Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích Muži rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká 1965 Rio de Janeiro — — H. Macuda — I. Okano — A. Geesink 1967 Salt Lake C. — T. Šigeoka H. Minatoja — E. Maruki N. Sató W. Ruska 1969 C. de México — J. Sonoda H. Minatoja — I. Sonoda F. Sasahara Š. Suma 1971 Ludwigshafen — T. Kawaguči H. Cuzawa — Š. Fudžii F. Sasahara W. Ruska 1973 Lausanne — J. Minami T. Nomura — Š. Fudžii N. Sató Č. Takagi 1975 Vídeň — J. Minami V. Něvzorov — Š. Fudžii J.-L. Rougé S. Endó 1977 Barcelona zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu) 1979 Paříž T. Rey N. Soloduchin K. Kacuki Š. Fudžii D. Ultsch T. Chubuluri J. Jamašita 1981 Maastricht J. Moriwaki K. Kašiwazaki Pak Čong-hak N. Adams B. Tchoullouyan T. Chubuluri J. Jamašita 1983 Moskva C. Tleceri N. Soloduchin H. Nakaniši N. Hikage D. Ultsch A. Preschel J. Jamašita 1985 Soul Š. Hosokawa J. Sokolov An Pjong-kun N. Hikage P. Seisenbacher H. Sugai Čo Jong-čchol 1987 Essen Kim Če-jop J. Jamamoto M. Swain H. Okada F. Canu H. Sugai G. Veričev 1989 Bělehrad A. Totikašvili D. Bečanović T. Koga Kim Pjong-ču F. Canu K. Kurtanydze N. Ogawa 1991 Barcelona T. Košino U. Quellmalz T. Koga D. Lascău H. Okada S. Traineau S. Kosorotov 1993 Hamilton R. Sonoda J. Nakamura Čong Hun Čon Ki-jong J. Nakamura A. Kovács D. Douillet 1995 Čiba N. Ožogin U. Quellmalz D. Hidešima T. Koga Čon Ki-jong P. Nastula D. Douillet 1997 Paříž T. Nomura Kim Hjok K. Nakamura Čo In-čchol Čon Ki-jong P. Nastula D. Douillet 1999 Birmingham M. Poulot L.Benboudaoud J. Pedro G. Randall H. Jošida K. Inoue Š. Šinohara 2001 Mnichov A. Lounifi A. Mir'esmaejlí V. Makarov Čo In-čchol F. Demontfaucon K. Inoue A. Michajlin 2003 Osaka Čchö Min-ho A. Mir'esmaejlí I Won-hui F. Wanner Hwang Hui-te K. Inoue J. Muneta 2005 Káhira C. Fallon J. Derly Á. Braun G. Elmont H. Izumi K. Suzuki A. Michajlin 2007 Rio de Janeiro R. Houkes J. Derly Wang Ki-čchun T. Camilo I. Cirekidze L. Corrêa T. Riner 2009 Rotterdam G.Zantaraija C. Cagánbátar Wang Ki-čchun I. Nifontov I Kju-won M. Rakov T. Riner 2010 Tokio R. Sabirov D. Morišita H. Akimoto Kim Če-pom I. Iliadis T. Anai T. Riner 2011 Paříž R. Sabirov M. Ebinuma R. Nakaja Kim Če-pom I. Iliadis T. Chajbulajev T. Riner 2013 Rio de Janeiro N. Takató M. Ebinuma Š. Óno L. Pietri A. González E. Mammadov T. Riner 2014 Čeljabinsk G. Boldbátar M. Ebinuma R. Nakaja A. Črikišvili I. Iliadis L. Krpálek T. Riner 2015 Astana J.Smetov An Pa-ul Š. Óno T. Nagase Kwak Tong-han R. Haga T. Riner 2017 Budapešť N. Takató H. Abe S. Hašimoto A. Wieczerzak N.Majdov A. Wolf T. Riner 2018 Baku N. Takató H. Abe An Čchang-im S. Mollaei N. Šerazadišvili Čo Ku-ham G. Tušišvili 2019 Tokio L. Čchvimijani Dž. Marujama Š. Óno S. Muki N. van 't End J. Fonseca L. Krpálek 2021 Budapešť J. Abuladze Dž. Marujama L. Šavdatuašvili M. Casse N. Šerazadišvili J. Fonseca K. Kageura 2022 Taškent 2023 Dauhá

Ženy rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká 1980 New York J. Bridgeová E. Hrovatová G. Winklbauerová A. Stapsová E. Simonová J. Triadouová M. De Calová 1982 Paříž K. Briggsová L. Doyleová B. Rodriguezová M. Rottierová B. Deydierová B. Claßenová N. Lupinová 1984 Vídeň K. Briggsová K. Jamagučiová A.-M. Burnsová N. Hernándezová B. Deydierová I. Berghmansová M. T. Mottaová 1986 Maastricht K. Briggsová D. Brunová A. Hughesová D. Bellová B. Deydierová I. de Koková Kao Feng-lien 1987 Essen Li Čung-jün S. Rendleová C. Arnaudová D. Bellová A. Schreiberová I. de Koková Kao Feng-lien 1989 Bělehrad K. Briggsová S. Rendleová C. Arnaudová C. Fleuryová E. Pierantozziová I. Berghmansová Kao Feng-lien 1991 Barcelona C. Nowaková A. Giungiová M. Blascová F. Eickhoffová E. Pierantozziová Kim Mi-čong Mun Či-jun 1993 Hamilton R. Taniová L. Verdeciaová N. Fairbrotherová G. Vandecaveyeová Čo Min-son Leng Čchun-chuej J. Hagnová 1995 Čiba R. Taniová M.-C. Restouxová D. Gonzálezová Čong Song-suk Čo Min-son D. Lunaová A. Serieseová 1997 Paříž R. Taniová M.-C. Restouxová I. Fernándezová S. Vandenhendeová K. Howeyová N. Annová C. Cicotová 1999 Birmingham R. Taniová N. Narazakiová D. Gonzálezová K. Maedaová S. Veranesová N. Annová B. Maksymowová 2001 Mnichov R. Taniová Kje Sun-hui Y. Lupeteyová G. Vandecaveyeová M. Uenová N. Annová Jüan Chua 2003 Osaka R. Taniová A. Savónová Kje Sun-hui D. Krukowerová M. Uenová N. Annová Sun Fu-ming 2005 Káhira Y. Bermoyová Li Jing Kje Sun-hui L. Décosseová E. Boschová Y. Labordeová Tchung Wen 2007 Rio de Janeiro R. Taniová Š’ Ťün-ťie Kje Sun-hui D. Gonzálezová G. Émaneová Y. Labordeová Tchung Wen 2009 Rotterdam T. Fukumiová M. Nakamuraová M. Riboutová J. Uenová Y. Alvearová M. Verkerková Tchung Wen 2010 Tokio H. Asamiová J. Nišidaová K. Macumotová J. Uenová L. Décosseová K. Harrisonová M. Sugimotová 2011 Paříž H. Asamiová M. Nakamuraová A. Satóová G. Émaneová L. Décosseová A. Tcheuméová Tchung Wen 2013 Rio de Janeiro M. Uranceceg M. Kelmendiová R. Silvaová J. Džerbiová Y. Alvearová Sol Kjong I. Ortízová 2014 Čeljabinsk A. Kondóová M. Kelmendiová N. Udakaová C. Agbegnenouová Y. Alvearová M. Aguiarová I. Ortízová 2015 Astana P. Paretová M. Nakamuraová K. Macumotová T. Trstenjaková G. Émaneová M. Umekiová Jü Sung 2017 Budapešť F. Tonakiová Ai Šišimeová D. Sumijá C. Agbegnenouová Č. Araiová M. Aguiarová Jü Sung 2018 Baku D. Bilodidová U. Abeová C. Jošidaová C. Agbegnenouová Č. Araiová Š. Hamadaová S. Asahinaová 2019 Tokio D. Bilodidová U. Abeová C. Degučiová C. Agbegnenouová M.-E. Gahiéová M. Malongaová A. Soneová 2021 Budapešť N. Cunodaová Ai Šišimeová J. Klimkaitová C. Agbegnenouová B. Matićová A.-M. Wagnerová S. Asahinaová 2022 Taškent 2023 Dauhá

Pořadí národů 1965-2021 do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů. medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku. reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo. výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem Prvnímedaile Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz 1 Japonsko 81 46 47 45 46 42 126 92 89 307 1965 2 Francie 20 16 21 31 16 41 51 32 62 145 1971 3 Jižní Korea 24 8 37 5 1 15 29 9 52 90 1965 4 Spojené království 3 3 13 13 10 19 16 13 32 61 1967 5 Kuba 2 6 7 13 15 26 15 21 33 69 1973 6 Čína 0 0 3 15 9 9 15 9 12 36 1984 7 Rusko 14 16 42 0 2 8 14 18 50 83 1965 8 Německo 8 12 31 5 10 22 13 22 53 88 1967 9 Nizozemsko 6 10 11 6 9 32 12 19 43 74 1965 10 Gruzie 9 11 28 0 0 0 9 12 27 48 1967 11 Brazílie 4 7 14 3 5 16 7 12 30 49 1971 12 Belgie 1 5 7 4 8 9 5 13 16 34 1979 13 Itálie 0 5 9 5 3 8 5 8 17 30 1975 14 Severní Korea 0 3 4 5 2 4 5 5 8 18 1975 15 Španělsko 2 2 3 2 7 9 4 9 12 25 1989 16 Spojené státy 2 3 7 2 5 9 4 8 16 28 1965 17 Mongolsko 2 2 9 2 1 8 4 3 15 24 1989 18 Rakousko 1 1 3 3 1 6 4 2 9 15 1980 19 Ukrajina 1 5 11 2 1 1 3 6 12 21 1973 20 Polsko 2 1 13 1 1 10 3 2 23 28 1971 21 Řecko 3 2 1 0 0 1 3 2 2 7 2005 22 Írán 3 0 5 0 0 0 3 0 5 8 2001 23 Kolumbie 0 0 0 3 0 3 3 0 3 6 2009 24 Maďarsko 2 4 8 0 2 5 2 6 13 21 1979 25 Kazachstán 2 5 4 0 0 1 2 5 5 12 2001 26 Portugalsko 2 0 3 0 5 2 2 5 5 12 1995 27 Izrael 1 1 2 1 2 3 2 3 5 10 1991 28 Uzbekistán 2 3 5 0 0 0 2 3 5 10 1999 29 Kanada 0 2 7 2 0 1 2 2 8 12 1965 30 Argentina 0 0 0 2 2 1 2 2 1 5 1995 31 Česko 2 0 3 0 0 1 2 0 4 6 1991 32 Kosovo 0 0 0 2 0 4 2 0 4 6 2013 33 Ázerbájdžán 1 6 11 0 0 3 1 6 14 21 1991 34 Slovinsko 0 1 0 1 3 8 1 4 8 13 2005 35 Srbsko 1 1 1 0 0 1 1 1 2 4 2017 36 Černá Hora 1 1 0 0 0 0 1 1 0 2 1989 37 Tunisko 1 0 2 0 0 1 1 0 3 4 2001 38 Chorvatsko 0 0 1 1 0 0 1 0 1 2 1981 39 Venezuela 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1984 40 Rumunsko 0 1 4 0 3 5 0 4 9 13 1981 41 Austrálie 0 0 0 0 3 3 0 3 3 6 1982 42 Turecko 0 2 4 0 0 3 0 2 7 9 1995 43 Švýcarsko 0 2 1 0 0 2 0 2 3 5 1993 44 Estonsko 0 2 1 0 0 0 0 2 1 3 1999 45 Švédsko 0 1 1 0 1 0 0 2 1 3 1986 46 Bělorusko 0 1 6 0 0 1 0 1 7 8 1985 47 Egypt 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1985 48 Moldavsko 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1997 49 Bulharsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1981 50 Slovensko 0 1 1 0 0 0 0 1 1 2 1981 51 Norsko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1982 52 Alžírsko 0 1 0 0 0 1 0 1 1 2 2005 53 Portoriko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1986 54 Litva 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 1981 55 Spojené arabské emiráty 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2014 56 Finsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981 57 Nový Zéland 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1986 58 Tchaj-wan 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1987 59 Lotyšsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1997 60 Tádžikistán 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2007 61 Arménie 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2009 61 Bosna a Hercegovina 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 2018

Externí odkazy

Mistrovství světa v letech 1987-2001 Mistrovství světa v letech 1956-1985 (muži) Mistrovství světa v letech 1980-1986 (ženy)

Kategorie:Soutěže v judu Judo Kategorie:Sportovní události založené roku 1956