Vláda Heinricha Lammasche byla poslední předlitavskou vládou, úřadující od 25. října 1918 (podle jiných zdrojů od 27. října 1918) do 30. října 1918 (podle jiných zdrojů do 11. listopadu 1918). Sestavil ji Heinrich Lammasch poté, co skončila předchozí vláda Maxe Hussarka.
Dobové souvislosti a činnost vlády Vláda Heinricha Lammasche nastoupila v situaci, kdy Rakousko-Uhersko i Německo již zahájily jednání s dohodovými mocnostmi o podmínkách příměří, čímž přiznaly neudržitelnost dalšího vojenského, ekonomického a politického setrvávání ve válečných operacích. V Rakousku-Uhersku naplno probíhal rozklad státní moci a jednotlivé neněmecké (a nemaďarské) národnosti stupňovaly své snahy po sebeurčení včetně státní samostatnosti. Císař Karel I. ohlásil 15. října záměr přetvoření Předlitavska ve federativní stát založený na etnických celcích. Pro tuto zamýšlenou reformu měla do čela státu nastoupit nová vláda, která by pak jednala s dohodovými mocnostmi. Tou byl kabinet Heinricha Lammasche jmenovaný 25. října. Lammasch už byl jednou vybrán za možného předlitavského předsedu vlády, v roce 1917. Tehdy ale odmítl. Nyní pověření přijal a ihned zahájil jednání s cílem vytvořit vládu jako federativní střechový orgán složený ze zástupců jednotlivých národních rad reprezentujících národnosti Předlitavska. Na všech stranách byl ale odmítnut. Pokusil se mimochodem neúspěšně i o jednání s Karlem Kramářem coby významným českým politikem.
Dynamika událostí ale již probíhala mimo vliv vlády. 27. října Rakousko-Uhersko ústy svého ministra zahraničních věcí Gyuly Andrássyho přijalo americkou nótu včetně jejích podmínek ohledně práv Čechoslováků a Jihoslovanů. Následujícího dne došlo k vyhlášení československého státu. Analogicky se k samostatnosti posunuli i předlitavští Slovinci a Chorvati. Státní a vládní orgány tak ztrácely faktickou kontrolu nad velkou částí území monarchie. Počátkem listopadu 1918 pak vláda Heinricha Lammasche fakticky předala výkonnou moc i na území zbylého Rakouska představitelům vlády Karla Rennera (ustavená 30. října 1918) coby provizorní vlády Německého Rakouska. Formálně pak skončil Lammaschův kabinet 11. listopadu společně s abdikací císaře.
Složení vlády ResortMinistrFotografieNástup do funkceKonec funkce ministerský předsedaHeinrich Lammasch151x151pixelů ministr vnitraEdmund von Gayer ministr financíJosef Redlich126x126pixelů ministr kultu a vyučováníRichard von Hampe ministr spravedlnostiPaul Vittorelli 155x155pixelů ministr obchoduFriedrich von Wieser126x126pixelů ministr zemědělstvíErnst Emanuel von Silva-Tarouca173x173pixelů ministr zeměbranyFriedrich von Lehne (správce) ministr železnicKarl von Banhans ministr veřejných pracíEmil von Homann129x129pixelů ministr sociální péčeIgnaz Seipel114x114pixelů ministr zdravotnictvíIvan Horbaczewski151x151pixelů ministr pro haličské záležitostiKazimierz Gałecki115x115pixelů společní ministři Rakouska-Uherska: * ministr zahraničíGyula Andrássy123x123pixelů * ministr zahraničíLudwig von Flotow131x131pixelů * ministr válkyRudolf Stöger-Steiner von Steinstätten136x136pixelů * ministr financíAlexander Spitzmüller136x136pixelů * ministr financíPaul Kuh-Chrobak
Reference
Lammasch Kategorie:Vlády jmenované roku 1918 Kategorie:Zaniklo 1918