Daniel Pipes (* 9. září 1949, Boston) je americký historik, spisovatel a politický komentátor židovského původu. Je zakladatelem a předsedou think tanku Middle East Forum, který byl kritizován za islamofobní názory. Sám je považován za antiislámského aktivistu.
Na Harvardu vystudoval historii se specializací na středověký islám. Napsal řadu prací o tématu islamismu ve světě (zejm. In the Path of God: Islam and Political Power z roku 2002) i v USA (zejm. Militant Islam Reaches America, též z roku 2002). Věnoval se též tématu konspiračních teorií. Je konzervativní orientace a má blízko k americké republikánské straně, zejména k Rudy Giulianimu. Angažuje se v tématu blízkovýchodního konfliktu, v němž podporuje Izrael.
Campus Watch Pipesův think tank Middle East Forum založil v roce 2002 webovou stránku s názvem Campus Watch, která identifikovala to, co považovala za „pět problémů ve výuce blízkovýchodních studií na amerických univerzitách“: „analytická selhání, mísení politiky s akademickou prací, netolerance vůči alternativním názorům, apologetika a zneužívání moci vůči studentům.“ Podle deníku The New York Times je Campus Watch nejznámějším Pipesovým projektem.
Prostřednictvím Campus Watch Pipes vyzýval studenty a vyučující, aby zasílali informace o „stipendijní činnosti, přednáškách, kurzech, demonstracích a dalších aktivitách souvisejících s Blízkým východem, které jsou relevantní pro Campus Watch“. Projekt byl obviněn z „mccarthyovského zastrašování“ profesorů, kteří kritizovali Izrael, poté co zveřejnil informace o osmi profesorech, jež považoval za „nepřátelské“ vůči Americe. Na protest více než sto akademiků požadovalo, aby byli přidáni na Pipesovu „černou listinu“. V říjnu 2002 Campus Watch tyto informace ze svých webových stránek odstranil.https://web.archive.org/web/20021025062818/http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?file=/chronicle/archive/2002/09/28/MN227890.DTLhttps://web.archive.org/web/20100526090931/http://www.thenation.com/article/war-academic-freedom
Názory Pipes dlouhodobě varuje před „radikálním“ či „militantním islámem“, který považuje za hrozbu pro Západ. Po útoku v Oklahoma City v roce 1995 původně souhlasil s domněnkou, že může mít blízkovýchodní souvislost, později se však ukázalo, že jej spáchali američtí bílí nacionalisté.https://web.archive.org/web/20071113071644/http://findarticles.com/p/articles/mi_hb1367/is_200405/ai_n6382769 Pipes rozlišuje mezi islámem jako náboženstvím a militantním islamismem jako moderní totalitní ideologií; tvrdí, že problémem je islamismus, zatímco „umírněný islám“ představuje řešení, byť podle něj jde o slabé a málo organizované hnutí. Oceňuje některé sekulární či reformní muslimské osobnosti a rozděluje muslimy na tradiční, islamistické a umírněné proudy.
Ve vztahu k Evropě Pipes kritizoval rozsah muslimské imigrace a vyvolal kontroverzi výroky o kulturní nepřipravenosti evropských společností. Později uvedl, že popisoval postoje části Evropanů, nikoli své vlastní. Tvrdil také, že v některých evropských městech existují „no-go zóny“, což musel později korigovat. V souvislosti s karikaturami proroka Mohameda zdůrazňoval obranu svobody projevu. Prostřednictvím svého think tanku Middle East Forum podporoval antiislámského nizozemského politika Geerta Wilderse, kterého označil za „významného obhájce evropské identity“, ačkoli některé jeho návrhy považoval za přehnané.
Ve Spojených státech Pipes po 11. září 2001 varoval před vlivem islamistických představitelů mezi americkými muslimy a navrhoval zvýšenou pozornost vůči bezpečnostním rizikům, což vyvolalo kritiku muslimských organizací i části médií. Ostře vystupoval proti organizaci Council on American-Islamic Relations (CAIR), kterou obviňoval z apologetiky radikálních islamistických hnutí; ta jeho tvrzení odmítla. Kontroverzi vzbudil také jeho podíl na kritice ředitelky newyorské školy Khalil Gibran International Academy, již spojoval s „legalistickým islamismem“, a své dřívější označení školy za „medresu“ později zmírnil.
V arabsko-izraelském konfliktu podporuje Izrael a dlouhodobě odmítá vznik samostatného palestinského státu. Již v roce 1990 uvedl, že „může existovat buď Izrael, nebo Palestina, ale ne oba současně“, a navrhl tzv. třístátní řešení, v němž by Pásmo Gazy připadlo Egyptu a Západní břeh Jordánu Jordánsku. Tvrdí, že Palestinci nepřijímají existenci židovského státu, a proto podle něj postrádají mírová jednání smysl, dokud se tento postoj nezmění.https://www.danielpipes.org/194/can-the-palestinians-make-peace Část izraelské politiky zároveň označil za mylný „appeasement“. Během operace Ochranné ostří v roce 2014 vyjádřil Izraeli podporu „v boji s barbarstvím“ a obhajoval také doxingový projekt Canary Mission, který shromažďuje informace o studentech kritických vůči Izraeli, s argumentem, že „takové aktivity mají nést důsledky“.
V lednu 2008 napsal článek pro FrontPage Magazine Davida Horowitze, v němž tvrdil, že „potvrdil“, že prezident Barack Obama „vyznával islám“.https://www.danielpipes.org/5354/confirmed-barack-obama-practiced-islam Watchdog organizace Media Matters for America reagovala poukazáním na to, že Pipes vycházel ze „zpochybněného článku Los Angeles Times“, jehož klíčová tvrzení byla vyvrácena v deníku Chicago Tribune. Ben Smith v článku na portálu Politico Pipese kritizoval za podle něj nepravdivá či zavádějící tvrzení o náboženství Baracka Obamy a uvedl, že představují „návod na zdánlivě legitimní štvavý útok na Obamu“ a že Pipesova práce je „pozoruhodná ve zvratech své logiky“.
Bibliografie Miniatures: Views of Islamic and Middle Eastern Politics (2003) Militant Islam Reaches America (2002) In the Path of God: Islam and Political Power (2002) Muslim immigrants in the United States (Backgrounder) (2002) Ending Syria's Occupation of Lebanon: The U.S. Role (2000) The Long Shadow: Culture and Politics in the Middle East (1999) The Hidden Hand: Middle East Fears of Conspiracy (1997) Conspiracy: How the Paranoid Style Flourishes and Where It Comes From (1997) Syria Beyond the Peace Process (1995) Sandstorm (1993) Damascus Courts the West: Syrian Politics, 1989–1991 (1991) Friendly Tyrants: An American Dilemma (1991) From a distance: Influencing foreign policy from Philadelphia (The Heritage lectures) (1991) The Rushdie Affair: The Novel, the Ayatollah, and the West (1990) Greater Syria: The History of an Ambition (1990) An Arabist's guide to Colloquial Egyptian (1983) Slave Soldiers and Islam: The Genesis of a Military System (1981)
Zajímavosti Pipesovi předkové měli v Těšíně továrnu na výrobu čokolády. Jeho otec se v polské části města narodil.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Profil na Wikistrat Oficiální stránky Kritický článek Christophera Hitchense v časopisu Slate
Kategorie:Američtí historikové Kategorie:Američtí spisovatelé 20. století Kategorie:Američtí novináři Kategorie:Američtí spisovatelé 21. století Kategorie:Američtí Židé Kategorie:Američané polského původu Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity Kategorie:Narození v Bostonu Kategorie:Narození v roce 1949 Kategorie:Narození 9. září Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži