Milan Hašek (4. října 1925 Praha – 14. listopadu 1984 tamtéž) byl český biolog, lékař a imunolog, v letech 1961–1970 ředitel Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV.
Život a dílo Po maturitě na gymnáziu v Pardubicích studoval na Karlově univerzitě medicínu a zároveň biologii, kterou však musel opustit. Promoval na Lékařské fakultě UK v Praze, do roku 1961 pracoval v Biologickém ústavu ČSAV. Podílel se na založení Ústavu experimentální biologie a genetiky, jehož se stal prvním ředitelem. Od roku 1970 pracoval v Ústavu molekulární genetiky. Počátkem 50. let byl Hašek zastáncem mičurinské biologie, postupně však toto stanovisko opustil a věnoval se hlavně otázkám imunitních reakcí při transplantacích.
Roku 1953 objevil mechanismus získané imunologické snášenlivosti – fetální parabiózy vůči cizím tkáním, nezávisle na siru P. Medawarovi, který za to byl se spolupracovníky roku 1960 vyznamenán Nobelovou cenou. Hašek propojil krevní oběhy dvou slepičích zárodků a zjistil, že vylíhlá kuřata se imunologicky snášela. Později se Hašek zabýval transplantační a nádorovou imunitou a mechanismy virové onkogeneze. Byl také autorem řady vysokoškolských i středoškolských učebnic.
Je autorem publikace Mendelismus-morganismus ve vztahu k socialistické vědě vydané v roce 1951, ve které označil Mendelovy zákony dědičnosti za klaristické a tendenční. Naopak v ní vyzdvihuje úsilí tehdejších sovětských vědců a kvality mičurinské biologie.
Odkazy
Reference
Literatura M. Hašek, Buněčné a molekulární základy specifické imunity. Praha: Academia 1988
Externí odkazy
Před 80 lety se narodil M. Hašek. In: Medical Tribune
Kategorie:Čeští imunologové Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1984 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Úmrtí 14. listopadu