Let L-610většina údajů článků převzata ze serveru o letounu L-410 Turbolet je dopravní a transportní letoun, určený pro regionální dopravu. Jedná se o hornoplošný, samonosný jednoplošník. Byl to největší dopravní letoun zkonstruovaný v Československu a zároveň také první s přetlakovou kabinou a integrálními palivovými nádržemi. Původně byl Let L-610 navržený s motory Walter M602 a s pětilistou vrtulí Avia V518. V takovéto konfiguraci létal ve variantě L-610M která byla určená pro východní trh (převážně bývalý Sovětský svaz). V pozdější variantě L-610G létal také s motory General Electric CT-7-9D a čtyřlistou vrtulí HS 14 RF-23. Výroba L-610G počítala s prodejem na americkém kontinentu (letoun byl vybaven i západní avionikou)

Historie náhled|L-610M X01 ve Starém Městě Vývoj letounu L-610 pro až 40 osob byl zahájen na specifickou objednávku Sovětského svazu. L-610 měl nahradit sovětský Antonov An-24. L-610 koncepčně vycházel z menšího, dodnes vyráběného, letounu Let L-410 Turbolet pro 19 osob. Stejně jako L-410 měl být i L-610 schopen přistávat a vzlétat z minimálně upravených ploch, což nepříznivě ovlivnilo jeho konstrukci. První maketa L-610 byla představena v roce 1981 jako dvoumotorová varianta. Předpoklad obtíží s vývojem nových motorů Walter M602 vedl sovětskou stranu k požadavku vývoje čtyřmotorové verze s osvědčenými motory Walter M601 používanými v L-410. V roce 1985 ale tuto variantu zamítla. Konstrukční práce na ní byly zbytečné a dále se pokračovalo pouze na vývoji dvoumotorové verze.

Vzlet byl plánován na polovinu roku 1987, ale byl vykonán až 28. prosince 1988. Parametrově konkurenční letoun ATR-42 měl typové osvědčení vydané již roku 1985 a v době prvního vzletu L-610 byl již v provozu na pravidelných linkách.

Do poloviny roku 1990 byly vytvořeny tři létající prototypy a dva prototypy na zkoušky. S blížícím se rozpadem RVHP a ztrátou odbytu na specifických trzích, pro které byl L-610 zejména vyvíjen (prodej i na státní půjčky státům, které je nebyly schopny splácet a které často ani neměly pořádně upravené plochy pro vzlet a přistání), se po politickém uvolnění roku 1990 začalo jednat se společností GE (která převzala výrobu motorů M-601) o zástavbě západních motorů. Další dva prototypy vznikly roku 1992 jako L-610G s výrobním číslem 920102 a roku 1997 s výrobním číslem 970310. Z tohoto důvodu se změnilo označení letounů s českým motorem M602 na L-610M. Po změně vlastníka výrobce se na verzi letounu L-610G používalo od listopadu 1999 také označení Ayres 7000.

Prototyp X-05 byl testován československým a později až do roku 1994 českým letectvem, ale k zařazení do výzbroje nedošlo.

Ukončení certifikace letounů L-610M se v roce 1992 očekávalo již rokem 1994 a dodání prvním zákazníkům začátkem roku 1995. Certifikace typu L-610G se v roce 1995 očekávala již roku 1997 a druhý prototyp odpovídal požadavkům amerického předpisu FAR 25 a byl přiveden do vzduchu s poznávací značkou OK-CZD v květnu roku 1997. Byl to šestý létající letoun L-610 a zároveň poslední v řadě.

Po několikerém krachu nových majitelů Let Kunovice se po konkurzu v roce 2004 nový majitel rozhodl pouze pro pokračování výroby letounu L-410 a v projektu L-610 nepokračovat. Tím byl tento nový a již také přes 15 let starý letoun odepsán. Letoun nikdy nedokončil proces certifikace. V roce 2006 došlo k odepsání a zničení výrobních přípravků a rozpracovaných letounů. Naštěstí jeden další trup se podařilo zachránit pro Kunovické letecké muzeum, jeden slouží pro kunovické místní hasiče a jeden je vystaven na podstavci ve Starém městě (Kovosteel recykling). Tím se dá počet letounů rozšířit na deset kusů.

V roce 2017 se objevila informace, že ruský vlastník plánuje obnovení projektu L-610 nejspíše ve Sverdlovské oblasti. Konstrukce měla být téměř stejná jako původní L-610 pouze se odlišovala použitím východní verzí přístrojů a zabudováním motorů z Il-16 (závěsy motoru byly téměř podobné). Konstrukce letounu se plánovala na 2 části, Aircraft Industries a.s. v Kunovicích měla vyrábět křídla s centrální nádrží, dále pak směrové a výškové ocasní části a UZGA pak čekala výroba draku letounu a podvozkových součástí. Objevila se i informace že původní výkresy L-610 společnosti LET a.s. Kunovice, byly přeloženy do ruštiny a byly odeslány do Ruska. Bohužel časem informace o oživení projektu utichly a projekt se tak stále nerealizoval.

Prototyp L-610G (přejmenován jako jediný prototyp na Ayres 7000), pro firmu Ayres (v roce 2015 firma zrušena; je tam malé letiště), která s letadlem přeletěla v červnu 2000 na předvádění do USA. Prototyp stál v roce 2018 ve zuboženém stavu na letišti Southwest Georgia Regional Airport, kde sídlila zkrachovalá firma Ayres. V témže roce byl chátrající letoun L-610G (Ayres 7000) použit jako maketa pro výcvik hasičů – požár letounu, kde zasahovala místní letištní hasičská jednotka a letoun byl požárem zničen.

Oživení projektu Záměr oživit projekt letounu L-610G potvrdil v září 2019 ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Vývoj a výrobu jeho přepracovaného ruského derivátu má zaštítit Uralský závod civilního letectví (UZGA) v Jekatěrinburgu, který vyrábí L-410. První kus má být vyroben v roce 2023. Letoun nese označení UZGA TVRS-44. Na mezinárodním leteckém veletrhu MAKS 2019 objednaly ruské Polární aerolinie 10 těchto letadel.

Varianty L-610M s motory Walter M602 a pětilistou vrtulí Avia V-518 L-610G s motory General Electric CT7-9D a čtyřlistou vrtulí Hamilton Standard HS 14 RF-23 L-610MPA verze pro protiponorkový boj vycházející z L-610G, pouze plánovanávideo YouTube

Specifikace (L-610) náhled|Prototyp letounu Let L-610M Technické údaje Posádka: 2 Kapacita: 40 cestujících nebo 1 šest nákladních leteckých kontejnerů Délka: 21,72 m (72 ft 3 in)velká část údajů převzata z článku na serveru PLANES.CZ zbytek doplněn z anglické verze, ale rozměry nesouhlasí s údaji na jiných odkazech. Rozpětí: 25,60 m (84 ft) Výška: 8,19 m (27 ft 10 in) Nosná plocha: 56 m² Hmotnost (prázdný): 9 000-9 230 kg u L-610M a 9 730 u L-610G Maximální vzletová hmotnost: 14 500 kg Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor Walter M602, každý o výkonu 1360 kW s vrtulemi Avia V518 u L-610M Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor General Electric CT7-9D, každý o výkonu 1446 kW s vrtulemi Hamilton Standard HS 14 RF-23 u L-610G

Výkony Maximální rychlost Vmo: 490 km/h (265 knots, 305 mph) Cestovní rychlost: 438 km/h (236 knots, 272 mph) Dolet: 2 440 km Dostup: 8 950 m Stoupavost: 510 m/min (120 m/min na jeden motor)

Přehled prototypů

L-610M: X01 OK-130, zálet 28. 12. 1988 Frant. Srnec, Stanislav Sklenář Od 3. 6. 1989 OK-TZB, OLZ č. 4307, č.exponátu Paris Airshow 293Od poč.července 1989 zase jako OK-130Poslední přistání v Kunovicích OK-130 26. 5. 1993 15.12 UTC posádka Stanislav Sklenář, Ing. Jiří Nečas

X02 Lámací zkouška VZLÚ

X03 OK-132, zálet 8. 9. 1989 Stanislav Sklenář, Ing.Miroslav Srnec Letoun v prosinci 1989 předán do zkoušek VZLÚ, ale v průběhu 1.čtvrtletí bude tímto strojem VZLÚ létat v Kunovicích kvůli urychlení event.opravV roce 1995 přelétnut do Kunovic v souvislosti s ukončením programu L-610MOd srpna 1996 jako OK-UZB létá v Kunovicích tenzometrická měření pro program L-610GPoslední přistání v Kunovicích OK-UZB 23. 10. 1997 Stanislav Sklenář, Miloslav Tošovský 08.15 UTC

X04 Únavová zkouška

X05 OK-134, zálet 8. 3. 1990 Ing.Miroslav Srnec, Miloslav Tošovský Srpen 1992 jako OK-VZC Air Show MoskvaOd konce června 1993 ev.č. 0005, dále v provozu Kbely – vojskové zkouškyPoslední přistání 0005 Kbely – Kunovice, pořadová 4202, Old.Pelčák, Mikšík

910101 OK-136 zálet Ing.Vladimír Vlk, Stanislav Sklenář Navigace Collins, „skleněná”Od 11. 6. 1991 jako OK-WZA Ing.Vladimír Vlk, Stanislav Sklenář Kunovice – Vodochody, předvedení premiérovi Čalfovi a pak odlet na Paris Air Show25. 6. 1991 Le Bourget – Kunovice, přistání 12.56 UTC28. 6. 1991 jako OK-136 Jaromír Novák, Ing. Miroslav Srnec Kunovice – Kbely – Kunovice, tedy poslední přistání v Kunovicích 13.04 UTC náhled|L-610G OK-XZA na pařížském aerosalonu 1993 L-610G: 920102 OK-136, zálet 18. 12. 1992 Ing. Vladimír Vlk, Ing.Miroslav Srnec

8. června 1993 jako OK-XZA Kunovice – Le Bourget Paris Air Show, posádka Ing. Miroslav Srnec, Ing. Jiří NečasPoslední let v Kunovicích OK-XZA 18. 12. 1997 Stanislav Sklenář, Miloslav Tošovský

970301 OK-CZD, zálet 13. 5. 1997 Stanislav Sklenář, Jaromír Novák Poslední let 24. 6. 2000 Miami-Tamiami (KTMB) – Albany (KABY), Posádka Stanislav Sklenář, Jaromír Novák, přistání 21.40 UTC.

Odkazy Reference

Externí odkazy

český server příznivců letectví a spotterů Neoficiální stránky L-410 podrobná historie, texty o jednotlivých letadlech, fotogalerie fotografie konceptu čtyřmotorové varianty zasvěcený článek "Chtěná nebo nechtěná šestsetdesítka" na str. 9 městského zpravodaje Kunovjan, ročník 2012, číslo 8, dokončení článku "Chtěná nebo nechtěná šestsetdesítka" na str.10 městského zpravodaje Kunovjan, ročník 2012, číslo 9, odkaz na maps.google.com na letiště Southwest Georgia Regional Airport

Kategorie:Transportní letadla Kategorie:Československá a česká dopravní letadla Kategorie:Letadla Let