Adolf Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Carl Daniel Prinz von Auersperg; 21. července 1821 VlašimMatriční záznam o narození a křtu – 5. ledna 1885 zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Adolf Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8 Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586
Životopis náhled|vlevo|Princ Adolf z Auerspergu jako předseda vlády (1872, Eduard Engerth, Národní muzeum, Praha) Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Jako externista studoval práva na Karlově univerzitě v Praze (1838–1840). Studia nedokončil a v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády. V roce 1845 byl povýšen na nadporučíka u 8. kyrysnického pluku v PoděbradechMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1846; Vídeň, 1846; s. 304 dostupné online a zúčastnil se bojů během revolučních let 1848–1849. Pak z armády odešel, do aktivní služby se ale vrátil již v roce 1850. V roce 1854 byl povýšen na rytmistra u 5. pluku dragounůMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1855; s. 443 dostupné online a z vojska nakonec odešel v roce 1857 v hodnosti majora. Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl zvolen nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Českého království.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 392 dostupné online Již v této době se projevil nedostatek jeho vzdělání a schopností k citlivým politickým jednáním. Navzdory tomu jeho kariéra pokračovala a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržitelem Salcburska.Přehled představitelů státní správy Salcburska na webu worldstatesmen.org dostupné online
Jako přední představitel vídeňského centralismu nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství,Přehled představitelů státní správy Rakouska na webu worldstatesmen.org dostupné online poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy. Adolf Auersperg byl jako předseda vlády strůjcem politiky namířené především proti českým státoprávním snahám, faktickým realizátorem tohoto směru byl ministr Josef Lasser von Zollheim. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství. Po rezignaci na post premiéra zastával v letech 1879–1885 funkci prezidenta Nejvyššího účetního dvora. V nejvyšších funkcích jednal s vojenskou přímočarostí a disciplínou, chyběl mu diplomatický takt a neměl příliš mnoho přátel.SRŠEŇ, Lubomír a kolektiv: Malované závěsné portréty II; Národní muzeum Praha, 2021; s. 510–512 ISBN 978-80-7036-684-4
Rodina náhled|vlevo|Zámek Goldegg (Dolní Rakousy), majetek prince Adolfa Viléma z Auerspergu Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 50–57 ISBN 978-80-85955-39-2
1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920) 2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov 3. Ernestina (1862–1935), nositelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně 4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov 5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915
Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman z Nostic-Rienecku (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).
Jeho nejstarší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) byl také vlivným politikem, Adolfa předcházel ve funkci rakouského ministerského předsedy (1867–1868) a následoval jej v úřadu nejvyššího maršálka Českého království (1872–1883). Prostřední z bratrů Alexander (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora.
Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. V Čechách vlastnil velkostatek Libouň. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.
Tituly a ocenění Jako mladší syn knížete užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht), v soudobých pramenech je ale často uváděn jako kníže. Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. V roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269 Kromě toho byl nositelem dalších vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Získal čestné občanství v několika městech monarchie (Salcburk, Liberec, Aš, Duchcov, Zell am See, Trzebinia).Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Auersperga in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeń, 1883; s. 115 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů 1052. rytíř Řádu zlatého rouna (1878) 60x60pixelů komtur Královského uherského řádu svatého Štěpána 60x60pixelů velkokříž Císařského rakouského řádu Leopoldova (1873)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů rytíř Řádu svatých Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů komtur Řádu svatého Ferdinanda a za zásluhy (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů rytíř Nejvyššího řádu Kristova (Papežský stát) 60x60pixelů rytíř Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Adolf Prince von Auersperg (Adolf kníže z Auerspergu) na www.britannica.com Rodokmen (Miroslav Marek) Princ Adolf z Auerspergu na webu rakouského parlamentu dostupné online Adolf z Auerspergu in: Encyclopedia Britannica
Adolf Daniel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Princové Kategorie:Ministerští předsedové Předlitavska Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rytíři Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Nejvyššího řádu Kristova Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození v roce 1821 Kategorie:Narození 21. července Kategorie:Narození ve Vlašimi Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích Kategorie:Pohřbení ve Vlašimi Kategorie:Muži