Kardiovaskulární onemocnění jsou v širším slova smyslu veškerá onemocnění srdce a cév (řec. kardia – srdce a lat. vas – céva); v užším smyslu se tento termín obvykle používá pro označení nemocí způsobených aterosklerotickými degenerativními změnami: ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodu.
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění se obvykle dělí do dvou skupin: na neovlivnitelné a ovlivnitelné.
Neovlivnitelné rizikové faktory věk mužské pohlaví genetické faktory (kardiovaskulární onemocnění v rodině) osobní anamnéza (již prodělané kardiovaskulární onemocnění) hypoxie v prenatálním stádiu, kterou může způsobit například obezita matky
Věk Ateroskleróza je dlouhodobý proces, proto pravděpodobnost její manifestace formou některého z kardiovaskulárních onemocnění vzrůstá s věkem. Za rizikový se považuje věk nad 45 let u muže a nad 55 let u ženy.
Pohlaví Muži mají vyšší riziko aterosklerózy a z ní plynoucích onemocnění než ženy před menopauzou. Za příčinu tohoto faktu se považuje protektivní vliv estrogenů. (Estrogeny zvyšují hladinu HDL-cholesterolu.)
Genetické faktory Kandidátních genů, zodpovědných za rozvoj aterosklerózy, jsou desítky až stovky. Jejich konkrétní podíl je předmětem výzkumu. Z praktického hlediska se jako rizikový posuzuje infarkt myokardu u prvostupňového mužského příbuzného mladšího 55 let a prvostupňové ženské příbuzné mladší 65 let.
Faktory ovlivnitelné redukcí hmotnosti a zvýšením pohybu hypertenze metabolický syndrom
kouření cigaret dyslipidémie cukrovka – diabetes mellitus 2. typu břišní typ obezity psychosociální faktory nízká fyzická aktivita (vliv je menší, než se předpokládalo)
Léčba Opakování příhod lze redukovat pomocí aspirinu.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nemoci oběhové soustavy