Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunium, Thorunia) je město na řece Visla v severostředním Polsku a památka světového dědictví UNESCO. K prosinci 2021 zde žilo 196 935 obyvatel. Dříve to bylo hlavní město Toruňského vojvodství (1975–1998) a Pomořského vojvodství (1921–1945). Od roku 1999 je Toruň sídlem místní vlády Kujavsko-pomořského vojvodství a je jedním z jeho dvou hlavních měst spolu s Bydhoští. Města a sousední okresy tvoří metropolitní oblast dvojměstí Bydhošť–Toruň.
Toruň je jedním z nejstarších měst v Polsku; poprvé bylo osídleno v 8. století a v roce 1233 bylo rozšířeno Řádem německých rytířů. Po staletí bylo domovem lidí různého původu a vyznání. Od roku 1264 do roku 1411 byla Toruň součástí Hanzy a do 17. století předním obchodním městem, což výrazně ovlivnilo architekturu města, od cihlové gotiky po manýrismus a baroko.
V raném novověku byl Toruň polským královským městem a jedním ze čtyř největších polských měst. S dělením Polska na konci 18. století se stalo součástí Pruska, poté nedlouho trvajícího Varšavského vévodství, které sloužilo jako dočasné polské hlavní město v roce 1809, poté znovu Pruska, Německého císařství a po první světové válce znovuzrozené Polské republiky. Během druhé světové války byl Toruň ušetřen bombardování a ničení; jeho staré město a ikonické centrální tržiště zůstaly zcela zachovány.
Toruň je známý svým perníkem – tradice pečení perníku už je téměř tisíc let stará – a také svou velkou katedrálou. Lidé zde mají velmi vysokou životní úroveň a kvalitu života. V roce 1997 byla středověká část města zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2007 bylo staré město přidáno na seznam sedmi divů Polska.
Historie 12.–11. století př. n. l. – hradiště lužické kultury, 8.–9. století – hradiště u převozu přes Vislu 10.–12. století – součástí Polského království a polského Mazovského vévodství a poté polského Gdaňského Pomořanska 1230 – založení hradu řádem německých rytířů ve Staré Toruni 22. prosince 1233 – městská práva 1236 – přenesení Toruně na současné místo 1264 – založení Nového Města 1365 – město dostalo právo skladu (povinnost projíždějících kupců vyložit své zboží a nabídnout je k prodeji) 14.–15. století – období největšího rozkvětu Toruně, jedno z největších polských měst a důležité obchodní centrum. Město je známo také jako Thorun, Thorn (německy), Thorunia (latinsky) 1411 – první toruňský mír 1440 – přistoupení do Pruského svazu 1454 – protikřižácké povstání, počátek třináctileté války, zbourání křižáckého hradu a spojení Starého a Nového Města 1466 – druhý toruňský mír, Toruň se opět stává součástí Polska 1473 – narození Mikuláše Koperníka 1500 – zavěšení zvonu Tuba Dei 16. století – část obyvatel přechází na protestantismus 17. století – švédské války, zničení města 1724 – toruňský tumult (tj. vřava), známý také jako toruňský krvavý soud 1789 – v té době má město asi 70 % Poláků a 30 % Němců 1793 – připojení Toruně k Prusku po druhém rozdělení Polska 1807 – Tylžský mír – Toruň součástí Varšavského knížectví 1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu zpátky do Pruska 1919 – návrat do Polska 1931 – ve městě žije 95 % Poláků, 4 % Němců a 1 % Židů 1939 – německá okupace, Toruň v provincii Gdaňsk – Západní Prusko (něm. Danzig-Westpreußen, pol. Gdańsk-Prusy Zachodnie) 1945 – osvobození, návrat polské moci, založení univerzity 2002 – Poláci tvoří 99 % obyvatel Toruně
Památky Toruň, který je od roku 1997 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, má mnoho architektonických památek pocházejících ze středověku. Město je známé tím, že si zachovalo téměř nedotčené středověké prostorové uspořádání a mnoho gotických staveb, všechny postavené z cihel, včetně monumentálních kostelů, radnice a mnoha měšťanských domů.náhled|Barokní Palác Dębskich z 18. století Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lübecku, Soest a Brugg. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjelo nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu (Sejmutí z kříže z kostela sv. Jana, dnes v Dieceziálním muzeu v Pelplině, Umučení z kostela sv. Jakuba).
K hlavním památkám patří: urbanistické uspořádání Starého i Nového Města, dochované téměř beze změny ze 13. století gotické kostely: sv. Janů, 13.–14. století, gotické a barokní vnitřní vybavení Panny Marie, pofrantiškánský z let 1350–1375, nemá věže, protože františkánům, kteří kostel založili, pravidla řádu zakazovala stavět věže sv. Jakuba z let 1309–1340, rozšířen v 14.–15. století Staroměstská radnice, postavena v letech 1391–1399 na místě starší zástavby z 13. století, ze které se zachovala mj. dolní část věže, přestavěna v 17. století, znovu přestavěna po požáru v letech 1722–1737 městské hradby, stavěné od poloviny 13. století, rozšiřované a modernizované do 15. století, částečně rozebrané v 19. století, zachovaly se úseky podél Visly a brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž) ruiny křižáckého hradu, stavba začala v 50. letech 13. století, ukončena v druhé čtvrtině 14. století, zbourán v roce 1454 obyvateli Toruně (dochoval se prevét a spodní části hradeb) náhled|Radnice na rynku komplex gotických měšťanských domů z 14.–16. století poevangelický kostel sv. Ducha, postaven v letech 1754–1756 podle projektu Efraima Szregera, věž dostavěna v letech 1897–1899 Dům U hvězdy (Pod Gwiazdą) z 15. století, přestavěn v 17. století, fasáda z 18. století sýpky z 14.–18. století (mezi nimi nejlépe dochovaná gotická sýpka v Polsku) zástavba tvrze Toruň, zahájeno v roce 1818, modernizováno a rozšiřováno do počátku 20. století
Ve čtvrti Podgórz: kostel a klášter sv. Petra a Pavla z 14. století (nyní farní kostel františkánů) ruiny hradu Dybowského, původně královského, později křižáckého, z 14. století
V městské části Kaszczorek: gotický kostel z 13. století s dostavěnou věží z 18. století
Kultura náhled|Kulturní a kongresové centrum Jordanki Teatr im. Wilama Horzycy Teatr Lalki i Aktora „Baj Pomorski“ Toruňský komorní orchestr (Toruńska Orkiestra Kameralna) Kulturní centrum „Dvůr Artuse“ (Centrum Kultury „Dwór Artusa“) Studentský klub „Od Nowa“ Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe). Je zde vystavený Poklad ze Skrwilna (Skarb ze Skrwilna). Etnografické muzeum (Muzeum Etnograficzne) Galérie umění „Wozownia“Galérie umění
Kulturní události a festivaly Toruňský festival vědy a umění (Toruński Festiwal Nauki i Sztuki) – únor Mezinárodní divadelní festival „Kontakt“ – květen Festival hudby a umění baltských krajů „Probaltica“ – květen, (současně v Grudziądzu, Varšavě a Gdaňsku)Festival Probaltica Mezinárodní letní festival „Toruň – hudba a architektura“ („Toruń – Muzyka i Architektura“) – červenec–srpen Letní toruňské setkání uličních divadel (Letnie Toruńskie Spotkania Teatrów Ulicznych) – červenec–srpen Mezinárodní Festival Světla "Skyway" (Międzynarodowy Festiwal Światła "Skyway") – srpen Mezinárodní toruňské setkání loutkových divadel (Międzynarodowe Toruńskie Spotkania Teatrów Lalek) – prosinec
Sport Angels Toruń (Angels Toruń) – americký fotbal Apator Toruń (KS Toruń) – plochá dráha TKH Toruń – klub ledního hokeje Twarde Pierniki Toruń (Twarde Pierniki Toruń) – basketbal SV Thorn – zaniklý fotbalový klub, aktivní v době německé okupace města
Osobnosti náhled|Památník Mikuláše Koperníka na Starém náměstí (Rynek Staromiejski) náhled|Památník Samuela Lindeho Mezi významné obyvatele Toruně patří:
Filippo Buonaccorsi (1437–1496), italský humanista, spisovatel a diplomat Mikuláš Koperník (1473–1543), renesanční polyhistor a astronom Anna Vasa Švédská (1568–1625), polská a švédská princezna Bartholomäus Strobel (1591–1650), barokní malíř Samuel Thomas von Sömmerring (1755–1830), německý lékař a anatom Samuel Linde (1771–1847), lingvista, knihovník a lexikograf polštiny Fryderyk Skarbek (1792–1866), ekonom, romanopisec, historik, sociální aktivista, správce, politik a penolog Zvi Hirsch Kalischer (1795–1874), ortodoxní rabín Fryderyk Chopin (1810–1849), skladatel a virtuózní klavírista období romantismu Julie Wolfthornová (1864–1944), německá malířka Władysław Dziewulski (1878–1962), astronom a matematik. Hermann Rauschning (1887–1982), německý konzervativní reakcionář Roman Ingarden (1893–1970), filozof Lotte Jacobiová (1896–1990), americká portrétní fotografka a fotožurnalistka Elżbieta Zawacka (1909–2009), univerzitní profesorka, instruktorka skautingu, agentka SOE a bojovnice za svobodu během druhé světové války Tony Halik (1921–1998), filmový operátor, dokumentarista, autor cestopisů, cestovatel, průzkumník a polyglot Kazimierz Serocki (1922–1981), skladatel Bodo Tümmler (* 1943), německý běžec na střední tratě Aleksander Wolszczan (* 1946), astronom Bogusław Linda (* 1952), herec Michał Zaleski (* 1952), politik Jadwiga Rappéová (* 1952), operní kontraaltka Waldemar Fydrych (* 1953), polský aktivista, vůdce hnutí Oranžová alternativa Jerzy Wenderlich (* 1954), politik Joanna Scheuring-Wielgusová (* 1972), politik Piotr Głowacki (* 1980), herec Tomasz Wasilewski (* 1980), filmový režisér a scenárista Olga Bołądźová (* 1984), herečka Slawomir Mentzen (* 1986), politik a podnikatel Adrian Kubicki (* 1987), generální konzul Polské republiky v New Yorku
Sport
Teresa Weynaová (* 1950), tanečnice na ledě Tomasz Warczachowski (* 1974), fotbalista Michał Gołaś (* 1984), silniční cyklista Adam Waczyński (* 1989), basketbalista Michał Kwiatkowski (* 1990), silniční cyklista Katarzyna Zillmannová (* 1995), veslařka Jakub Piotrowski (* 1997), fotbalista
Mezinárodní vztahy Na počest sesterského vztahu Toruně s Filadelfií v Pensylvánii nese 2 km dlouhá ulice vedoucí převážně mezi řekou Vislou a hradbami Starého Města a samotným bulvárem jméno Bulwar Filadelfijski (Philadelphia Boulevard).
Ślimak Getyński je jedním z pruhů spojujících Piłsudského most / třídu Jana Pavla II. s Bulwar Filadelfijski na jejich křižovatce v centru města. Ctí tak vztah s Göttingenem, jeho název je odvozen od půlkruhového tvaru ulice (polské slovo ślimak znamená „hlemýžď“).
Partnerská města Partnerskými městy Toruně jsou: Čadca, Slovensko, 1996 Göttingen, Německo, 1978 Hämeenlinna, Finsko, 1989 Leiden, Nizozemsko, 1988 Filadelfie, USA, 1976 Swindon, Velká Británie, 2003 Luck, Ukrajina, 2008 Novo mesto, Slovinsko, 2009 Kuej-lin, Čína, 2010 Bývalá partnerská města:
Kaliningrad, Rusko, 1995–2022 (partnerství ukončeno kvůli ruské invazi na Ukrajinu)
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Toruň na Youtube
www.visittorun.pl – Informace o Toruni pro turisty] torun.com.pl – Virtuální Toruň Polská Toruň už od středověku voní perníkem České noviny 14. 11. 2010
Kategorie:Města v Kujavsko-pomořském vojvodství Kategorie:Hanza Kategorie:Městské okresy v Polsku Kategorie:Sídla na Visle Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku Kategorie:Okres Toruň Kategorie:Univerzitní města v Polsku