Chalkogenovodíky jsou dvouprvkové sloučeniny s molekulami skládajícími se z dvou atomů vodíku a jednoho atomu chalkogenu, Jejich rozpouštěním (kromě vody samotné, která mezi ně také patří) ve vodě vznikají chalkogenovodíkové kyseliny. Patří sem oxidan (voda), sulfan, selan, tellan a polan.
Vlastnosti Díky nelineární stavbě molekuly úhel je voda jediným chalkogenovodíkem, který je za normálních podmínek kapalinou, ostatní chalkogenovodíky jsou plyny. S rostoucím protonovým číslem chalkogenu se jejich vlastnosti mění následovně:
+ fyzikální vlastnosti chalkogenů při normálním atmosférickém tlaku (u hladiny moře) chalkogenovodík molární hmotnost [g/mol] teplota tání [°C] teplota varu [°C] úhel v molekule H2O 18,015 0 100 104,45° H2S 34,082 -82,30 -60,28 92,1° H2Se 80,98 -65,73 -41,25 91° H2Te 129,615 8 -49 -2,2 90° H2Po 211 -35,3 36,1
Všechny chalkogenovodíky kromě vody jsou jedovaté, polan je navíc díky obsahu polonia radioaktivní. Sulfan se také vyznačuje značnou hořlavostí a silným zápachem.
Vznik Chalkogenovodíky, a následně rozpouštěním ve vodě také chalkogenovodíkové kyseliny, mohou vzniknout buď přímým slučováním chalkogenu s vodíkem nebo působením minerálních kyselin na chalkogenidy neušlechtilých kovů, například:
O2 + 2 H2 → 2 H2O,
Na2S + H2SO4 → Na2SO4 + H2S.
Kategorie:Chalkogenidy