Vera Felicitas Birkenbihl (čes. Věra F. Birkenbihlová) (narozená * 26. duben 1946 v Mnichově; a † 3. prosinec 2011 v Osterholz-Scharmbeck) byla německá školitelka manažmentu a autorka naučné literatury.
Život Věra F. Birkenbihlová byla dcerou trenéra a konzultanta manažmentu Michaela Birkenbihla (1921–1993). Již v roce 1969 vynalezla a rozvíjela techniku učení se, založené na výzkumu mozku a neurovědě. V roce 1970 jako první přednášela s touto tematikou přednášky a semináře v USA a po návratu v roce 1972 zpět do Evropy pracovala na „volné noze“ jako osobní trenérka a poradkyně pro velké nadnárodní firmy (Bayerische Rückversicherung, BMW, DVS, Henkel, Hewlett-Packard, IBM, LBS, Procter & Gamble, Quelle, Siemens, Sony, Zenker Hausbau aj.) a zároveň se věnovala tvorbě vlastních literárních textů. Naposledy žila v německém městě Osterholz-Scharmbeck. Dne 3. prosince 2011 zemřela ve věku 65 let na plicní embolii.
Metody učení a myšlení
Významnou část práce Very F. Birkenbihlové tvořily metody učení, myšlení a práce s informacemi, které shrnovala pod označení gehirn-gerecht („v souladu s fungováním mozku“). Její přístup vycházel z představy, že nové informace se snáze zpracovávají tehdy, když je lze spojovat s již existujícími znalostmi a když si studující sami vytvářejí asociace, hledají souvislosti a rozpoznávají vzorce.Sylvia Lipkowski: Lernen nach Birkenbihl: Gehirn-gerecht ins Gedächtnis. In: Training aktuell, 02/12, únor 2012, s. 20–22. online. [cit. 2026-09-11].
Birkenbihlová často rozlišovala mezi tím, co nazývala Pauken, tedy mechanickým memorováním a opakováním izolovaných informací, a učením založeným na porozumění, asociacích a aktivním zpracování učiva. Za důležité prvky učení považovala mimo jiné asociativní myšlení, hledání významu a vzorců, porovnávání, abstrahování, zvědavost a rychlou zpětnou vazbu.
Síť znalostí
Pro znázornění již existujících znalostí používala Birkenbihlová metaforu sítě znalostí (německy Wissens-Netz). Podle tohoto modelu tvoří dosavadní vědomosti a zkušenosti síť vzájemně propojených informací, k nimž lze připojovat nové poznatky.Vera F. Birkenbihl: Gehirntraining mit Birkenbihl: Wissens-Netz, Wissens-ABC und KaWa. In: Gehirn & Geist / Spektrum der Wissenschaft, 27. srpna 2004. online. [cit. 2026-09-11].
Koncept sítě znalostí byl zároveň východiskem několika jejích asociačních technik. Jejich cílem bylo ukázat, co člověk o určitém tématu již ví, a vytvářet další vazby mezi novými a stávajícími poznatky.
ABC seznam a Wissens-ABC
Jednou z nejznámějších technik Birkenbihlové je ABC seznam (německy ABC-Liste). Člověk si zvolí určité téma a k jednotlivým písmenům abecedy zapisuje pojmy, myšlenky nebo asociace, které ho k tématu napadají. Písmena není nutné zpracovávat postupně; zapisují se asociace tak, jak spontánně vznikají.
Birkenbihlová používala ABC seznamy jak k aktivaci dosavadních znalostí, tak jako techniku podporující kreativní myšlení. Tematickou variantu označovala jako Wissens-ABC („znalostní ABC“). Opakované vytváření seznamů k témuž tématu mělo ukazovat, které poznatky jsou již snadno vybavitelné a jak se síť znalostí člověka postupně rozšiřuje.
KaWa a KaGa
Mezi další techniky Birkenbihlové patřily metody KaWa a KaGa, které řadila k postupům označovaným jako Analograffiti.Rezension: Analograffiti. In: Training aktuell, 05/02, květen 2002. online. [cit. 2026-09-11].
Při metodě KaWa se vychází z písmen ústředního slova a k jednotlivým písmenům se hledají další slova, pojmy a asociace.
KaGa pracuje více s grafickými asociacemi. Myšlenky vztahující se k určitému pojmu jsou vyjadřovány pomocí kreseb, symbolů nebo jiných obrazových prvků.
Obě techniky měly sloužit k aktivaci dosavadních znalostí, zviditelnění asociací a k nahlížení na určité téma z různých perspektiv.
„Neučící“ strategie učení
Birkenbihlová shrnovala řadu hravých metod pod označením Nicht-Lern-Lern-Strategien (NLLS), přibližně „strategie učení bez pocitu učení“. Patřily mezi ně například metafory a příběhy, znalostní kvízy a různé asociační a grafické techniky.Die Birkenbihl-Hinterlassenschaft: Gehirn-gerechtes Gedankengut. In: managerSeminare, č. 167, únor 2012. online. [cit. 2026-09-11].
Označením NLLS chtěla vyjádřit, že učení může probíhat i při činnostech, které člověk subjektivně nevnímá jako klasické memorování nebo studium. Tyto postupy měly podporovat vlastní aktivitu, asociace, zvědavost a hravé zacházení s informacemi.
Metoda učení cizích jazyků
Od 80. let 20. století se Birkenbihlová stala známou také díky své metodě učení cizích jazyků. Charakteristickým prvkem této metody je omezení izolovaného memorování slovní zásoby ve prospěch práce se souvislými texty a jejich významem.U. Heuberger: Die „Birkenbihl-Methode“, Fremdsprachen zu lernen. In: Kielikeskustelua, č. 10, 1993, s. 10–13. Záznam v databázi Fachportal Pädagogik: online. [cit. 2026-09-11].
Ve své běžně popisované podobě se metoda skládá ze čtyř kroků:
Dekódování – cizojazyčný text se co nejdoslovněji převádí do mateřského jazyka. Výsledkem nemá být stylisticky správný překlad, ale způsob, jak zviditelnit význam jednotlivých slov a strukturu cizího jazyka.Vera F. Birkenbihl: Sprachenlernen leichtgemacht! Die Birkenbihl-Methode, Fremdsprachen zu lernen. 40. vydání. München: mvg, 2019, s. 22 a násl. ISBN 978-3-86882-211-3. Aktivní poslech – studující poslouchá nahrávku cizojazyčného textu a současně čte jeho doslovné dekódování. Pasivní poslech – již pochopený jazykový materiál je opakovaně přehráván v pozadí během jiných činností. Aktivní používání jazyka – podle cíle následuje mluvení, čtení a psaní. Pro nácvik mluvení doporučovala Birkenbihlová mimo jiné současné mluvení spolu s nahrávkou.
Cílem metody je vytvářet přímější spojení mezi výrazy v cílovém jazyce a jejich významem a omezit závislost na izolovaném memorování slovní zásoby a gramatických pravidel.
Pedagogická recenze U. Heubergera z roku 1993 metodu nepovažovala za „zázračnou“ cestu k bezpracnému osvojení cizího jazyka, pozitivně však hodnotila její motivační charakter, podporu samostatného učení a osvojování slovní zásoby v konkrétních jazykových souvislostech.
Birkenbihlová vytvářela značnou část svého širšího systému na základě vlastních pozorování, praktických zkušeností, intuice a logických dedukcí. Neexistuje rozsáhlý soubor nezávislých empirických studií, který by prokazoval obecnou nadřazenost celého systému Birkenbihlové nad jinými metodami učení. Dílo Piliny v hlavě? – Návod k užívání mozku – od „majitelů mozku“ k „uživatelům mozku“ (1996). Z německého originálu: „Stroh im Kopf?“ Pozitivní stres – Radostně stresem (1996). Z německého originálu: „Freude durch Streß“ Trénujme úspěch – vezměte budoucnost do vlastních rukou! (1996). Z německého originálu: „Erfolgstraining. Schaffen Sie sich Ihre Wirklichkeit selbst!“ Umění komunikace, aneb jak úspěšně utvářet mezilidské vztahy (1999). Z německého originálu: „Kommunikationstraining: Zwischenmenschliche Beziehungen“ Učíme se snadno cizí jazyky (2002). Z německého originálu: „Sprechen lernen leicht gemacht!“ Nebojte se myslet hlavou (2002). Z německého originálu: „Das "neue" Stroh im Kopf“ Čísla určují váš život (2007). Z německého originálu: „Zahlen bestimmen Ihr Leben“
Kritika Vyučovací metody Birkenbihlové byly vždy nekonvenční, takže přitahují pozornost, avšak ne všechny byly chytlavé.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Vera F. Birkenbihl Homepage
Kategorie:Narození 26. dubna Kategorie:Narození v roce 1946 Kategorie:Narození v Mnichově Kategorie:Úmrtí 3. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Ženy