náhled|Poutníci během hadždže na nádvoří mešity Al-Masdžid al-Harám Hadždž () je arabský výraz pro pouť do Mekky v Saúdské Arábii, jeden z pěti pilířů islámu. Mekka a tamní svatyně Ka'ba patří k nejposvátnějším islámským místům. Pouť do Mekky, která má svůj původ již v předislámské Arábii, [Dále jen Mendel (1990)] by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má k tomu dostatek finančních prostředků. Muslimovi, který celý rituál pouti absolvuje, náleží čestný titul hadži (hádždží).PSJČ, SSJČ, ASCS, heslo hadži. Přístup přes databázi DEBDict, anglicky hajji („Hajji“ Oxford Dictionary of Islam. John L. Esposito, ed. Oxford University Press Inc. 2003. Oxford Reference Online. Oxford University Press. Charles University – Main Account. 9. 4. 2010<http://www.oxfordreference.com/views/ENTRY.html?subview=Main&entry=t125.e774>)
Hadždž tvoří velké množství rituálních úkonů, mezi hlavní patří menší pouť zvaná umra (skládá se ze sedmerého obcházení Ka'by a přecházení mezi pahorky as-Safá a al-Marwá), rituální stání na planině Arafát, kamenování satana v Miná a svátek Íd al-adhá, který slaví muslimové po celém světě formou obětování zvířat Alláhovi. Hadždž se koná zhruba sedmým až dvanáctým dnem měsíce dhú'l-hidždža. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, každoročně připadá doba konání pouti do Mekky na různé dny gregoriánského kalendáře.
Pouti do Mekky se každoročně účastní okolo dvou milionů muslimů. Takové množství poutníků způsobuje řadu problémů. V minulých letech došlo během poutě k mnoha tragickým událostem. Z bezpečnostního hlediska je nejrizikovější kamenování satana v Miná, které si v roce 2006 vyžádalo přes tři sta ušlapaných a další stovky zraněných poutníků. V důsledku toho přijala vláda Saúdské Arábie řadu bezpečnostních opatření včetně stavebních úprav údolí Miná.
Přes rozsáhlá opatření došlo koncem září 2015 během hadždže tohoto roku opět v Miná k ještě většímu neštěstí, při kterém bylo podle neúplné bilance zabito nejméně 717 obětí paniky ušlapáním a zraněno 863 poutníků.Hajj stampede: Saudis face growing criticism over deaths (Saúdská Arábie čelí vzrůstající kritice kvůli mrtvým), http://www.bbc.com/news/world-middle-east-34357383, 25. září 2015 (anglicky).
Do organizace pouti zasáhla také pandemie covidu-19. Roku 2022 je v provozu rezervační systém poutnických míst spolu s nezbytnými vízy.O hadždž se letos bude losovat : Dingir, 15. 6. 2022
Cíl a původ pouti Cílem pouti muslimů je město Mekka v Hidžázu v Saúdské Arábii, především pak tamější svatyně Ka'ba. Mekka je pro muslimy posvátným místem, právě zde se narodil a začal působit prorok Mohamed (asi 570–632). Poté, co byl vystaven odmítnutí a pronásledování mekkánských kmenů (včetně vlastního kmene Kurajšovců), rozhodl se roku 622 odejít do Medíny (hidžra). Pobyt Mohameda v Medíně je označován jako medínské období. Až v této době Mohamed nakázal svým stoupencům povinnou pouť ke Ka'bě, kterou považoval za svaté místo.[Dále jen Hrbek]
náhled|vlevo|Ka'ba zahalená černým brokátem zvaným kiswa (foto z roku 2006) Ka'ba byla tradičním sídlem arabských bohů jako byli Hubal, al-Lát, al-Uzzá nebo Manát a pouť k ní se konala již v předislámské Arábii. Podle tehdy vznikající islámské tradice Ka'bu vystavěl Adam poté, co jej Bůh vyhnal z ráje. Když nastala potopa, Ka'ba měla být vzata do nebe a znovu vystavěna Ibrahímem (biblický Abrahám) a Ismá'ílem (Izmael). Ke svatyni se vztahuje i další legenda: když Ibrahím zapudil Hádžar (biblická Hagar) a jejího syna Ismá'ílíja do pouště, Ismá'íl po nějakém čase bloudění dostal žízeň. Hádžar se vydala hledat vodu, avšak nemohla ji najít a až anděl Džibríl (Gabriel) ji dovedl k prameni Zamzam, nad kterým později Ibrahím s Ismá'ílem postavili svatostánek. Dnes se pramen nachází v blízkosti Ka'by a muslimy je považován za posvátný.[Dále jen Mendel (2001)] Ka'ba, nacházející se na dvoře mešity Al-Masdžid al-Harám, zvané též „Velká mešita“, je přibližně 15 metrů vysoká, 12 metrů dlouhá a 10 metrů široká kamenná stavba. Celá bývá pokryta brokátovou látkou zvanou kiswa, zdobenou různými kaligrafickými nápisy, zejména verši z koránu. Před každoroční poutí se kiswa mění za novou, stará se rozstříhá a rozdá poutníkům.Mendel (2001), s. 581.
V Ka'bě je uložen Černý kámen, který byl předmětem uctívání již v předislámské Arábii a dnes se jedná o nejsvětější islámskou relikvii.Mendel (2001), s. 575. Ve středověku byl rozbit na několik kusů a nyní je spojen pomocí stříbrného rámu. Jedná se patrně o bazalt či meteorit. Podle lidového vyprávění byl kámen nejdříve bílý, avšak zčernal následkem hříchů muslimů, kteří se mu přichází klanět.
Mohamedova myšlenka pouti ke Ka'bě byla ovlivněna pohanskými kulty, dále pak křesťanstvím i židovstvím.Mendel (2001), s. 610. V koránu je povinnost muslima vykonat hadždž zakotvena v třetí súře ve verši 97:
Poutníci náhled|Poutníci v ihrámu Povinnost vykonat alespoň jednou za život pouť do Mekky má každý muslim bez rozdílu společenského postavení či pohlaví. Muslim, který se rozhodne hadždž vykonat, by měl mít dostatek financí na celou dobu pouti a zároveň by se měl postarat o zajištění osob, které jsou na něm závislé, a úhradu případných dluhů po dobu své nepřítomnosti.
Pokud je muslim nemocný a má dostatek finančních prostředků, může za sebe do Mekky vyslat zástupce, případně to může stanovit v závěti a dědic je povinen tuto službu zemřelému prokázat. [Dále jen Kropáček] Za zesnulého muslima může pouť vykonat jeho dítě, které opět smí někomu zaplatit, aby vykonal hadždž za něj. Pouť nemusí vykonávat ten muslim, který cítí, že by poutí riskoval svůj život. Hadždže se účastní jen muslimové, nemuslimům není vstup do Mekky povolen.
Podle šaríi se pouti nemusí účastnit tělesně postižení lidé. Nebývá však výjimkou, že se pouti účastní muslimové s trvalým postižením, nevidomí či těžce nemocní.Mendel (1990), s. 119.
Poutní rituál
Rok 7.–12. den měsíce dhú'l-hidždžaVypracováno podle Islamic Agenda-Date Converter . (anglicky) 2007 16. prosince – 21. prosince 2008 5. prosince – 10. prosince 2009 24. listopadu – 29. listopadu 2010 13. listopadu – 18. listopadu 2011 3. listopadu – 8. listopadu
Samotná pouť se koná v měsíci dhú'l-hidždža přibližně mezi 7.–12. dnem. Jelikož je islámský kalendář lunární, pouť začíná vzhledem ke gregoriánskému kalendáři vždy o 11–12 dní dříve než předešlý rok.
Cesta k Mekce Vstupní branou k Mekce je město Džidda, kde se nachází letiště. Odtud se muslimové přepravují většinou pomocí autobusů do Mekky. Každoroční obrovské nápory poutníků způsobily, že mezi Mekkou a Džiddou bylo třeba vystavět dálniciMendel (1990), s. 120. a vysokorychlostní železnici.First Talgo HST to Medinah – Primer Talgo en Medina – HHR Haramain – KSA, video 11:20 Mekka a oblast ve vzdálenosti asi 5–30 kilometrůMendel (2001), s. 611. okolo ní tvoří tzv. posvátný okrsek (arabsky haram). Před vstupem do něj se poutníci zastaví na určeném místě, kde se omyjí, ostříhají si nehty a muži si holí hlavu. Poté si mužská část poutníků oblékne šat zvaný ihrám, který se skládá ze dvou kusů bílé bezešvé látky. První díl si ovinou kolem boků a druhý přehodí přes levé rameno a na pravé straně jej zavážou na uzel.Kropáček, s. 111. Ženy si oblékají dlouhá, taktéž bílá roucha, jež zahalují i hlavu. Jakmile poutník vykoná tyto rituální úkony, dostává se do stavu označovaného ihrám – „zasvěcení“. Během něj se muslimové musí zdržet pohlavního styku, je jim zakázáno se česat, stříhat si vlasy, vousy, ochlupení a nehty, vonět se voňavkami, nosit drahé šperky, prolévat krev, lovit zvěř a trhat rostliny. [Dále jen: Denny.] Těsně před vstupem do haramu jsou poutníci kontrolováni, zda mají pas se zvláštním poutnickým vízem.
Již na cestě k Mekkce poutníci recitují formuli zvanou talbija. Ta zní: Labbajka, Alláhumma, labbajka, lá šaríka laka, labbajka, inna'l-hamda wa'n-ni'mata laka, wa'l-madh, lá šaríka laka, Alláhumma, labbajka! (v překladu „Tobě k službám zde stojím, Bože, tobě k službám. Nemáš sobě rovného, Tobě budiž chvála, milost a sláva, nemáš sobě rovného.“)Mendel (2001), s. 639. Talbija bývá často provolávána i ve zkrácené podobě Labbajka, Alláhumma, labbajka! („Tobě k službám, Bože, tobě k službám!“).
Kvůli organizaci poutě a dodržení jednotlivých rituálů jsou poutníci shromažďování podle národností do jednotlivých skupin a řídí se pokyny průvodců nazývaných šejchové, dalílové či mutawwifové, kteří mají za úkol poutníky organizovat a napomoci jim při dodržování správného postupu jednotlivých rituálů.
Umra Osmým dnem měsíce dhú'l-hidždža začínají rituální úkony v Mekce. Nejdříve poutníci vykonávají tawáf, rituál sestávající ze sedmerého obcházení Ka'by proti směru hodinových ručiček. Tak to prý dělali vyznavači jedinosti Boží (hanífové) před příchodem Mohameda a tak to měl dělat i sám Prorok. Při obcházení Ka'by se muslimové snaží políbit Černý kámen nebo se jej aspoň dotknout, třeba jen hůlkou. Dotknout se kamene nepatří mezi povinnosti muslima, je to čin individuální zbožnosti. náhled|vlevo|Plánek zobrazující pohyb muslimů během umry Po rituálu obcházení Ka'by se poutníci dvakrát pomodlí čelem k místu mezi vchodem Ka'by a Černým kamenem, které se nazývá multazam, a pijí vodu z pramene Zamzam.Mendel (2001), s. 644. Poté následuje běh či chůze mezi pahorky Safá a Marwá, které jsou od sebe vzdáleny asi 700 metrů. Během putování mezi pahorky muslimové nahlas pronášejí verše koránu. Tento úkon, který se nazývá sa'j, symbolizuje Hádžařino zmatené běhání pouští, během kterého se snažila najít vodu pro svého syna Ismá'íla. Po skončení těchto rituálů se většina poutníků odebere do údolí Miná, kde přečká noc v bílých stanech.
Obcházení Ka'by a běh mezi dvěma pahorky tvoří tzv. malou pouť zvanou umra. Tu lze vykonat i mimo určená data jakožto záslužný zbožný čin, na rozdíl od hadždže (tzn. „velké pouti“), který lze vykonat jen v předepsané dny v roce. Muslimové, kteří přijeli vykonat jen umru, odloží po jejím skončení poutní šat, čímž vystoupí ze stavu ihrámu a odeberou se domů nebo navštěvují další svatá místa, jako je Mohamedova hrobka v Medíně. Umru často vykonávají muslimští politici, kteří navštíví Saúdskou Arábii, aby tak dali veřejně najevo svou zbožnost.
Arafát Hlavní obřady samotného hadždže začínají 7. dne měsíce dhú'l-hidždža promluvou (chutba) v mešitě Masdžid al-Haram a slavnostní večeří. Při promluvě má hlavní slovo chatíb, který hovoří o Mohamedovi, o významu hadždže a zejména seznamuje poutníky s programem pouti.Mendel (1990), s. 123. Další den se poutníci dostaví do oblasti Miná, kde stráví celý den rozjímáním a v modlitbách. náhled|Oblast Miná, ve které se v době pouti nachází tisíce bílých stanů, kde jsou poutníci ubytováni Devátého dne ráno se muslimové odeberou na planinu Arafát k rituálnímu stání. Arafát je podle islámské tradice místem, kde došlo k opětovnému shledání Adama a Evy po jejich vyhnání z ráje, také je to místo loučení Mohameda s obcí věřících v roce 632. Rituál na Arafátu začíná polední modlitbou a pokračuje stáním až do západu slunce, během kterého se poutníci modlí a prosí Alláha o slitování, což bývá považováno za jakousi obdobu soudného dne. Jestliže poutník tento rituál zmešká, je celá jeho pouť neplatná.Denny, s. 82. Obřad stání na Arafátu bývá považován za jeden z vrcholů celého hadždže. Po skončení modliteb se poutníci přemístí (běží) do Muzdalify, kde pokračují v modlitbách a v jejímž okolí stráví noc. Korán popisuje sestup z Arafátu takto:
„[...] A když provádíte běh z Arafátu, vzpomínejte Boha poblíže místa posvátného! Vzpomeňte, že On vás uvedl na správnou cestu, zatímco předtím jste byli z těch, kdož bloudí.“Korán 2:198
Svátek obětování
Vyvrcholení hadždže nastává desátého dne,Kropáček, s. 112. kdy muslimové v údolí Miná symbolicky kamenují satana a obětují Alláhu zvíře. Tento den je označován „Svátek obětování“ (Íd al-adhá) nebo „Velký svátek“ (Al-íd al-kabír) a slaví jej muslimové po celém světě modlitbou salát a zvířecí obětí.Denny, s. 82.