Markus Sittikus hrabě z Hohenemsu (též Marcus Sitticus IV. de/von Hohenems, 24. června 1574, Hohenems – 9. října 1619, Salcburk) byl rakouský šlechtic a římskokatolický duchovní, který byl v letech 1612–1619 salcburským knížetem-arcibiskupem a kardinálem.
Život Hrabě Markus Sittikus z Hohenemsu pocházel ze šlechtického rodu pánů z Emsu. Narodil se jako čtvrté z pěti dětí Jakuba Hanibala I. hraběte z Hohenemsu (1530–1587) a jeho manželky Hortensie z Borromea (1551–1578), kteří byli oddáni roku 1565 v Římě. Jeho starší bratr Kašpar získal výhodu dědice panství.
Markus byl již od dětství předurčen pro duchovní dráhu. Jako třináctiletý od svého strýce, kardinála Marka Sittika Altemse obdržel kanonikát při biskupství v Kostnici, dále v roce 1589 kanonikát v Salcburku a roku 1605 kanonikát v Augsburgu, poslední dva po intervenci svého bratrance Volfa Dětřicha z Raitenau, po němž byl také zvolen salcburským knížetem-arcibiskupemKaždý salcburský arcibiskup byl nástupem do úřadu povýšen na knížete. a kardinálem.Werner Rainer: Marcus Sitticus. Die Regierung des Fürsterzbischofs nach der Chronik von Johannes Stainhauser, Salzburg 2012, s. 397. S rodovým erbem užíval heslo "Numen vel dissita iungit." (česky: Božská síla spojuje rozdělené.)
Sídla vlevo|náhled|Portrét Marka Sittika na fresce v hudebním sále zámku Hellbrunn, Donato Arsenio Mascagni, po roce 1610 náhled|Znak Marca Sittica jako salcburského arcibiskupa Kromě arcibiskupského paláce a zámku Mirabell si dal v letech 1610-1615 postavit v jižním okolí Salcburku soukromou rezidenci zámek Hellbrunn se zahradami, v níž se věnoval svým renesančním zálibám v přírodních vědách, hudbě, sběratelství výtvarného umění a kuriozit i vodním atrakcím v parku.
Portréty Poprvé byl vyobrazen na malbě od nizozemského malíře Anthoniho Beyse z roku 1577, a to jako dvouletý chlapec na skupinovém portrétu s rodiči a sourozenci. Obraz je nyní v majetku Městského muzea a galerie ve východočeské Poličce. Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty. Katalog výstavy NPÚ Praha 2017, s. 182 Druhý oficiální portrét pochází z galerie salcburských arcibiskupů v Salcburku. Na třetím se dal namalovat s vedutou svého zámku Hellbrunn a na čtvrtém jako hudebník a patron hudby v hudebním sále zámku Hellbrunn.
Odkazy Reference
Literatura heslo Hohenembs, Marx Sittich IV. ve Wurzbachově "Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich", sv. 9, Wien, Verlag L. C. Zamarski 1863, s. 191. Heinrich von Zeißberg, heslo Marx Sittich v Allgemeine Deutsche Biographie, sv. 20, Leipzig, Duncker & Humblot 1884, s. 532-533. Peter Fuchs, heslo Marcus Sitticus (Marx Sittich IV.) Graf von Hohenems, Neue Deutsche Biographie 16, Berlin, Duncker & Humblot 1990, s. 131. Werner Rainer: Marcus Sitticus. Die Regierung des Fürsterzbischofs nach der Chronik von Johannes Stainhauser, Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde, 29. Ergänzungsband, Salzburg 2012, . kol., Erzbischof Marcus Sitticus von Hohenems 1612-1619, Katalog der Sonderausstellung, Salzburg, Dommuseum 2012.
Externí odkazy
Údaje o Hohenemsovi na stránkách "Austriaforum" Archbishop Markus Sittikus von Hohenems na www.catholic-hierarchy.org
Kategorie:Narození v roce 1574 Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Hohenemsové Kategorie:Úmrtí v roce 1619 Kategorie:Salcburští arcibiskupové Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Sběratelé umění Kategorie:Muži