náhled|Ministerský předseda Richard von Bienerth-Schmerling Vláda Richarda Bienertha byla předlitavská vláda, úřadující od 15. listopadu 1908 do 28. června 1911. Sestavil ji Richard von Bienerth-Schmerling poté, co skončila předchozí vláda Maxe Becka.
Dobové souvislosti a činnost vlády Vláda Richarda Bienertha nastoupila v situaci, kdy již v Předlitavsku platilo všeobecné a rovné volební právo, na jehož základě proběhly volby do Říšské rady roku 1907. Jejich výsledkem byl ovšem roztříštěný parlament s mnoha stavovskými a etnickými frakcemi, v němž musela předchozí vláda Maxe Becka složitě manévrovat a v roce 1908 skončila kvůli ztrátě parlamentní podpory, zejména od vlivného klubu německých křesťanských sociálů.
Zatímco Max Beck se snažil svůj kabinet obsadit parlamentními politiky, Bienerthova vláda byla koncipována jako úřednická. Zasedali v ní jako ministři-krajané jen tři zástupci parlamentních frakcí. Mnohé rezorty byly obsazeny jen provizorně, vysokými ministerskými úředníky. Kladla si za cíl nadstranickou (nepolitickou) politiku a překlenutí rozporů v politickém životě Předlitavska. Kabinet měl konzervativní orientaci s větším podílem šlechtických reprezentantů.
Dlouhodobě se ovšem potýkal (stejně jako většina předchozích vlád) s obstrukcemi, zejména českých poslanců parlamentu. V únoru 1908 proto Bienerth inicioval dočasné uzavření Říšské rady i českého zemského sněmu (v Praze dokonce vyhlášeno stanné právo) a následně provedl rekonstrukci vlády, do níž povolal i některé politické ministry. Během mezinárodní krize okolo Rakousko-Uherské anexe Bosny a Hercegoviny se mu nicméně podařilo prosadit v parlamentu důležité zákony související s financováním armády (a při tomto hlasování se česká opozice rozštěpila). V únoru 1909 znovu odstavil Říšskou radu od fungování, když ji čeští poslanci opětovně zablokovali obstrukcemi při projednávání jazykových a územněsprávních zákonů pro Čechy. V říjnu 1910 rezignovali na vládní posty oba čeští ministři. V polovině roku 1910 se vláda potýkala s další významnou krizí, když jí loajalitu vypověděl Polský klub. V prosinci 1910 proto Bienerth nabídl rezignaci. Setrval ale v úřadu ještě několik dalších měsíců. Po volbách do Říšské rady roku 1911, v nichž vládní tábor ztratil většinu (zejména propad českých i německých klerikálních stran), definitivně ukončil své působení v čele předlitavské vlády.
Složení vlády ResortMinistrNástup do funkceKonec funkce ministerský předsedaRichard von Bienerth ministr vnitraGuido von Haerdtl ministr vnitraMax Wickenburg ministr financíAdolf von Jorkasch-Koch (správce) ministr financíLeo von Bilinski ministr financíRobert Meyer ministr kultu a vyučováníJosef Kaněra (správce) ministr kultu a vyučováníKarl von Stürgkh ministr spravedlnostiRobert von Holzknecht (správce) ministr spravedlnostiViktor von Hochenburger ministr obchoduViktor Mataja (správce) ministr obchoduRichard Weiskirchner ministr zemědělstvíAlbín Bráf ministr zemědělstvíJosef von Pop (správce) ministr zemědělstvíAdalbert von Widmann ministr zeměbranyFriedrich von Georgi ministr železnicZdenko von Forster (správce) ministr železnicLudwig Wrba ministr železnicStanisław Głąbiński ministr železnicVictor von Röll (správce) ministr veřejných pracíMax Wickenburg (správce) ministr veřejných pracíAugust von Ritt ministr veřejných pracíKarel Marek ministr pro haličské záležitostiDawid Abrahamowicz ministr pro haličské záležitostiWładysław Dulęba ministr pro haličské záležitostiWacław Zaleski český ministr-krajanJan Žáček německý ministr-krajanGustav Schreiner společní ministři Rakouska-Uherska: * ministr zahraničíAlois Lexa von Aehrenthal * ministr válkyFranz Xaver von Schönaich * ministr financíIstván Burián
Reference
Bienerth