Blecha písečná (lat. Tunga penetrans, angl. sand flea, jigger flea, chigoe) je hematofág z čeledi Tungidae, řádu iphonaptera. Od ostatních blech se liší hlavně svým způsobem života, při kterém se oplodněná samička penetruje do podkoží hostitele.VOLF, Petr; HORÁK, Petr; a kol.. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. S. 279, 281, 282. Hostitelem blechy písečné může být člověk, pes, kočka, hospodářská zvířata, opice, šelmy, kachny a drobní savci. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Způsobuje nemoc zvanou tungóza.
Vzhled
Blecha písečná je velmi drobná, měří pouze 1 mm. Má malou, relativně zploštělou hlavu. Špičatá zadní část maxilly a mohutný epipharynx napomáhají bleše písečné k penetraci do podkoží. Samičky jsou menší než samci s výjimkou maxilárních palp a epipharynxu, jež mají větší samice.BUSTOS, Blecha má bezkřídlou hruď se třemi páry končetin. Třetí pár nohou je přeměněn na skákavý a je delší. Blecha písečná není dobrý skokan, skáče maximálně 20 cm.COOK, Gordon Charles, Alimuddin ZUMLA a Patrick MANSON. Manson's tropical diseases. 21st ed. /. London: Saunders, 2003. S. 373,374,1604,1605.
Výskyt Blecha písečná se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. První zmínka o bleše se objevuje již v roce 1492 při zakotvení Kryštofa Kolumba v Haiti. Odtud se blecha zřejmě rozšířila lodní dopravou do dalších koutů světa. První doložené záznamy jsou z roku 1732 z afrického kontinentu, kde se blecha šířila díky vzkvétajícímu obchodu s otroky. Dnes se vyskytuje v centrální a Jižní Americe, západní a východní Africe a na části indického kontinentu.
Životní cyklus vlevo|náhled|Životní cyklus Tunga penetrans
Dospělí samečci žijí volně. Samičky žijí volně až do kopulace. Oplodněná samička se poté penetruje do podkoží hostitele, u lidí nejčastěji do distální části končetin. Samička se nachází v pokožce mezi vrstvami stratum corneum a stratum granulosum. S vnějším světem ji spojuje otvor sloužící k dýchání, vylučování a později k uvolňování vajíček. V pokožce samička tvoří až 100 vajíček a přitom se živí hostitelovou krví ze svrchní škáry, kam dosahuje svou hlavičkou a ústním ústrojím. Při tomto procesu zvětší svůj průměr z 1 mm až na 7 mm. Vajíčka dozrávají po 8–12 dnech. Po vyloučení vajec samička umírá. Vajíčka jsou většinou vyloučena na písek, kde se vyvíjejí v larvy. Blecha písečná má 2 spodní (beznohá) larvální stádia, po nichž následuje stádium kukly, ze kterého se následně vylíhne dospělý jedinec.DURDEN, Lance A; Gary R MULLEN. Medical and veterinary entomology. Amsterdam: Academic Press, 2002. S. 111,112,119,120 Kukla je uložena v hedvábném kokonu spředeném ze sekretů ústních žláz. Celý vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvá 4–6 týdnů, ale v optimálních podmínkách může trvat 3 týdny.
Tungóza náhled|vpravo|Noha postižená tungózou Napadení blechou písečnou se nazývá tungóza. Blecha písečná může napadnou kteroukoli část těla, ale většinou napadá distální části končetin, hlavně místa mezi prsty, pod nehty a chodidla. Penetrace blechy způsobuje intenzivní podráždění, bolestivé podkožní léze, které mohou způsobit další sekundární infekce. První symptomy svědění a mírná bolest se projevují už první den po penetraci. Zánětlivá reakce je odpověď imunitního systému na napadení. Po 2–3 dnech, díky zvětšení objemu blechy, se v místě penetrace natáhne kůže a je patrná bílá koule s černou tečkou uprostřed. Svědění i bolest se zhoršují. Po 3 týdnech je blecha na pokraji smrti, léze se zmenšují, hnědnou, mívají vrásčitý vzhled. Po smrti blechy je léze hnědá až černá. Blechu v podkoží lze odborně vyříznout skalpelem či vyjmout pinzetou. Při několikanásobném nakažení blechou mohou léze splývat. Tetanus, cellulitida (zánět tkáně) a zhoršený průtok krve potom mohou vést až ke vzniku gangrény a nutnosti amputace.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Blechy Blecha morová
Externí odkazy
Video: Vyjmutí Blechy písečné
Kategorie:Blechy