Green Mountain (někdy pouze The Peak, 859 m n. m.) je neaktivní stratovulkán a nejvyšší bod ostrova Ascension v jižní části Atlantského oceánu. Ostrov je součástí britského zámořského území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha. Vrchol Green Mountain se nachází ve východní, členitější části ostrova a společně s okolním zalesněným masivem tvoří nejvýraznější topografickou dominantu v širokém okolí.
Hora je zároveň centrem národního parku Green Mountain, vyhlášeného roku 2005, a proslula jako příklad velkoplošného umělého „zazelenění“ původně téměř holé sopečné krajiny pomocí introdukovaných druhů rostlin. Díky izolaci více než 1700 km od nejbližších pevnin patří Green Mountain k celosvětově nejizolovanějším vrcholům s prominencí nad 500 m.
Historie a vegetace První podrobné popisy Ascensionu z počátku 19. století, včetně zprávy Charlese Darwina z roku 1836, vykreslují ostrov jako převážně holou sopečnou krajinu s velmi chudou květenou. Na vyšších svazích Green Mountain rostlo jen několik druhů kapradin, trav a mechů, z nichž část byla endemická a nevyskytovala se nikde jinde na světě. Odhady uvádějí, že původních cévnatých rostlin na ostrově bylo jen 25–30 druhů, z toho asi deset endemických. Chudoba původní flóry souvisí s mladým geologickým věkem ostrova (asi 1 milionu let) a jeho extrémní izolací v tropickém Atlantiku.
V roce 1843 navštívil ostrov botanik Joseph Dalton Hooker, pozdější ředitel Královských botanických zahrad v Kew. Na základě zkušeností z ostrova Svatá Helena navrhl britskému námořnictvu plán na umělé zalesnění Green Mountain s cílem zvýšit zachytávání vlhkosti z pasátových mraků, zlepšit půdní poměry a zpříjemnit život vojenské posádce na ostrově. Od konce 40. let 19. století byly na ostrov ve velkém dováženy sazenice a semena dřevin a keřů z botanických zahrad v Evropě, Jižní Africe či Jižní Americe; historické záznamy uvádějí více než 200 introdukovaných druhů.
Již v 60. letech 19. století zprávy britské admirality popisují Green Mountain jako oblast se „záclonami stromů“ a bohatou vegetací, která výrazně zlepšila zásobování vodou a potravinami pro posádku. Na počátku 20. století zde zplaněly například banánovník, guava, kávovník či různé druhy bambusu.
V důsledku těchto zásahů vznikl na vrcholových partiích Green Mountain komplex husté, převážně cizorodé vegetace, často označovaný jako umělý mlžný les (cloud forest). Pozdější botanické výzkumy však ukázaly, že introdukované dřeviny a traviny zároveň ohrožují přežívání původních endemických druhů, které ustupují konkurenci v zalesněných partiích hory. Green Mountain bývá proto v ekologické literatuře uváděna jako příklad rozsáhlého, historicky dobře zdokumentovaného experimentu s „konstruováním ekosystému“ a ekologickým přizpůsobením nepůvodních druhů.
Geografie a klima Green Mountain se nachází ve východní části ostrova Ascension, přibližně uprostřed mezi pobřežním sídlem Georgetown a menší vnitrozemskou obcí Two Boats. Masiv tvoří kupole a strmé svahy, které zvedají střed ostrova do nadmořské výšky 859 m.
Vrchol a horní svahy spadají do tzv. „montánní mlžné zóny“, která zaujímá plochu menší než 1 km² v nadmořských výškách zhruba mezi 660 a 870 m. V této oblasti je klima výrazně vlhčí než na zbytku ostrova díky častým pasátovým mlhám a nízké oblačnosti zachycované vegetací.
NASA rozlišuje na svazích Green Mountain tři základní vegetační a klimatické stupně: u paty hory (do cca 300 m) převažuje suchá, kamenitá krajina s roztroušenou křovinatou vegetací; střední pás (přibližně 330–600 m) je vlhčí a umožňuje růst trnitých keřů a opuncií; nad touto výškovou hranicí (nad 600 m) se objevuje hustý, mlhou zvlhčovaný porost stromů, keřů a bylin, vytvářející mozaiku lesů, křovin a travních porostů.
Geologie Ascension je mladý oceánský ostrov vulkanického původu ležící poblíž středooceánského hřbetu v jižním Atlantiku. Má rozlohu přibližně 98 km² a členitý reliéf, přičemž centrální a východní část ostrova – včetně Green Mountain – budují především pyroklastické uloženiny a trachytové lávové proudy a dómy. Světlé trachytové horniny vytvářejí kupoli Green Mountain, zatímco mladší čedičové lávy a struskové kužely se vyskytují převážně v západní a severní části ostrova.
Ostrov je považován za součást holocénního vulkanického pásma; některé bazaltové lávy na Ascensionu mohou být mladší než 1000 let, nicméně u Green Mountain není zaznamenána žádná historicky doložená erupce.
Vrchol Green Mountain je zajímavý i z hlediska nerostů. V roce 1952 zde byl poprvé popsán minerál dalyit, draselný zirkoničitan s chemickým vzorcem K2ZrSi6O15. Dalyit se na hoře objevuje jako drobná příměs v kusech světlého (alkalického) granitu, které jsou uzavřeny v trachytových a bazaltových tufech. Green Mountain je proto považována za typovou lokalitu tohoto minerálu.
Ekologie a ochrana přírody Uměle zalesněný vrchol Green Mountain vytvořil unikátní, převážně antropogenní ekosystém, v němž spolu koexistují druhy z tropických i mírných oblastí celého světa. Vegetace mlžného lesa zahrnuje mimo jiné jalovce, borovice, bambus, banánovník, maliník, magnólie či zázvor, které dohromady vytvářejí mozaiku dřevinných, keřových a bylinných společenstev.
Současně však expanze introdukovaných druhů (například opuncií, invazních trav či okrasných dřevin) výrazně omezuje stanoviště pro původní endemickou flóru. Některé endemické druhy, jako například kapradina Anogramma ascensionis, byly v minulosti považovány za vyhynulé a znovu objeveny až v 21. století.
Z těchto důvodů je Green Mountain od roku 2005 vyhlášena národním parkem a správa ostrova ve spolupráci s botanickými institucemi realizuje programy omezování invazních druhů, obnovy přirozených stanovišť a ex situ ochrany nejohroženějších endemitů.
Přístup a turistika Green Mountain leží v jádru chráněného území Green Mountain National Park. Z pobřežního Georgetownu vede k masivu asfaltová silnice, která stoupá serpentinami do zhruba 600 m n. m. K vlastnímu vrcholu nevede sjízdná cesta; poslední úsek je nutné absolvovat po stezkách.
Hlavní turistická trasa prochází kolem bývalých kasáren a staré akumulační nádrže na vodu (Old Water Catchment Area), která v minulosti sloužila jako hlavní zdroj sladké vody pro ostrov. Stezka pokračuje k vyhlídkové stanici a k tzv. Dew Pond, malému jezírku (tůni) napájenému srážkami a kondenzací mlhy. Nejvyšší bod Green Mountain je označen kotvou s řetězem nedaleko této tůně a nabízí rozhled na většinu ostrova včetně sídla Two Boats na úpatí hory.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Green Mountain National Park – oficiální stránky vlády Ascensionu Ascension Island – botanická databáze University of Oxford Greening Ascension Island – NASA Earth Observatory
Kategorie:Hory a kopce na Svaté Heleně, Ascensionu a Tristanu da Cunha Kategorie:Kopce pod 1000 metrů Kategorie:Stratovulkány