Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu ( Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg; 1. května 1814 Praha – 4. ledna 1890 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze) byl česko-rakouský šlechtic a politik, předseda rakouské vlády (1867–1868).Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8 Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Karel Daniel (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587
Životopis náhled|vlevo|Kníže Karel Vilém z Auerspergu ve slavnostní uniformě nejvyššího maršálka Českého království s dekorací Řádu zlatého rouna (1882, Hans Canon, Národní muzeum Praha) Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete Karla Viléma z Auerspergu (1782–1827) a jeho druhé manželky Frideriky von Lenthe (1791–1860).
Studoval práva Karlově univerzitě v Praze a poté procestoval několik evropských zemí, zajímal se o vědy a umění. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice kancléře Metternicha.Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36 Po revoluci v roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Aktivním politikem se stal znovu až po pádu Bachova absolutismu (1859). Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem. Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou PředlitavskaPřehled představitelů státní správy Rakouska na webu worldstatesmen.org dostupné online a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v Českém zemském sněmu. V letech 1872–1883 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 437 dostupné onlineSRŠEŇ, Lubomír a kolektiv: Malované závěsné portréty II; Národní muzeum Praha, 2021; s. 529–531 ISBN 978-80-7036-684-4
Tituly a ocenění Po otcově úmrtí v roce 1827 se stal nositelem titulu knížete s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rounaSeznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné onlineLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269 a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online
Majetkové a rodinné poměry náhled|vlevo|Zámek Vlašim, hlavní sídlo knížete Karla Auersperga Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533
Ve Vlašimi se 18. srpna 1851 oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901), pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2 dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel Alexandr (1859–1927).
Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman z Nostic-Rienecku (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexander (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kníže Karel Auersperg na webu rakouského parlamentu dostupné online http://www.biographien.ac.at/oebl_1/36.pdf Gustav Adolf Metnitz: Auersperg, Carlos (Karl Wilhelm Philipp) Fürst. v: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 1, Duncker & Humblot, Berlin 1953, , S. 436 f. Rodokmen Auerspergů (Miroslav Marek)
Karel Vilém Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Ministerští předsedové Předlitavska Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Čestní občané města Litoměřice Kategorie:Narození v roce 1814 Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí 4. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži