Kostel svatého Prokopa je kostel ve Všehrdech. Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730–1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ačkoli Santiniho autorství není doloženo prameny, jeho činnost zde nepopiratelně vyplývá z činnosti na klášteru v Plasech pro stejného objednavatele, a taktéž ze slohového rozboru stavby. Nachází se na západní straně obce, téměř na jejím nejvyšším místě a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie kostela První zmínky o kostele sv. Prokopa pocházejí již z roku 1250. Od 14. století je kostel sv. Prokopa uváděn jako farní. V době husitských válek byl kostel pobořen a jako filiální byl spravován z Kralovic. V letech 1580–1589 byl opraven a Brikcí z Cinperka ho opatřil novým zvonem, na který se složili místní obyvatelé. V roce 1695 byl kostel přidělen pod nově zřízenou faru v Kozojedech, v roce 1734 ke Kralovicím, i když nadále správu kostela vykonával farář z Kozojed.Kronika regionu, Kralovicko–Manětínsko-Plasko, číslo 1, ročník IV., 2005/2006, s. 18

Před rokem 1732, dle kroniky přesně v letech 1730–1732, byl gotický kostel přestavěn v duchu barokní gotiky dle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, tj. téměř deset let po smrti architekta. Stavebníkem byl opat cisterciáckého kláštera v Plasech Eugen TyttlMojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998, s. 397 a stavitelem byl Ondřej Kondel z Plas. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami. Tímto se naskýtá jímavý pohled jak při vstupu do kostela tak na hřbitov.

Popis kostela Exteriér kostela sv. Prokopa ve Všehrdech, jak je pro Santiniho tvorbu typické, je koncipován jako řada na sebe navazujících a do sebe částečně zaklíněných pravidelných mnohostěnů. Vstupní věž je čtyřstěn nad sférickým čtvercem, loď tvoří podélně protažený osmistěn s konkávně zborcenými stěnami na diagonálách, kněžiště je pravidelný osmistěn a sakristie pravidelný šestistěn.

Tvarosloví je záměrně redukované a jednoduché, fasáda kostela je hladká a bez členění. Nároží věže armují lizény, jednotlivé etáže jsou odděleny drobnými římsami strmých profilů. Stěny lodi a kněžiště postrádají vertikální členění, zatímco pole sakristie jsou rámována lizénami. Santini zde záměrně uplatnil gotizující prvky, které se projevují zejména v hrotitě klenutých oknech vsazených do nálevkovitých špalet. Okna presbytáře, lodi i věže mají hrotitý tvar. Tvar střechy věže byl inspirován tehdy ještě existujícími střechami chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Nad portálem věže je v kameni tesaný znak opata Eugena Tyttla s písmeny E.T.A.P.P.L. a letopočtem 1732.Všehrdy – Filiální kostel sv. Prokopa, Soupis památek, 37. Politický okres kralovický, 1912, s. 247–250

Před barokní přestavbou měl kostel plochostropou loď a goticky klenuté kněžiště o jednom šířkově obdélném poli se závěrem pětistranného osmiúhelníku. Z této původní stavby byl ponechán presbytář s žebrovou klenbou a jehlanovitými konzolami. Loď byla při Santiniho úpravě z větší části nově postavena a zaklenuta; na západní straně vznikla osová věž na půdorysu sférického čtverce a v ose kněžiště drobná sakristie na půdorysu šestiúhelníku.

V interiéru je hlavním tématem centralizace hloubkové dispozice a práce se světlem. Stavba užívá různé typy světla o rozdílné intenzitě – prostory bezprostředně sousedící s hlavní lodí jsou bez oken, zatímco závěrové části jsou silně prozářeny.Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998, s. 398 Klenba lodi je valená, členěná tříbokými protějškovými výsečemi, a spočívá na barokně profilovaných konzolách; strop zdobí štuková žebra. Boční vchody jsou hrotité. Boční oltáře mají jednoduché volutové rámce a v horní části zlacený monogram opata Tyttla.

Ve výklenku severní boční lodi je napříč vsazen obílený náhrobní kámen – v horní části s kartušovým rámcem, v dolní se dvěma znaky. V jednom znaku je krokev, druhý je dle doktora Antonína Podlahy Berbisdorfský. Nad vítězným obloukem je deska s nápisem: IN HONOREM S. PROCOPII ABBATIS, REGNI BOEMIAE PATRONI INCLYTI RESTAVRATVM AB EVGENIO TYTTL, ABBATE DE PLASSIO AC VICARIO GENERALI ORD. CISTERC., ANNO 1730.

Odkazy

Reference

Literatura Všehrdy-Filiální kostel sv. Prokopa, Soupis památek, 37. Politický okres kralovický, 1912. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998. Kronika regionu, Kralovicko–Manětínsko-Plasko, číslo 1, ročník IV., 2005/2006.

Externí odkazy

Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech Historie obce Všehrdy Areál kostela sv.Prokopa

Prokop (Všehrdy) Všehrdy Prokopa Všehrdy Prokopa Všehrdy Kategorie:Stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichela Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever Kategorie:Všehrdy (okres Plzeň-sever)