Paraćin (v srbské cyrilici Параћин) je město v centrálním Srbsku v údolí řeky Moravy (tzv. Střední Pomoraví). V roce 2011 zde žilo 24 573 obyvatel. Administrativně je součástí Pomoravského okruhu. Nachází se v rovinaté krajině; průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 130 m. Západo-východním směrem protéká Paraćinem říčka Crninca.
Historie
V okolí města se nachází řada archeologických nalezišť s doklady o nejstarším osídlení této lokality.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1375 ze záznamů o darování kláštera z doby panování knížete Lazara. Zmiňuje mimo jiné i město Parakinov Brod. Předpokládá se, že současný název Paraćin pochází od jména jistého Parakina, který byl místním převozníkem v dané době. Turecký cestovatel Evlija Čelebi si v 17. století při cestě přes město poznamenal, že v této lokalitě je možné břekonat řeku Moravu na koni. Nacházela se zde také turecká vojenská posádka, která měla brod a karavany bránit před hajduky, kteří občas napadaly dostavníky.
Po příchodu rakouské armády v první polovině 18. století byla místní mešita přebudována na kostel. Turecká hranice na 20 let začínala nicméně nedaleko od Paraćinu na jih.
Výstavba železniční trati z Bělehradu do Niše v závěru 19. století umožnila ekonomický a průmyslový rozvoj města. Železnice město obchází ze západní strany.
V období existence meziválečné Jugoslávie byl z administrativního hlediska Paraćin součástí tzv. Moravské bánoviny s centrem v Niši.
Později byla východně od města vybudována dálnice. Modernizován byl rovněž i střed Paraćinu, kde byly strženy původní nízké budovy a nahrazeny výškovými bloky a obchodními centry. Jedním ze symbolů města se stal např. brutalistní hotel Petrus.
Paraćin je znám kromě toho také tím, že se zde v roce 1987 odehrál tzv. Paraćinský masakr, při kterém voják Jugoslávské lidové armády zastřelil několik svých kolegů. Aféra vyvolala v tehdejší Jugoslávii bouřlivou odezvu, a to jak mezi veřejností, tak i v řadách politických představitelů.
Ekonomika
Město bylo známé v meziválečném období díky továrně společnosti Vlada Teokarević a spol., která se zaměřovala na textilní výrobky. Dlouhou dobu bylo významné díky výrobě skleněných a cukrářských výrobků. Výroba skla byla rozšířená během existence socialistické Jugoslávie. Její velký areál se nachází na východním okraji města, u dálničního obchvatu. Poslední pec na výrobu skla zde byla odpojena roku 2013.
Kultura V Paraćinu se nachází regionální muzeum (). Výhledově by v Paraćinu mělo výhledově existovat i muzeum sklářství.
Doprava V blízkosti města se také nachází letiště a prochází tudy i dálnice spojující města Bělehrad a Niš (dálnice A1. Ve stejném směru je vedena i železniční trať.
Hlavní dopravní tah ve městě představuje stará silnice mezi Bělehradem a Niší, která vede samotným středem města a představuje jeho hlavní osu.
Známé osobnosti Následující osobnosti jsou původem z Paraćinu:
Svetolik Dragačevac, bývalý policista, autor výhružného dopisu Adolfu Hitlerovi Ana Nikolić, srbská zpěvačka Bojan Krkić, španělský sportovec srbského původu Ivana Sert, módní návrhářka Nenad Đorđević, srbský fotbalista Ivica Radosavljević, srbský basketbalista
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pomoravský okruh Kategorie:Města v Srbsku