Sezima Jan hrabě z Vrtby (1578 Červený Hrádek – 6. března 1648 Praha) byl český šlechtic a zakladatel hraběcí linie Vrtbů. Od mládí se angažoval ve veřejném dění, uplatnil se především v pobělohorském období jako stoupenec habsburské politiky a v roce 1624 získal hraběcí titul. Desítky let zastával vysoké funkce ve správě Českého království, naposledy byl nejvyšším zemským komorníkem (1644–1648). Dědictvím a nákupy z pobělohorských konfiskací získal značný majetek především na Sedlčansku. V Praze nechal postavit Vrtbovský palác, který potomci obohatili o proslulou Vrtbovskou zahradu.Ottův slovník naučný, XXVII. díl; Praha, 1907; s. 1058 (heslo z Vrtby)

Život náhled|vlevo|alt=Erb pánů z Vrtby|Erb pánů z Vrtby Pocházel ze starého českého rodu pánů z Vrtby, narodil se pravděpodobně na Červeném HrádkuSezima z Vrtby na webu františkánského kláštera ve Voticích jako mladší syn Jana z Vrtby († 1616) a jeho manželky Magdaleny, rozené z Říčan († 1617). Svou kariéru zahájil ve službách Rožmberků a v roce 1591 se připomíná na Bechyni, sídla Petra Voka z Rožmberka.BŘEZAN, Václav: Životy posledních Rožmberků (ed. Jaroslav Pánek), díl II.; Praha, 1985; s. 495 Později byl několikrát hejtmanem Vltavského kraje za panský stav (1606–1607, 1608–1609, 1610–1611).MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce); Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011; s. 155–156 dostupné online Svůj další vzestup ve službách Habsburků spojil s přestupem na katolickou víru (1615), za vlády císaře Matyáše se stal císařským radou, komorníkem a hejtmanem Nového Města pražského.ROUBÍK, František: Královští hejtmané v městech pražských v letech 1547 až 1785, Praha, 1933; 68 s. dostupné online V letech 1615–1616 byl naposledy hejtmanem Vltavského kraje a v roce 1617 byl jmenován přísedícím zemského soudu.MAREŠ, Petr: Přísedící zemského soudu Českého království (1542–1620) na habsburských dvorech a na dvoře Fridricha Falckého in: Paginae historiae, Sborník Národního archivu; Národní archiv Praha, 2010; s. 41, 61 ISBN 978-80-86712-83-3 dostupné online

náhled|vlevo|Zámek Červený Hrádek Během stavovského povstání zachoval věrnost Ferdinandovi II., po Bílé hoře se zařadil mezi přední osobnosti rekatolizace a zastával vysoké funkce ve správě Českého království. Znovu převzal úřad hejtmana Nového Města Pražského a jako člen konfiskační komise se výrazně obohatil nákupy statků zabavených povstalcům. V roce 1624 byl za zásluhy povýšen do hraběcího stavu, téhož roku byl jmenován prezidentem české komory (1624–1625). Tuto funkci zastával jen krátce a poté byl v letech 1624–1640 dvorským hofmistrem. Souběžně byl od roku 1638 nejvyšším zemským sudím a nakonec se stal nejvyšším zemským komorníkem (1644–1648).PALACKÝ, František: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 (edice Jaroslav Charvát); s. 385, 388 dostupné online Proslul také jako mecenáš katolické církve. Z jeho iniciativy vznikl františkánský klášter ve Voticích (1627–1631), který přislíbil založit v případě narození syna. Z vděčnosti ke sv. Františkovi z Assisi dostávali pak potomci dalších generací Vrtbů jako druhé křestní jméno František (tato tradice byla víceméně dodržována až do vymření rodu v roce 1830).Historie františkánského kláštera ve Voticích dostupné online

Hrabě Sezima z Vrtby zemřel v Praze 6. března 1648 ve věku sedmdesáti let a byl pochován ve františkánském klášteře ve Voticích. Krátce poté se na zámku ve Voticích zastavil na své cestě po Čechách císař Ferdinand III. a již v této době se tradovaly pověsti o tom, že hrabě Sezima po své smrti straší, což vycházelo z jeho nepříliš dobré pověsti u poddaných.Historie Votic. Kapitola Po třicetileté válce na webu města Votice [dostupné online]

Majetkové poměry náhled|vlevo|Vrtbovský palác v Praze Se svou první manželkou Dorotou z Říčan vyženil statek Křešice u Votic, k němuž v roce 1616 přikoupil nedaleké Podolí. Již od roku 1609 spravoval také Vrchotovy JanoviceHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 394 s městečkem, zámkem, pěti vesnicemi a hospodářským dvorem, které krátce předtím koupil jeho otec.VLASÁK, Antonín: Okres Votický. Nástin statisticko-historický. IV. Janovice Vrchotovy; Praha, 1873; s. 37–38 dostupné online na webu Muzea České Sibiře Po matčině úmrtí pak zdědil navíc Červený Hrádek (1617). Jako člen konfiskační komise využil po Bílé hoře možnosti levných nákupů a získal několik velkých panství. V roce 1621 koupil za 18 000 zlatých panství VoticeHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 392 s třinácti vesnicemi a několika poplužními dvory zabavené Kaplířům ze Sulevic. Další velkou akvizicí byl nákup panství Kosova Hora s městečkem a zámkem, tvrzí ve Vojkově, čtrnácti vesnicemi, příslušenstvím v dalších sedmi vesnicích a čtyřmi poplužními dvory.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 155KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 78 ISBN 80-85985-15-X Tento majetek získal v roce 1623 za 27 644 zlatých od Albrechta z Valdštejna, který je o rok dříve převzal jako konfiskát po rodu pánů z Říčan. K Voticím pak v roce 1623 přikoupil ještě sousední statek Beztahov s dvěma tvrzemi a šesti vesnicem, taktéž konfiskát po Říčanských. Z odhadní ceny 21 238 kop grošů míšeňských mu bylo odpuštěno 7 000 zlatých za zásluhy. Dědictvím a nákupy vytvořil na Sedlčansku rozsáhlé panství, které pak dědicové ještě rozšířili.

náhled|vpravo|Františkánský klášter ve Voticích Nakupoval ale i v jiných částech Čech. Na Táborsku získal v roce 1622 statek NeznašovHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; s. 136 s vesnicí Temelín zkonfiskovaný Bohumilu a Zdeňkovi Kořenským z Terešova. Ti zemřeli ještě během povstání, posmrtně ale byli osvobozeni od trestu. V nepřehledných poměrech měl Sezima z Vrtby vyplatit část předepsané odhadní ceny nezletilým synům Zdeňka Kořenského, vyrovnání s potomky Kořenských však nebylo dořešeno ještě koncem 17. století. Jako konfiskát získal také dům v Karmelitské ulici na Malé Straně zabavený Kryštofu Harantovi (1623). K němu přikoupil v roce 1627 ještě sousední dům a v letech 1627–1631 nechal oba domy spojit a přestavět do podoby pozdně renesančního paláce známého dodnes pod názvem Vrtbovský palác.VLČEK, Pavel: Umělecké památky Prahy. Malá Strana; Academia, Praha, 1999; s. 471–475 ISBN 80-200-0771-7 V okolí Prahy získal statek Nusle (1628), kde nechal kolem roku 1640 postavit raně barokní zámek.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl; Praha, 2002; s. 570 ISBN 80-7277-039--X a nakonec koupil Mikovice u Kralup nad Vltavou (1641) s výstavní tvrzí a rozsáhlým hospodářským zázemím.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 309–310 V roce 1646 ke svému majetku připojil ještě panství Křimice na Plzeňsku, které zdědil po švagrovi Jindřichovi Strojetickém ze Strojetic, nevlastním synovi Purkarta Točníka z Křimic.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 172–173 Křimické panství patřilo dlouhodobě k dobře obhospodařovanému majetku a bylo základem domény Vrtbů až do vymření rodu v roce 1830. Ke Křimicím patřily ještě připojené statky Cebiv a Tlučná.

Rodina Sezima z Vrtby byl celkem třikrát ženatý. První sňatek uzavřel v roce 1609 s Dorotou z Říčan, jeho druhou manželkou byla Judita Španovská z Lisova a nakonec se v roce 1630 oženil s Barborou Eusebií z Martinic († 1656), dcerou Jaroslava Bořity z Martinic. Jaroslav z Martinic se zároveň oženil se Sezimovou nejstarší dcerou Eliškou (Alžbětou).Rodokmen rodu Martiniců dostupné online Sezimova třetí manželka Barbora Eusebie se dva roky po ovdovění provdala podruhé za braniborského kurfiřta Kristiána Viléma (1588–1665), s nímž pak žila na zámku Nový hrad v severních Čechách, zároveň ale spravovala majetek za nezletilé syny Jana Františka a Ferdinanda Františka. Z prvního Sezimova manželství pocházel syn Václav František († 1686), který byl rytířem Maltézského řádu a zdědil panství Neznašov. Křimické panství zdědil syn Jaroslav František († 1659), po jeho předčasném úmrtí přešly Křimice na Václava Františka. Další majetek si rozdělili synové ze třetího manželství Jan František (1631–1687; Červený Hrádek, Kosova Hora) a Ferdinand František Leopold (1636–1712; Votice, Vrchotovy Janovice), kteří založili dvě nové rodové linie. K rozdělení dědictví mezi Sezimovo potomstvo došlo až v roce 1657 a při té příležitosti byl pořízen podrobný soupis, který dokládá rozsah rodového majetku a stav panských rezidencí.ROŽMBERSKÝ, Petr: Ceny nemovitostí hrabat z Vrtby v roce 1657 in: Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka; Praha, 2019; s. 37–41 dostupné online

Legenda o bílé paní Se Sezimou z Vrtby je úzce spojen také portrét, nacházející se na zámku ve Vrchotových Janovicích, jež zachycuje mladou dívku ve zdobné róbě. Historie obrazu není zcela přesně známá, ale právě on dal vzniknout pověsti o bílé paní, která je dnes považována za strážkyni zámku.

O tajemné dámě z plátna tradují hned dvě verze. Ta první mluví o Juditě Španovské z Lisova, manželce Sezimy z Vrtby. Judita se údajně zamilovala do kněze z nedalekého panství a žárlivý manžel ji za to dal přísně potrestat. Juditina milence čekala okamžitá smrt, ona sama byla uvězněna a následně zazděna tak, aby jen hlava zůstala venku a mohla jí být podávána potrava, než zemřela. Méně rozšířená je druhá teorie, kdy se má jednat o krásnou dceru pana Sezimy, která se ovšem vzepřela příkazu vdát se za muže určeného svým otcem. Za svou neposlušnost proto byla v den svatby zazděna v janovickém zámku do skrýše pod podlahou jedné z komnat, která nejspíše sloužila pro ukládání bohatství.

Odkazy

Reference

Literatura BÍLEK, Tomáš Václav: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 (část první); Praha, 1882; 672 s. dostupné online

Externí odkazy Rodokmen hrabat z Vrtby na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Sezima Jan Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští sudí Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Prezidenti české komory Kategorie:Hejtmani Vltavského kraje Kategorie:Hejtmani Nového Města pražského Kategorie:Hrabata Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození v roce 1578 Kategorie:Úmrtí 6. března Kategorie:Úmrtí v roce 1648 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení ve Voticích Kategorie:Muži