Právo na informace je právo občanů vůči státu, resp. vůči orgánům veřejné moci, které mají povinnost nejen odpovídat na jednotlivé žádosti o poskytnutí informacígov.cz: Podání žádosti o poskytnutí informace, ale i o své činnosti informovat samostatně. Je jedno z prvních politických práv obsažených v Listině základních práv a svobod. Jeho široká realizace přináší možnost a dostatek vstupních údajů k rozhodování, což umožňuje fyzické osobě se účinně orientovat v politickém životě a případně se i na něm podílet. Umožňuje svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na státní hranice. Cenzura (tzn. kontrola tisku, dalších medií a všech materiálů určených ke zveřejnění) je nepřípustná. Omezení svobody projevu a práva vyhledávat a šířit informace lze uskutečnit pouze zákonem (např. zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) a to pouze v míře nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V Listině základních práv a svobod jsou vedle sebe zaručeny svoboda projevu a právo na informace, kdy svoboda projevu znamená, že každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem, nebo jiným způsobem.JUDr. ZELENKA P., Vybrané kapitoly z ústavního práva, 3. vyd. 2006, Armex publishing, JUDr. KLÍMA K. a kol., Komentář k Ústavě a Listině, 1. vyd. 2004, naklad. Aleš Čeněk,
Je to právní koncepce, která garantuje lidem právo hledat, získávat a šířit informace bez zbytečných omezení a bez zásahu ze strany státu či jiných subjektů. Právo na informace se týká jak informací veřejného zájmu, tak i soukromých informací, které jsou důležité pro ochranu lidských práv a svobod. Jedná se o základní právo, které umožňuje lidem podílet se na společenském a politickém dění a rozhodování.
V kontextu českého právního řádu je právo na informace zajištěno mnoha právními předpisy, včetně ústavního zákona o ochraně osobních údajů a zákona o svobodném přístupu k informacím. Ústavní zákon o ochraně osobních údajů chrání právo jednotlivců na ochranu svých osobních údajů a stanovuje podmínky, za kterých lze osobní údaje zpracovávat a poskytovat. Zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje lidem získávat informace od orgánů veřejné moci a dalších subjektů, pokud jsou tyto informace veřejně přístupné.Právo na informace má rovněž význam v oblasti novinářské práce a svobody tisku. V této oblasti se právo na informace projevuje jako právo novinářů a médií hledat a získávat informace a jako právo veřejnosti na informace, které jsou důležité pro demokratický proces a kontrolu moci.Celkově lze tedy říci, že právo na informace je klíčovým právem, které umožňuje lidem plnit své občanské povinnosti a aktivně se podílet na společenském dění.
Právo na informace je zakotveno v článku 17 Listiny základní práv a svobod, který říká: "Každý má právo na svobodný přístup k informacím o sobě i o stavu přírodního a kulturního prostředí, jejichž ochrana je zájmem zdraví a práv ostatních. Podrobnosti stanoví zákon. "Tento článek 17 Listiny základních práv a svobod zaručuje občanům právo na informace a na přístup k nim bez diskriminace a bez ohledu na jejich náhory nebo postavení. Toto právo se neomezuje pouze na informace ve veřejném nájmu, ale zahrnuje také informace týkající se jednotlivců, jako jsou napoříklad osobní údaje.Zároveň je třeba dbát na ochranu práv ostatních osob a na ochranu citlivých informací, například informací týkajících se zdraví nebo soukromí jedinotlivců. Proto mohou být přístupy k některým informacím omezeny nebo zpřístupněny pouze za určitých podmínek stanovených zákonem.
Právní definice informace Definice informace v rovině práva na informace je definována zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím následovně: Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Definice informace nebyla v tomto zákoně ukotvena od jeho vzniku v roce 1999. Byla do něj vložena až novelou č. 61/2006 Sb. Do té doby tuto nejednoznačnost posuzovala judikatura v konkrétních případech. Například Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozhodnutí uvádí, že obsah pojmu informace je obecně chápán jako "zpráva, sdělení", jako určitý projev, ve kterém se konstatují fakta.
Právní řád České republiky dále definuje několik konkrétních druhů informace.
Právní definice informace se může lišit v závislosti na kontextu a oblasti práva. Nicméně v základním smyslu lze informaci definovat jako zprávu, údaj nebo výsledek zpracování dat, které mají význam pro určitou osobu, subjekt nebo společnost.
V oblasti práva na ochranu osobních údajů (GDPR) se informace definuje jako jakékoliv údaje, které se týkají identifikovaného nebo identifikovatelného fyzického člověka. Tyto údaje mohou zahrnovat jméno, adresu, emailovou adresu, číslo účtu, fotografii, IP adresu, záznamy o transakcích a tak dále. V oblasti autorského práva se informace definuje jako jakékoliv dílo, které je výsledkem lidské tvorby a má originální charakter a nápadnost, jako jsou knihy, články, hudební skladby, filmy a tak dále. V oblasti veřejného práva se informace může definovat jako jakékoliv záznamy, dokumenty nebo údaje, které jsou v držení veřejných institucí nebo vládních úřadů a mají význam pro veřejnost. Tato definice zahrnuje například zprávy o vládních rozhodnutích, účetní záznamy nebo veřejné záznamy o trestním stíhání.
Definice informace v zákonu o právu na informace o životním prostředí Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí definuje informaci v následujících bodech:
stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů
Definice utajované informace Definice utajované informace je obsažena v zákoně č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, který v ustanovení § 2 pís. a) uvádí, že utajovanou informací je informace v jakékoli podobě zaznamenaná na jakémkoli nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací.
Definice osobního údaje Definici osobního údaje obsahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR): "veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby."
Typickým osobním údajem tedy může být např. jméno a příjmení, adresa, telefonní číslo, e-mailová adresa, pohlaví, věk a datum narození, osobní stav, fotografický záznam. Osobním údajem však může být např. i způsob vystupování advokáta v soudním řízeníRozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2018, č. j. 31 A 68/2018–177.
Za zvláštní kategorii osobních údajů pak toto nařízení považuje osobní údaje, které "vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby."
Rozdělení dle sekcí:
Právo na svobodný přístup k informacím Tato sekce zaručuje, že každý má právo bez omezení hledat, přijímat a šířit informace. Toto právo se obvykle vztahuje na informace ve veřejném zájmu, jako jsou zprávy o veřejných údálostech nebo zprávy o vládních aktivitách.
Právo na ochranu osobních údajů Tato sekce se týká ochrany osobních údajů jednotlivců. Jednotlivci mají právo na ochranu svých soukromých informací před neoprávněným sběrem, použitím nebo šířením.
Právo na informace v oblasti zdraví Tato sekce zaručuje, že lidé mají právo na přístup k informacím týkajících se životního prostředí, jako jsou zprávy o stavu ovdzuší, vody a půdy, informace o nebezpečných látkách a tak dále.
Právo na informaci v oblasti vzdělání Tato sekce zaručuje, že lidé mají právo na přístup k informacím týkajících se vzdělávání, včetně informací o školách, univerzitách a kurzech, a tak dále.
Vztah práva na informace a svobody projevu Právo na informace je úzce spjato se svobodou projevu. Obě práva se formovala společně, respektive právo na informace zpočátku bylo pojímáno pouze jako určitá složka svobody projevu. Právo na informace ve smyslu zvláštního subjektivního práva jedince požadovat přístup k určitým druhům informací a jemu odpovídající povinnost tyto informace poskytovat se formulovalo až později než samotná svoboda projevu. M. Bartoň vztah těchto práv popisuje následovně: právo na informace v užším smyslu sice souvisí se svobodou projevu, jde ale o jiný typ subjektivního práva, které není vždy explicitně v lidskoprávních dokumentech uveden a zpravidla též vyžaduje zvláštní podrobnější zákonnou úpravu.
Právní zakotvení
Listina základních práv a svobod