Edinson Roberto Cavani Gómez (* 14. února 1987 Salto) je uruguayský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za argentinský klub CA Boca Juniors a bývalý uruguayský reprezentant.

Velmi produktivní střelec, je znám svou schopností rozhodovat zápasy.

Účastník Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství světa 2018 v Rusku. Na jihoamerickém turnaji Copa América 2011 získal zlatou medaili.

Dne 30. května 2024 Cavani oznámil konec reprezentační kariéry.

Klubová kariéra Edinson Cavani zahájil svoji fotbalovou kariéru v uruguayském klubu Danubio FC. V ligové sezóně 2005/06 vstřelil za Danubio 4 góly v 10 zápasech a v sezóně následující 5 gólů v 15 zápasech. Po jeho úspěšném vystoupení na jihoamerickém mládežnickém šampionátu projevily zájem některé evropské velkokluby, např. italské Juventus FC a AC Milan, avšak Cavani se rozhodl pro konkurenční Palermo.

Palermo V lednu 2007 přestoupil nicméně do italského týmu US Città di Palermo za cca 4,5 milionu eur. Debutoval 11. března 2007 v domácím ligovém utkání proti Fiorentině. Přišel na hřiště v 55. minutě za stavu 0:1 a o patnáct minut později zařídil nádherným gólem z úhlu zpoza pokutového území vyrovnání na 1:1. Tento gól se podobal slavné brance Marco van Bastena z finále Eura 1988 Sovětský svaz – Nizozemsko (0:2).

Ve své druhé sezóně v Palermu bojoval o místo v základní sestavě s Fabriziem Miccolim a Amaurim. Po odchodu Amauriho do Juventusu v červnu 2008 Cavani zaujal jeho místo v sestavě a vytvořil útočnou dvojici s Miccolim. V sezóně 2008/09 nastřílel celkem 14 ligových branek. Svou pozici si udržel i v sezóně 2009/10 pod novým trenérem Walterem Zengou a také pod jeho následovníkem Delio Rossim. V dubnu 2010 podepsal s Palermem novou smlouvu platnou do června 2014.

SSC Neapol

Sezóna 2010/11 V červenci 2010 odešel do dalšího italského klubu SSC Neapol. První rok zde měl hostovat za částku 5 milionů eur, dalších 12 milionů eur měl majitel klubu Aurelio De Laurentiis zaplatit Palermu, pakliže by o Cavaniho stál natrvalo. Společně s Argentincem Ezequielem Lavezzim a Slovákem Markem Hamšíkem utvořil pro soupeřovu obranu nebezpečnou trojici italskými médii přezdívanou (Tři tenoři).

První soutěžní zápas sezóny proběhl před domácím publikem 19. srpna 2010. Neapol přivítala Elfsborg v rámci předkola Evropské ligy UEFA a nastoupila s Fabiem Quagliarellou na hrotu útoku, Cavani byl oproti tomu na lavičce. Během svého debutu jako střídající hráč odehrál asi necelou půlhodinu. Odveta se odehrála o osm dní později a Neapol v ní měla po prvotní výhře 1:0 dobrou pozici. Rozhodnutím trenéra Waltera Mazzarriho se postavil do základní sestavy, pomohl vyhrát 2:0 dvěma góly a zařídil postup do skupiny. Gólově se prosadil také v debutovém zápase Serie A dne 29. srpna, ve kterém Neapol remizovala 1:1 na hřišti Fiorentiny. Cavaniho gól ovšem neměl platit, neboť balón podle televizních záběrů nepřekročil brankovou čáru. Ani v domácím ligovém debutu 12. září neslevil, střelou pravou nohou vyrovnal na 1:1, ale v zápase s Bari se zrodila jen další remíza 2:2.

Los 19. kola italské ligy proti sobě 9. ledna 2011 postavil domácí Neapol a Juventus. Suverénní výhru 3:0 zaručil Neapoli Cavani, jenž se dvakrát prosadil před 30. minutou a to celé korunoval hattrickem. Pro Uruguayce šlo o třetí hattrick sezóny, v tomto případě se třikrát prosadil hlavou. Na konci ledna si připsal další hattrick, jeho další obětí se stala janovská Sampdoria, jenž s Neapolí prohrála 0:4.

Sezóna 2011/12 Neapol byla v Lize mistrů nalosována do „skupiny smrti“, v jejím úvodním zápase na hřišti Manchesteru City 14. září však díky Cavaniho gólu remizovala 1:1 . Uruguayec posléze vstřelil hattrick zaručující domácí výhru 3:1 v zápase Serie A proti AC Milán 18. září. Čekání na další ligový gól přerušil 29. října v zápase s Catanií už po 29 vteřinách, soupeř však otočil vývoj zápasu ve skóre 2:1. V listopadovém předposledním pátém zápase skupiny Ligy mistrů čelil Cavani a jeho spoluhráči Manchesteru City a tentokrát před vlastním publikem. Cavani byl autorem obou gólů domácích a zajistil výhru 2:1, která se stala klíčovou v bojích o postup do osmifinále. Neapol již svůj bodový náskok nad anglickým soupeřem nepustila.

Jarní osmifinále v nejprestižnější evropské pohárové soutěži zahájila Neapol 21. února domácí výhrou 3:1 nad anglickou Chelsea. Zatímco první a třetí gól připravil Cavani svému kolegovi Lavezzimu, dal druhý gól sám (ramenem) po centru Gökhan Inlera. V odvetě 14. března se několikrát dostal do gólových příležitostí, gól ovšem nedal a Chelsea nakonec vyhrála 4:1 v prodloužení, Neapol tedy vyřadila. Ve 34. kole pomohl jedním gólem zdolat Novaru, která 21. dubna prohrála v Neapoli 0:2. Svěřenci trenéra Mazzarriho obnovili naděje na umístění v horní trojici zajišťující Ligu mistrů, když vyhráli poprvé od začátku března. Návratem ke střílení gólů dosáhl na 23 gólů v italské lize, dělené třetí místo vedle Antonia Di Nataleho za Zlatanem Ibrahimovićem (28) a Diegem Militem (26), což upoutalo pozornost evropských velkoklubů včetně Juventusu.

V sezóně 2011/12 vyhrál s Neapolí italský pohár Coppa Italia, ve finále proti Juventusu vstřelil z pokutového kopu v 63. minutě první gól utkání, které skončilo vítězstvím Neapole 2:0. Ta se těšila ze zisku trofeje po 22 letech. Vedle toho se stal Cavani nejlepším střelcem tohoto poháru, jeho finálová trefa byla totiž jeho pátá.

Sezóna 2012/13 náhled|vlevo|Edinson Cavani v zápase evropských poháru proti AIK

V základní skupině F Evropské ligy 2012/13 se poprvé trefil 25. října 2012 proti domácímu ukrajinskému Dněpru Dněpropetrovsk, když v 75. minutě pouze korigoval stav na konečných 3:1 pro domácí. Nejvydařenější zápas absolvoval 8. listopadu v domácí odvetě proti Dněpru, když svými 4 brankami odčinil porážku Neapole z minulého zápasu a zařídil vítězství 4:2. 22. listopadu přidal vítězný gól ve třetí minutě nastaveného času proti švédskému celku AIK Stockholm, Neapol zvítězila venku 2:1. 6. prosince vstřelil jediný gól svého týmu při domácí porážce 1:3 s nizozemským PSV Eindhoven. Neapol postoupila ze druhého místa s 9 body za suverénním Dněpropetrovskem (15 bodů).

4. února 2013 v jarní vyřazovací části nastoupil v šestnáctifinále proti českému mužstvu FC Viktoria Plzeň, ale přestože měl několik velmi dobrých střeleckých příležitostí, gólově se neprosadil. Plzeň zvítězila v Neapoli 3:0 a připravila si výbornou pozici do domácí odvety. Hrál i o týden později v odvetě v Plzni, kterou Neapol prohrála poměrem 0:2 a z pohárové soutěže vypadla. Cavani nastoupil do druhého poločasu, ale branku nevsítil. Přestože se v šestnáctifinále proti Plzni střelecky neprosadil, držel si se 7 góly po této fázi vyřazovací části Evropské ligy vedoucí pozici v tabulce střelců před pětigólovými Liborem Kozákem (SS Lazio), Rodrigem Palaciem (Inter Milán) a Raúlem Bobadillou (BSC Young Boys). Již v osmifinále se před něj na čelo dostal díky hattricku Libor Kozák.

Ve 29. kole Serie A v březnu 2013 pomohl dvěma góly k vítězství 3:2 nad hostující Atalantou, čímž protrhl dvouměsíční střelecký půst a sedmizápasovou herní krizi Neapole. První branku vstřelil z pokutového kopu. Ve 30. kole 30. března vsítil opět dva góly a podílel se tak na vítězství 5:3 na hřišti FC Turín. Ve 33. kole Serie A 20. dubna přispěl jedním gólem k výhře 3:2 nad Cagliari Calcio. Neapol si nadále držela druhou příčku ligové tabulky zajišťující postup do základní skupiny Ligy mistrů. Ve 35. kole 6. května zaznamenal svůj 100. gól v neapolském dresu, který byl jeho druhým ze tří v zápase proti Interu Milán při domácí výhře 3:1. 19. května 2013 v posledním ligovém kole Serie A 2012/13 gólem z  84. minuty mírnil porážku SSC 1:2 s AS Řím, Neapol skončila se 78 body na druhém místě tabulky a postoupila do základní skupiny Ligy mistrů. Cavani se v tomto ročníku stal s 29 góly nejlepším kanonýrem italské ligy. Po skončení sezóny o něj usilovaly kluby Chelsea FC, Manchester City FC a Real Madrid, výstupní klauzule byla stanovená na 54 mil. liber.

Paris Saint-Germain 120px|náhled|Cavani v PSG (2013)

15. července 2013 podstoupil lékařskou prohlídku před podpisem smlouvy s francouzským klubem Paris Saint-Germain (zkratkou PSG). 16. července se definitivně stal hráčem PSG, který za něj vyplatil 64 milionů eur, což byl francouzský rekord – Cavani se stal nejdražším hráčem v rámci francouzských klubů. V soutěžním zápase debutoval 9. srpna 2013 v prvním kole Ligue 1 proti Montpellieru, nastoupil na hrací plochu v 72. minutě, střelecky se neprosadil a PSG remizoval 1:1. Poprvé skóroval o týden později ve druhém ligovém kole proti nováčkovi Ligue 1, týmu AC Ajaccio, když vyrovnával v 86. minutě na 1:1. Přestože mělo PSG celou dobu velkou převahu, nedokázalo z ní vytěžit více než konečnou remízu 1:1. 23. října 2013 vstřelil gól v utkání Ligy mistrů 2013/14 belgickému Anderlechtu, PSG zvítězil v Bruselu 5:0. S PSG postoupil z prvního místa v základní skupině C do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14, i když v posledním utkání skupiny 10. prosince 2013 tým podlehl Benfice Lisabon 1:2. Cavani vstřelil jediný gól Paříže. V sezoně 2013/14 vyhrál s PSG Coupe de la Ligue (francouzský ligový pohár), finále proti Olympique Lyon rozhodl dvěma góly (výhra 2:1). Dva góly vstřelil i v následujícím finále ročníku 2014/15 proti SC Bastia a podpořil tak výhru 4:0.

Sezóna 2015/16 Tradiční úvod francouzské fotbalové sezóny nabídl superpohárový zápas o Trophée des champions, tentokrát 1. srpna 2015 mezi Paris Saint-Germain a Olympiquem Lyonem. Cavani ještě v úvodní dvacetiminutovce zvýšil vedení na 2:0, které již Pařížanům zůstalo. Na pomezí srpna a září se dvakrát gólově prosadil ve dvou po sobě jdoucích kolech Ligue 1, nejprve proti Monaku (4. kolo) při venkovní výhře 3:0 a následně při remíze 2:2 s Bordeaux (5. kolo). Právě proti Bordeaux Pařížané poprvé ztratili body.

Finálový duel rozhodující 21. května 2016 o vítězi národního poháru Coupe de France odehrál Cavani celý a při výhře 4:2 nad Olympique Marseille zaznamenal jednu trefu. U té mu asistoval loučící se Ibrahimović. Pařížšký klub tímto již podruhé za sebou vyhrál všechny čtyři trofeje ve francouzském fotbale (ligová soutěž, oba poháry a superpohár).

Sezóna 2016/17 Již po 44 vteřinách vpravil gól do sítě Arsenalu 13. září v prvním skupinovém zápase Ligy mistrů. Navzdory dalším třem šancím vedení nezvýšil, soupeř naopak vyrovnal na 1:1. Tři dny nato ukončil pařížské čekání na výhru trvající tři zápasy – proti Caen se do poločasové přestávky prosadil čtyřikrát. Po venkovní výhře 6:0 následoval tříbodový zisk. Spolehlivé střílení gólů Cavanimu poprvé přiřklo ocenění pro nejlepšího hráče měsíce Ligue 1 udělované UNFP (, Národní unie profesionálních fotbalistů), nejprve za měsíc září a později i za říjen. Proměněnou penaltou pomohl 30. listopadu zdolat v lize 2:0 Angers. Jubilejní hranice 100 gólů dosáhl jako čtvrtý fotbalista v pařížském dresu a mohl se nově vydat za pokořením zbylé trojice – Dominique Rocheteau jich tu vstřelil též 100, Pauleta 109 a bývalý kolega Zlatan Ibrahimović 156.

Své 30. narozeniny oslavil 14. února gólem Barceloně. V útoku s Ángelem Di Maríou a Julianem Draxlerem zdolal španělského soupeře 4:0, dělenou nejvyšší porážku Barcelony v Lize mistrů. Na soupeřově stadionu Camp Nou 8. března sice jeden gól vstřelil a předtím nastřelil tyč, Barcelona ovšem jako první mužstvo v soutěži smazala čtyřgólové manko a po výhře 6:1 dále postoupila.