Skradin (, starořecky ΣκάρδωνStrabo, Geography, §7.5.4) je malé město v Šibenicko-kninské župě v Chorvatsku asi 17 km severním směrem od města Šibeniku.
Ve Skradinu žije obyvatel, z toho 508 přímo v samotném městě. Podle sčítání lidu v roce 2011 tvořili 79,24 % obyvatel Chorvati a 17,75 % Srbové.
Poloha Přibližně kilometr od města se nad řekou Krkou klene Krkský most nejrušnější chorvatské dálnice A1.
Městečko se nachází na břehu širokého ústí řeky Krka do Prokljanského jezera a je jedním z přístupových míst k Národnímu parku Krka. Hlavní atrakcí parku je řada vodopádů Slapovi Krke, z nichž největší, Skradinski buk, byl pojmenován po Skradinu.
Historie vlevo|náhled|Skradin po osmanském dobytí v roce 1574, rytina Giovanni Francesco Camocio. vlevo|náhled|římskokatolický kostel Narození Panny Marie vlevo|náhled|Pravoslavný chrám svatého Spyridona Na území dnešního města se ve starověku existovalo ilyrské sídlo Scardona, které se řadí mezi nejstarší města dnešního Chorvatska. Nacházelo se na hranicích mezi kmenem Dalmátů a liburnskými kmeny. Sídlo bylo hlavním městem Liburnů, kdy neslo název Skardon.Strabo, Geography, §7.5.4 Ve 2. století se stalo součástí římské říše a stalo se administrativním a vojenským centrem regionu. Během období stěhování národů byla Scardona zničena.
V 9. století se zde usídlil slovanský kmen Chorvatů. Své jméno město Skradin získalo v 10. století. Ve středověku se město stalo jedním ze sídel významného rodu Šubićů z Bribiru.
Skradin za vlády Šubićů Na přelomu 13. a 14. století Skradin vzkvétal jako hlavní město bánů z rodu Šubićů, Pavla I. a Mladena II. Šubićovi vystavěli pevnost Turina na kopci s výhledem na skradinský přístav. Osadu pod pevností povýšili na svobodné město, v té době se také stalo komunou a získalo vlastní statut a samosprávu. Město dále obohatili výstavbou několika štědře vybavených klášterů, ve kterých sídlili dominikáni, františkáni a další řády.
Doba úpadku a osmanské nadvlády Mezi lety 1522 až 1684 byl Skradin pod nadvládou Osmanské říše, než se v říjnu roku 1683 obyvatelstvo benátské Dalmácie, především Uskoci z Ravni kotari, chopilo zbraní a spolu s rajou (nižší třída) osmanských pohraničních oblastí povstalo a obsadilo Skradin, Karin, Vranu, Benkovac a Obrovac. Poté město ovládala Benátská republika, jíž zůstalo až do roku 1794.
Později bylo okupováno Napoleonem (První Francouzské císařství), ještě později se stalo součástí Rakouska-Uherska. Během této doby ztratil Skradin svůj význam jako centrum regionu, které se přesunulu do nedalekého Šibeniku a rozvoj města začal stagnovat.
Osobnosti města náhled|Pevnost Turina nad městem Giorgio Schiavone, původně Jurar Ćulinović (1433/1463–1504), chorvatský malíř období renesance Rüstem Paša (1500 nebo 1507–1561), osmanský politik narozený ve Skradinu
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Sídla v Šibenicko-kninské župě