Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe

Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe (lat. Lippa, Leippa, Bohemo-Lippa, něm. Böhmisch LeipaMacek, s. 39.) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území části města Česká Lípa a v jeho okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.Farním kostelem je kostel Povýšení svatého Kříže, který se nachází v Moskevské ulici pod hřbitovem, avšak centrem života farnosti je spíše filiální kostel svaté Maří Magdaleny v Hrnčířské ulici vedle českolipského proboštství.Kromě českolipského děkanství ve městě existuje také dříve předměstská farnost Česká Lípa – in suburbio s Bazilikou Všech svatých. Tato českolipská basilica minor je z hlediska bohoslužeb nejnavštěvovanějším kostelem celou českolipskou římskokatolickou komunitou.

Historie farnosti vlevo|náhled|Kostel sv. Petra a Pavla zaniklý po požáru v roce 1820. Výřez z veduty z roku 1787.

Starší události Děkanství bylo v České Lípě (tehdy Lipá) zřízeno již kolem roku 1200. Duchovní správcové zde dlouhý čas bývali dosazováni z řad členů místní významné rodiny Veitmilů, z níž pocházel také významný kronikář doby císaře Karla IV., Beneš Krabice z Veitmile.

Po roce 1350 při farním kostele sv. Petra a Pavla existovala škola. Dochoval se záznam z roku 1391 o nadání oltáře sv. Václava a Ludmily v české kapli kostela a škole na jižní straně dnešního Škroupova náměstí, kde byla roku 1612 postavena škola nová. K roku 1406 pak na farnosti působil farář Kuník z rodu Weitmilů a pro zpívající žáky získal od měšťanů malou odměnu.

Při velkém požáru města v roce 1820 zanikl definitivně původní děkanský kostel sv. Petra a Pavla (stával v prostoru dnešního Škroupova náměstí), a jeho status byl přenesen na kostel Povýšení sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici. V roce 1821 do České Lípy nastoupil (víceméně za trest) osvícenský kněz P. Anton Krombholz. Město i farnost byly po požáru ve značně neutěšeném stavu, a sám Krombholz popsal tehdejší situaci takto:

"Dobytčí a obecní prasečí trhy se konaly v místě, kde se jinak křesťanská obec scházela k nejsvětějším úkonům, a kde odpočívaly pozemské ostatky mnoha rodin."citováno z: Kamila Veverková, Dílo Antona Krombholze a jeho význam pro reformní teologické myšlení v Čechách, vydalo Centrum pro náboženský a kulturní dialog při HTF UK v Praze, r. 2004, str. 38 – sám děkan Krombholz byl také nucen žít v ubohých podmínkách. Jeho byt, jak sám píše, byl "co nejubožeji zařízen, neboť po požáru, kdy byla obec administrována, se v něm zdržovalo několik rodin a administrátor se o něj vůbec nestaral. Schody byly částečně zbořeny, střecha poškozena tak, že voda při každém dešti pronikala na všechny strany, kamna zničena, zámky od dveří zmizely, stáj a kůlna byly zbořené, krovy tu a tam vyřezány, (...) kaplani bydleli hned tam, hned jinde, jak jim vykázali byt či kde si jej sami pronajali."

Ve 40. letech 19. století byl několikrát důkladně rekonstruován kostel Povýšení sv. Kříže, který byl nakonec v letech 1896–1897 novogoticky upraven Josefem Mockerem v podstatě již do dnešní podoby. V současné době je tento kostel využíván českolipskou pravoslavnou církví k jejím bohoslužbám.

Novější události V polovině 20. století byla opuštěna budova původního děkanství – mohutný dvoupatrový dům v ulici Jindřicha z Lipé, a duchovní správa se přesunula do budovy někdejšího proboštství plaských cisterciáků v sousedství kostelíka sv. Máří Magdaleny, kde je dodnes sídlo duchovní správy farnosti. V letech 1952–1954 zde byl kaplanem pozdější 15. infulovaný arciděkan hornopolický, Mons. Josef Stejskal.

Za působení P. Ivana Josefa Peši, OSA byl adaptován do dnešní podoby interier kostelíka sv. Máří Magdaleny, a areál dnešního děkanství upraven do podoby, v níž existuje v podstatě dodnes. Na faře s P. Ivanem žil též jeho spolubratr, augustiniánský bratr laik, fr. Jiří Marada, OSA. Právě za P. Peši došlo ke značné obrodě náboženského života ve farnosti.

Na počátku 90. let 20. století proběhla z iniciativy farníků rekonstrukce kostela Narození Panny Marie na Palackého náměstí. Na přelomu let 1992/1993 odešel P. Peša na odpočinek, a duchovní správy se ujal dosavadní administrátor v Zákupech a českolipský kaplan Viliam Matějka. Byla dokončena rekonstrukce Mariánského kostela, který byl posléze znovu vysvěcen, a slouží dodnes bohoslužbám. V letech 1999–2011 zde byl kaplanem P. Jan Chmelař, a krátce, od listopadu 2006 do července 2007, zde byl ustanoven ještě druhý kaplan, P. Mgr. Artur Sciana (v době, kdy byl z České Lípy dočasně administrován Cvikov a k němu patřící farnosti).

Ve farnosti funguje řada aktivit, mimo jiné výuka náboženství (kterou navštěvuje cca 80 dětí). Během adventní doby jsou při bohoslužbách zpívány staročeské roráty, ve Svatém týdnu před Velikonocemi jsou při bohoslužbách zpívané pašije atd. Čas od času farnost organizuje přednášky na různá témata. V roce 2012 byly zavedeny pravidelné bohoslužby v českolipské nemocnici.

Duchovní správcové vedoucí farnost Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Vzhledem k tomu, že od smrti R.D. Jana Chmelaře v roce 2011 má farnost již pouze jediného kněze, od uvedeného roku zde v případě potřeby obětavě vypomáhají kněží z okolních farností, zejména z Nového Boru, Mimoně a Jestřebí.

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci Fotografie Jméno InformaceEmmanuel Cžirnichv letech 1887-1890 farář v MařenicíchAnton Dröseltv letech 1802-1832 lokalista v KytlicíchMauritius Elbel, O.Cist.opat cisterciáckého kláštera v Oseku, za časů josefinských reforem zachránil osecký klášter před zrušenímMauritius Franz Xaver Wenzel Elbel, O.Cist.kněz, cisterciák ve Zlaté Koruně v jižních ČecháchErnestus Flixiusv letech 1741-1751 farář v MařenicíchAugustin Franzv letech 1876-11895 farář na PolevskuAnton Friedlandod roku 1853 expozita v Srbské Kamenici, v roce 1857 tamtéž ustanoven (prvo-)farářemJosef Friedlandv letech 1896-1910 děkan v Duchcově120pxRaimund Fuchskanovník litoměřické kapituly, generální vikář litoměřické diecézeAnton Gaupo roce 1853 lokalista v Dolním ŽlebuEduard Hanischod roku 1939 farář ve vsi Bezdězu, po roce 1945 zřejmě odsunut do Německa, † 9. 11. 1981Wenzel Hauschildv letech 1851-1867 farář ve VerneřicíchJosef Ihlav letech 1812-1817 expozita v Horním PryskuJosef Keuschděkan v DoksechRaymund Krieschev letech 1800-1808 farář v JestřebíJosef Kunnt, O.Cr.křížovník s červenou hvězdou, nar. 1850, kaplan v Tachově v západních Čechách, † 2. 9. 1885Josef Kuntv letech 1837-1853 lokalista v Dolním ŽlebuVincenz Lampelexpozita v ŽandověAugust Lindnerv letech 1872-1881 farář ve Velenicích u ZákupAdalbert Melzerv letech 1881-1885 farář na Kvítkově, poté v Holanech120pxJan Jindřich Karl MöltzerI. infulovaný arciděkan v Horní Polici120pxAugustin Václav MöltzerII. infulovaný arciděkan v Horní PoliciThaddeus Münnichfarář v JezvémJosef Neumannfundační kaplan při kostele Nejsvětější Trojice na Gottesbergu (f. Verneřice)Konrad Proche, O.Cist.opat cisterciáckého kláštera v NeuzelleVeremund Proche, OSBemauzský benediktin, probošt kláštera na BezdězuEmanuel Ringfarář v Kamenickém Šenově, tamtéž pohřbenAnton Rosenkranzfarář v HolanechDominik Stoehr, OSBemauzský benediktin, kněz, nar. 1752, prof. 1777, ord. 1780, † 24. 9. 1826Thomas Schiffnerv letech 1832-1840 expozita v Srbské KameniciTheodor Schlegelv letech 1906-1908 farář ve Slatinicích u Mostu, 1908-1912 v Konojedech, 1913-1939 děkan v České LípěJosef Schönfeldfarář v MařenicíchValentin Stocklöwfarář ve Velenicích u ZákupAnton Stoessel, O.Melit.v letech 1876-1881 duchovní správce ve VolfarticíchThaddeus Stoesselv letech 1859-1862 farář v Blíževedlích, od roku 1862 do roku 1879 působil jako farář ve Stvolínkách, † 14. 7. 1883Antonín Strakav letech 1928-1936 duchovní správce ve Volfarticích, poté 1936-1939 farář v Brenné u ZákupRudolf Watzlv letech 1829-1839 expozita v Horním PryskuFerdinand Wenzelfarář v Krompachu120pxHermann Zschokkepomocný biskup vídeňský

Území farnosti Do farnosti náleží území těchto obcí: Česká Lípa Okřešice Sosnová Stará Lípa

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostely1.142x142pixelůKostel Narození Panny Marie Česká Lípa bližší informace o bohoslužbách filiální kostelpoutní místo 2.120pxKostel Povýšení svatého Kříže Česká Lípa bližší informace o bohoslužbách farní kostel 3.123x123pixelůKostel sv. Máří Magdaleny Česká Lípa bližší informace o bohoslužbách filiální kostel Kaple4.120pxKaple sv. Josefa Okřešice bližší informace o bohoslužbách hřbitovní kaple —5.120pxKaple sv. Antonína Paduánského Žizníkov bližší informace o bohoslužbách kaple — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Mezi zaniklé sakrální stavby patří mj. kostel sv. Petra a Pavla v České Lípě, kaple Nejsvětější Trojice v Lesné a kaple sv. Antonína Paduánského v Sosnové.

Farní obvod Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – děkanství Česká Lípa – in urbe. Do této kolatury patří farnosti: Česká Lípa – in suburbio Dobranov Horní Libchava Kvítkov Slunečná Stružnice Volfartice Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Kostel svatého Petra a Pavla (Česká Lípa) Křížová cesta (Česká Lípa) Proboštství Česká Lípa Seznam kulturních památek v České Lípě Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Farní webové stránky

Česká Lípa - in urbe Kategorie:Náboženství v České Lípě Kategorie:Organizace v České Lípě Kategorie:Sosnová (okres Česká Lípa)