 1695). Zakládací listinou ze dne 14. května 1694 zpřístupnil knihovnu vzdělané veřejnosti a měla být centrální knihovnou Biskupství olomouckého. Mohli ji také využít biskupští úředníci spravující v Kroměříži biskupský majetek. V knihovně mělo být obsaženy knihy všech vědních oborů a mělo být podchyceno poznání dané doby. Základem knihovny byla soukromá knihovna biskupa Lichtensteina-Castelkorna, který pamatoval také na studovnu a který rovněž vypracoval knihovní řád. Aby se knihovna rozrůstala i nadále, požádal své nástupce, aby knihovnu a rovněž ostatní sbírky doplňovali a rozmnožovali. Tato jeho prosba byla vyslyšena a díky tomu patří tato zámecká knihovna k největším historickým fondům v českém státě.

Pro zajištění provozu knihovny zřídil Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu nadaci, do které věnoval 10 000 zlatých. Z těchto peněz se platil knihovník, vazba knih a nákup nových knih. Do nově koupených knih z těchto peněz byly lepeny ex libris biskupa Lichtensteina – Castelkorna. Knihovníky byli od roku 1700 – 1833 profesoři piaristické koleje, později světští knihovníci šlechtického původu a od roku 1887 do roku 1949 profesoři arcibiskupského gymnázia (chlapeckého kněžského semináře).

Knihovna se skládá ze tří místností: Předsíně, Předsálí a Velkého sálu. V těchto třech sálech nachází přibližně 25 000 knih. Knihy byly opatřeny jednotnou vazbou z bílé kůže a zlacenými nápisy na hřbetech. V knihovních skříních jsou knihy někdy naskládány i ve více řadách za sebou. V roce 1752 zasáhl celé druhé patro zámku požár, jenž naštěstí knihovnu nezničil. Se záchranou knih pomáhali studenti piaristického gymnázia a vojáci biskupské gardy. Následovaly náročné opravy. Oprava posledních dvou sálů knihovny byla provedena již v druhé polovině 18. století. Úprava vstupní Předsíně byla provedena v druhé polovině 19. století, což lze poznat i na skříních. Knihovní skříně ve Velkém sále a Předsálí byly zhotoveny kolem roku 1770 na zakázku olomouckého biskupa Maxmiliána Hamiltona (1761 – 1776), jak nám to připomíná Hamiltonův erb nade dveřmi Velkého sálu knihovny.

Skříně nejsou zaskleny z důvodu měnící se teploty v různých ročních obdobích. Řazení knih ve Velkém sále a Předsálí je podle tzv. piaristického třídění – od teologických témat ke světským. Nad skříněmi je umístěno latinské označení témat. Uprostřed Velké sálu knihovny se nachází 4 glóby zakoupené zakladatelem knihovny. Malířskou výzdobu stropu zámecké knihovny provedl v roce 1759 Josef Stern na zakázku biskup Leopolda hraběte z Egkhu (1578 – 1760). Na fresce Velkého sálu je zachycena Apoteóza biskupů Liechensteina – Castelkorna a Egkha. Celá freska je oslavou vzdělání a moudrosti, včetně upozornění na použití znalostí k dobru, jinak hrozí zavržení. Knihovna obsahuje přibližně 25 000 svazků.

V knihovně je i uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích.

Nová knihovna Nová knihovna se nachází v místě bývalé manské registratury. Po zániku manského systému v roce 1869 zde zřídil arcibiskup Bedřich Fürstenberg (1853 – 1892) další knihovnu, která dostala název Nová. Základem této knihovny byla knihovna významného vatikánského knihovníka a archiváře a knihovníka Augustina Theinera (1804- 1874), od kterého ji Fürstenberg koupil. Jednalo se přibližně o 15 000 knih, dnes má knihovna přibližně 20 000 knih.

Trezorová knihovna Zřízení trezorové knihovny bylo odsouhlaseno olomouckým arcibiskupem Josefem Karlem Matochou (1948 – 1961) dne 9. července 1948, ovšem k dodání knižních regálů došlo zřejmě později. Původně byla v prostorech zámku (kde je nyní knihovna umístěna) numizmatická sbírka, proto název Trezorová. Obsahuje různorodý fond, který se zde dostal v roce 1948 a později. Obsahuje přibližně 20 000 knih.

Lesní knihovna Část této knihovny připadá na knihovnu lesní správy, proto název Lesní. Jedná se o knihovnu s různorodým obsahem. Jsou zde duplikáty, nesvázané knihy a některé konfiskované knihy po roce 1948. Je zde přibližně 25 000 svazků.

Odkazy

Reference

Literatura

Breitenbacher Antonín, Arcibiskupská knihovna. Kroměříž a okolí. Brno 1932 Breitenbacher Antonín, Skalická bible v arcibiskupské knihovně v Kroměříži. Hlídka, 39, 1922 Breitenbacher Antonín, Zpráva z archivu, knihovny, musea olomouckého arcibiskupství v Kroměříži za léta 1930 až 1931. Časopis archivní školy, 9 – 10, 1931 – 1932, s. 368 – 375. Breitenbacher Antonín, Zpráva z archivu, knihovny, musea olomouckého arcibiskupství v Kroměříži za léta 1932 až 1935. Časopis archivní školy, 13 – 14, 1935 – 1936, s. 374 – 379. Breitenbacher Antonín, Z arcibiskupské knihovny. Pozorovatel. 22, 1925, příloha k č. 44. Breitenbacher Antonín, Z knížecí arcibiskupské knihovny v Kroměříži. Hlídka, 33, 1916, s. 526 – 532. Černý Pavel – Měsíc Cyril, "Knihovna". In: Editoři: Ladislav Daniel – Marek Perůtka – Milan Togner: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. s. 190 – 208. Měsíc Cyril, "Zámecká knihovna Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži". In: Mašek, Petr a kolektiv. Zámecké knihovny ve Zlínském kraji. Vyd. 1. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše, 2008, s. 20-47. Měsíc Cyril," Zámecká knihovna". In: Editor: Marek Perůtka – ARCIBISKUPSKÝ ZÁMEK A ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI průvodce. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži a Muzeum umění Olomouc. Kroměříž 2011, s. 155 – 161. Vlčková-Butulová Iva, "Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu (1624-1695) a založení zámecké knihovny v Kroměříži". In: Příspěvky ke starší české literatuře na Moravě III. Blansko 1967-1968, s. 28-31. Vlčková-Butulová Iva, "Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži v letech 1700-1752". Vlastivědný věstník moravský 22, 1970, s. 164-173. Vlčková-Butulová Iva," Dr. Antonín Breitenbacher a Kroměříž". Vlastivědný věstník moravský 22, 1970, s. 321-332. Vlčková-Butulová Iva, "Zámecká knihovna v Kroměříži v letech 1752-1850". Vlastivědný věstník moravský 23, 1971, s. 352-367. Vlčková-Butulová Iva, "Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži od r. 1850 po dnešek". Vlastivědný věstník moravský 28, 1976, s. 46-56.

Související články Knihovna (instituce) Kroměříž Arcibiskupský zámek Kroměříž Obrazárna zámku Kroměříž František Snopek Antonín Breitenbacher Josef Stern

Externí odkazy

Oficiální stránky Arcibiskupského zámku a zahrad Kroměříž, knihovna Národní památkový ústav. Územní odborné pracoviště v Kroměříži Oficiální stránky města Digitalizované dokumenty z Kroměřížské arcibiskupské zámecké knihovny v České digitální knihovně

Kategorie:Arcibiskupský zámek Kroměříž Kategorie:Knihovny v Kroměříži Kategorie:Náboženství v Kroměříži