Jana la Beltraneja nebo také Jana Kastilská (28. února 1462 – 12. dubna 1530) byla krátce druhou manželkou portugalského krále Alfonse V. a portugalskou královnou. Po rozvodu vstoupila do kláštera.

Původ Jana byla dcerou kastilského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Jany Portugalské. Jako jediný králův oficiální potomek byla od svého narození dědičkou kastilského trůnu. Vzhledem ke skutečnosti, že Jindřich neměl z tohoto ani z předchozího manželství jiné potomky, se proslýchalo, že je impotentní. Později se objevily zvěsti, že královna Jana měla poměr s kastilským šlechticem Beltránem de La Cueva, který by tak mohl být Janiným otcem. Tuto domněnku vyslovil  ve svých dějinách Hispánie Alfonso Fernandéz de Palencia v roce 1474, v době, kdy po smrti krále Jindřicha IV. vypukl spor o kastilský trůn mezi Jindřichovou dcerou Janou a jeho nevlastní sestrou Isabelou Kastilskou. Příběh o nevěře Janiny matky a nemanželském původu její dcery měl zřejmě ospravedlnit Isabelin nárok na kastilský trůn. Nicméně pochyby o tom, že Jana není královou dcerou se objevily v souvislosti s politickým bojem v Kastilii již dříve.

V důsledku podezření, že Jana Kastilská byla splozena v nemanželském loži, získala přezdívku La Beltraneja, která se traduje dodnes. Na druhé straně však někteří historici uvádějí, že Beltrán de la Cueva nebyl v inkriminované době u královského dvora vůbec přítomen. Není vyloučeno, že Jindřich IV. byl fyzicky indisponován a nebyl schopen intimního života, proto navrhl jeden z židovských lékařů manželům metodu oplodnění per cannam auream, tedy prostřednictvím zlaté trubičky. Pokud k tomu opravdu došlo, jednalo by se o první známý příklad umělého oplodnění, které samozřejmě tehdejší církev zakazovala. Pravdu však nelze dokázat nebo ověřit, a tak zůstane otázka Janina původu i nadále nezodpovězena.

Dědička kastilského království V roce 1464 byl Jindřich IV. přinucen rebelující šlechtou přislíbit ruku své dvouleté dcery svému nevlastnímu mladšímu bratrovi Alfonsovi s tím, že budou v budoucnu vládnout společně. V roce 1468 však Janin čtrnáctiletý strýc zemřel a ona sama přišla o přímá práva na trůn, neboť její otec uznal smlouvou v Guisandu nástupnická práva své nevlastní sestry Isabely Kastilské.

V roce 1470 přiměl Jindřichův rádce Juan Pacheco, markýz z Villeny, krále, který se cítil dotčený Isabelinou tajnou svatbou s následníkem aragonského trůnu Ferdinandem, aby vystoupil proti smlouvě s Isabelou a znovu uznal Janu za svoji legitimní dědičku. Poté ho přesvědčoval, aby dívku provdal za portugalského krále Alfonsa V., který byl bratrem Janiny matky a byl o 30 let starší než ona sama s tím, že bude hájit její dědický nárok na vládu v Kastilii. Po smrti Jindřicha IV. Kastilského, ke které došlo koncem roku 1474, uznala část kastilské šlechty za dědičku trůnu Janu, část její tetu Isabelu, což rozpoutalo konflikt o nástupnictví, který trval další čtyři roky. V květnu 1475 vtrhl Alfons V. Portugalský s voskem do Kastilie a o patnáct dní později se s Janou oženil. Problémem samozřejmě bylo blízké příbuzenství manželů. Alfons V. sice získal v únoru 1477 od papeže Sixta IV. dispens k uzavření sňatku, jenž však na naléhání Isabeliny strany ještě v prosinci 1478 zrušil. Manželství se tak stalo neplatným.

Řeholnice Anulování manželství Alfonse V. s kastilskou dědičkou, dlouhá a nákladná válka, která postupně vyčerpala obě země a s níž nesouhlasil portugalský následník Alfonsův syn Jan, přiměla krále k tomu, že upustil od nároků na kastilské dědictví. Roku 1479 sjednány mírové podmínky, které řešily především budoucí postavení infantky Jany. Janě byla nabídnuta možnost vdát se za syna Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského infanta Juana, až chlapec, kterému bylo teprve 11 let, dospěje, nebo vstoupit do kláštera. Vybrala si život v klausuře a odešla do kláštera sv. Kláry v Coimbře. Přestože se Isabela s Ferdinandem snažili ji zcela izolovat od politického života v Kastilii, představovala pro stabilitu kastilského království až do svých 50 let, kdy se mohla vdát a mít potomky, reálné nebezpečí. Když v roce 1504 zemřela Isabela Kastilská, byl Ferdinandu Aragonskému nabídnut sňatek s Janou jako prostředek, který by mu pomohl získat jistější postavení v Kastilii, kde si nepřál vládu svého zetě Filipa Habsburského. Plán však nebyl realizován. Jana podepisovala až do své smrti dopisy jako La reina (královna).

Ve fikci

Juana la Beltraneja, hra od Santiaga Sevilly. Zobrazení Juana Pacheca a Beltrána de la Cuevy ukazuje zhoubný vliv některých členů šlechty na princeznu Janu. Isabel, španělský televizní seriál o Isabele I. Kastilské, zahrnuje postavu Jany (neteře Isabely). Janu hraje Carmen Sánchez. The Queen's Cross, A Biographical Romance of Queen Isabella of Spain od Lawrence Schoonovera zahrnuje ve svém příběhu také postavu Jany la Beltraneja. Tento historický román vydalo nakladatelství William Sloane Associates, Inc. v New Yorku v roce 1955. Španělská trilogie od Jean Plaidy je psaná za pohledu Isabely, Ferdinanda a Jany la Beltraneja, zejména ve druhé knize Španělsko panovníkům.

Vývod z předků

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Trastámarové Kategorie:Avizové Kategorie:Kastilské infantky Kategorie:Portugalské královny Kategorie:Asturijské kněžny Kategorie:Klarisky Kategorie:Narození v roce 1462 Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození v Madridu Kategorie:Úmrtí v roce 1530 Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Ženy