Brno-střed je městská část ve středu statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně historickým centrem města (čtvrť Brno-město a k. ú. Město Brno), Starým Brnem, Stránicemi, Štýřicemi a Veveřím a částmi Černých Polí, Pisárek, Trnité a Zábrdovic. Svým rozsahem se tak do určité míry kryje s územím města Brna v letech 1850–1919 (tzv. Vnitřní Brno). Celková katastrální výměra činí 15,03 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí ve středu města. Žije zde přes 64 000 obyvatel.
Většina území městské části se rozkládá mezi řekami Svratkou a Svitavou. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-střed zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
Charakteristika vlevo|náhled|Hrad Špilberk a Brno-střed
Městská část Brno-střed je poměrně nesourodým celkem řady čtvrtí s hustou, ale různě starou zástavbou. Vedle nejstarší brněnské zástavby v historickém jádru Brna se zde nacházejí také moderní výškové budovy i panelová sídliště. Dominanty městské části představují katedrála svatého Petra a Pavla na kopci Petrov a hrad Špilberk. Na území městské části se nachází také nejvýznamnější brněnský park Lužánky i Ústřední hřbitov v Brně. Vzhledem ke svojí poloze v rámci Brna a především k tomu, že zahrnuje i původní historické centrum města, je Brno-střed nejvýznamnější městskou částí Brna a jeho administrativním, hospodářským a kulturním centrem, v němž tradičně sídlí řada úřadů a institucí, řada základních, středních i vysokých škol, mnoho firem i obchodů. Je to také důležitý dopravní uzel.
Brno-střed jako sídlo úřadů a institucí V centrální čtvrti Brno-město sídlí Ústavní soud, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, úřad Veřejného ochránce práv, magistrát města Brna, Městský soud v Brně, Brněnské biskupství, Česká televize Brno. Ve čtvrti Veveří sídlí krajský úřad Jihomoravského kraje. V Pisárkách má své sídlo i Ruský konzulát.
Doprava Městská část Brno-střed představuje vzhledem ke svojí poloze ve středu Brna významný dopravní uzel, do něhož směřuje nejen řada autobusových, tramvajových i trolejbusových linek městské hromadné dopravy, ale také řada linek vnitrostátní a mezinárodní autobusové, železniční i nákladní dopravy. V centrální městské čtvrti Brno-město se nachází hlavní brněnské železniční nádraží a staré autobusové nádraží, z něhož vyjíždějí například spoje společnosti Student Agency; naopak na jihovýchodě zase Ústřední autobusové nádraží Brno, z něhož vyjíždějí i mezinárodní autobusové spoje. Územím městské části také prochází značná část trasy velkého městského okruhu.
Obyvatelstvo
Ekonomika Brno-střed je však také hospodářským srdcem Brna. Nachází se zde řada velkých, středních i malých firem a také mnoho obchodů. Významnou zdejší společností jsou Brněnské veletrhy a výstavy, které mají v Pisárkách známé výstaviště. Z obchodů jsou významné například obchodní centrum Vaňkovka, Letmo jakož i velké hobby markety Hornbach a Bauhaus na Heršpické ulici. Hlavně v centrální čtvrti Brno-město má své pobočky i řada bank jako je Česká národní banka či Komerční banka aj.
Kultura V městské části Brno-střed mají své sídlo i významné kulturní instituce, jako je Moravské zemské muzeum, Moravská galerie, Muzeum města Brna či divadla – Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, Městské divadlo, Hadivadlo, divadlo Reduta, Divadlo Husa na provázku aj., je zde Hvězdárna a planetárium, Moravská zemská knihovna a řada dalších.
Technická infrastruktura Mezi problémy MČ Brno-střed patří (jedná se o Kamennou čtvrť) nedostatečné pokrytí kanalizační sítí. Tento stav je nevyhovující jak z hlediska hygieny, tak z hlediska ochrany životního prostředí.
Historický přehled
Ve středověku vlevo|náhled|Katedrála svatého Petra a Pavla a Ditrichštejnský palác na Zelném trhu
Nejstarší doklady (žárová pohřebiště) slovanského osídlení moderní městské části Brno-střed pocházejí z Pisárek ze 6. století. Jádro městské části tvoří čtvrť Brno-město, ale nejstarší zástavba moderní městské části vznikala už v dobách Velkomoravské říše na území Starého Brna a v severní části Štýřic, které původně ke Starému Brnu také zčásti náležely. Po připojení Moravy k Českému knížectví vznikl v 11. století na území moderní městské části Brněnský hrad, avšak dodnes se vedou spory o jeho poloze. Předpokládá se, že se nacházel na území Starého Brna mezi dvěma rameny řeky Svratky, jeho dříve předpokládaná poloha na Petrově se podle současných výzkumů nezdá příliš pravděpodobná. Z roku 1091 pochází první zmínka o brněnském hradu v Kosmově kronice. Z roku 1223 pochází první zmínka o chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově. Na přelomu 12. a 13. století dochází k přílivu cizích kolonistů a k rozšíření osídlení ze Starého Brna východním směrem, což vede ke vzniku trhové vsi kolem dnešního Náměstí Svobody. Počátkem 13. století vzniklo na území čtvrti Brno-město několik osad obyvatelstva různého etnického původu, které se během první třetiny 13. století spojily a daly tak vzniknout středověkému Brnu, jehož území nyní tvoří převážnou část území této čtvrtě. Ve 20. nebo 30. letech 13. století se pak Brno stalo městem, jehož právní řád byl odvozen od rakouských měst Enže a Vídně. V lednu 1243 udělil český král a moravský markrabě Václav I. Brnu městská privilegia čímž se stalo královským městem. Již tehdy bylo Brno alespoň zčásti obehnáno městskými hradbami. V 70. letech byl pak západně od původního města Brna založen hrad Špilberk, který byl původně zeměpanským hradem, nepatřícím k městu. Před městskými hradbami vznikla menší zástavba 4 předměstských čtvrtí, které se nacházely převážně v okrajových částech moderního katastrálního území Město Brno. Kromě nich vznikla ve 13. a 14. století na území Brna-středu na cestách směřujících k městu řada předměstí, které Brno obklopovaly: Cejl, Dornych, Křenová, Křídlovice (podél Křídlovické ulice), Nové Sady, Pekařská (podél ulice Kopečné a horní části ulice Pekařské), Radlas, Statek Kostela Všech Svatých (západně od ústí ulice Kopečné do ulice Pekařské), Švábka (podél dolní části Údolní ulice), Trnitá, Nová Ulice (po obou stranách dnešní Lidické ulice). Mimo těchto předměstí se na území dnešní městské části postupně ustavily územní jednotky se samostatnou správou, které nelze v této době považovat za předměstí: Křížovnické Území (zahrnovalo dolní část Pekařské ulice a severozápad území moderní městské části), Území Svaté Anny (v podstatě areál dnešní fakultní nemocnice U Svaté Anny), a Špilberk. Některé z těchto celků podléhaly Brnu, ale zpravidla měly vlastní správu (tzv. brněnská magistrátní předměstí), jiné byly na Brnu nezávislé. Kdysi nejvýznamnější brněnský sídelní celek Staré Brno byl pravděpodobně již od 14. století městysem. Roku 1366 je na západě území moderní městské části Brno-střed v moderním katastrálním území Pisárky doložena existence vodního mlýna zvaného Kamenný mlýn, jehož pozemky náležely až do roku 1898 k Žabovřeskám. Roku 1420 nechalo město preventivně spálit některé domy v předměstských čtvrtích z obavy, že by je mohli využít husité při případném obléhání města. Husité pak město neúspěšně obléhali v květnu 1428 a pak roku 1430. Brno zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter. Husité město nedobyli, těžce však poškodili Staré Brno (vypáleno v prosinci 1429) či Švábku. V letech 1440–1453 byl Špilberk poprvé součástí Brna, podruhé pak v letech 1560–1620.
Roku 1454 vypověděl židy z Brna král Ladislav Pohrobek. V letech 1467–1468 bylo město ostřelováno špilberskou posádkou. Roku 1603 byli do města uvedeni kapucíni, kterým městská rada prozatímně přidělila kostel Sv. Máří Magdalény.
Za třicetileté války Roku 1619 se město přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo po svojí kapitulaci roku 1621 potrestáno a přišlo o Špilberk. V letech 1619, 1622, 1625, 1643, 1646 a 1648 řádil ve městě mor.
V roce 1641 po dobytí Olomouce švédskými vojsky se Brno stalo faktickým hlavním městem Moravy mj. proto, že sem byly z Olomouce narychlo přemístěny Zemské desky. Konec sporu obou měst učinil však až roku 1782 markrabě a císař Josef II., který přiznal nárok na označení hlavního města definitivně Brnu. V letech 1643 a 1645 bylo Brno neúspěšně obléháno osmnáctitisícovým švédským vojskem generála Torstensona, který chtěl Brno použít jako základnu pro finální útok na Vídeň. Při prvním švédském obléhání Brna zapálili jeho obránci klášter františkánů pod Petrovem, aby zabránily Švédům v jeho případném využití při obléhání Brna. Požár se ale rozšířil i na klášter františkánek sv. Josefa a nakonec i zasáhl i katedrálu sv. Petra a Pavla, kde zničil mimo jiné i knihovnu a archiv. Sami Švédové tehdy velké škody nenapáchali. Při přípravě na druhé švédské obléhání Brna nechalo město preventivně vypálit předměstí Cejl, Nové Sady, Trnitou, aby je Švédové nemohli využít při obléhání města. Při druhém obléhání se později k Torstensonovu vojsku přidalo ještě desetitisícové vojsko sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho, jehož část ale byla zanedlouho odvolána k Lednici. Během tohoto obléhání město bránilo pouze 1476 obyvatel, přičemž vojáci tvořili necelou polovinu.ENGLUND, P. Nepokojná léta. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000 Díky tvrdosti a nasazení obránců a geniální organizaci obrany Raduitem de Souches však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. Při svém obléhání však těžce poškodili klášterní areál na Území Svaté Anny, kostel Všech Svatých ve Statku Kostela Všech Svatých, a zapálili opuštěné domy obyvatel Starého Brna, kteří odešli do města a pomáhali při jeho obraně. V letech 1643 a 1645 zanikla téměř celá zástavba středověkých předměstských čtvrtí, které město nechalo také preventivně zlikvidovat. Po druhém švédském obléhání zůstala částečně poškozena i předměstí Nová Ulice, Pekařská, Švábka a nevelká zástavba Křížovnického Území. Klášterní zástavba Území Svaté Anny i zástavba předměstí Cejl, Nových Sadů, Švábky, Trnité se dočkala obnovení a dosavadní Statek Kostela Všech Svatých byl připojen k magistrátnímu předměstí Pekařská.
Od konce třicetileté války do roku 1849 vlevo|náhled|300x300pixelů|Večerní Zelný trh
Po třicetileté válce bylo město přeměněno v barokní pevnost s řadou bastionů. Koncem 17. století vzniklo na jižním konci ulice Veveří nové předměstí Malá Nová Ulice, které navázalo na zaniklé osídlení někdejší Hartlůvky (součást středověké IV. předměstské čtvrti), zaniklé v letech 1643 a 1645. K dalším škodám došlo roku 1742, kdy město neúspěšně obléhali Prusové. Roku 1777 se město stalo centrem nově založeného biskupství, podléhajícího však Olomouckému arcibiskupství.
V 18. století došlo na území moderní městské části Brno-střed k rozvoji průmyslu, což vedlo ve třetí třetině 18. století i ke vzniku nových tzv. Josefinských předměstí: Horní Cejl, Hráze, Jircháře, Josefov, Kožená, Příkop, Silniční. Roku 1786 byl z rozhodnutí Josefa II. založen na severovýchodě území dnešní městské části Brno-střed, v tehdejším katastrálním území Velká Nová Ulice, dosud největší brněnský park Lužánky. V letech 1805 a 1809 město obsadil francouzský císař Napoleon Bonaparte, za jehož druhého pobytu započala likvidace bastionů. V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní Moravské zemské muzeum, druhé největší a zároveň druhé nejstarší (po muzeu v Opavě) muzeum v ČR. V první polovině 19. století vznikla na západě území Brna-středu, v nejjižnější části tehdejšího katastru obce Žabovřesky, osada Kamenný Mlýn, jež se později roku 1898 stala samostatnou obcí. Roku 1824 vzniklo na východě Křenové ulice nové předměstí Olomoucká ulice. Rok 1839 bylo město spojeno s Vídní železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden telegraf.
Od roku 1850 do roku 1919