náhled|Symptom nekrózy jasanu Nekróza jasanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička Hymenoscyphus, čeledi voskovičkovité Helotiaceae. Choroba napadá především jasany, způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením, nebo odumírají během suchého léta.

EPPO kód CHAAFR

Synonyma patogena

Vědecké názvy Chalara fraxinea Hymenoscyphus pseudoalbidus

Zeměpisné rozšíření

Výskyt v Evropě Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl potvrzen téměř ve všech zemích severní a střední Evropy. První zmínky o chřadnutí jasanů jsou uváděny z počátku 90. let z Litvy a Polska. náhled|Rány na větvičkách.

Výskyt v Česku První výskyt byl v ČR laboratorně potvrzen v září roku 2007 na jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior var. ´Pendula´) v arboretu ve Křtinách (L. Jankovský).

Hostitel Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl doposud zjištěn pouze na jasanech. Fraxinus excelsior a jeho kultivary Fraxinus angustifolia Fraxinus americana

Příznaky Typickým příznakem je chřadnutí stromů, zasychání a odumírání jednoletých letorostů, rozvoj korních nekróz. Při příčném průřezu je vidět postupující hnědnutí přes kambium až do dřeva. Infikované stromy se snaží regenerovat.

Léze jsou nejprve okrouhlé, poté se přetváří v elipticky protáhlé a propadlé nekrózy. Na listových řapících se rovněž tvoří hnědé nekrotické léze a svrchní strana listů se může zbarvit do hněda. Pod poškozenými částmi dřevin vyrůstají adventivní výhony. Na podzim zelené listy na letorostech náhle zasychají a zůstávají viset na stromě.

Možnost záměny Projevem choroby je hnědnutí řapíků a následně listových čepelí koncem léta. Tento symptom je snadno zaměnitelný s poškozením padlím jasanovým (Erysiphe fraxini). náhled|Černající pletivo.

Význam Odumírání jednoletých a dvouletých větví, i částí koruny. Poškozování a úhyn rostlin ve školkách. Napadené rostliny přežívají a snaží se o regeneraci tvorbou vlků, které mohou být nahloučené a připomínají čarověníky. Narůstají u paty stromů a na kmeni. Patogen je dnes široce rozšířen a k projevům choroby dochází v lesích, ve volné krajině, v městských výsadbách na samostatných stromech, ale také ve školkách v celé České republice.

Biologie Biologie houby je z velké části neznámá.

Houba prorůstá svým myceliem do dřeva hostitele, kde dochází k odumírání kambia, nekrózám které postupují ve směru transpiračním i asimilačním. Konidie byly pozorovány jen výjimečně. K patogenicitě houby mohou přispívat i abiotické vlivy. náhled|Poškozené stromy.

Šíření Doposud není zcela jasný způsob jejího šíření. Tak náhlé a rychlé šíření je u jiných patogenů atypické. Askospory jsou přenášeny větrem a jsou pravděpodobně důležitější pro šíření než konidie.

Ochrana rostlin

Prevence Pěstování jasanů ve směsi dřevin a odstraňování napadených výhonů. Provádění zdravotních negativních výběrů v postižených porostech. náhled|Uhynulá dřevina s typickými znaky.

Chemická ochrana S ohledem na skutečnost, že současné poznání bionomie této houby zahrnuje celou řadu neprostudovaných úseků, nebyla dosud chemická ochrana uspokojivě vyřešena.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

taxonomie EPPO popis popis obrázek popis

Kategorie:Choroby a škůdci rostlin Kategorie:Houbové choroby rostlin