Mistr Litoměřického oltáře (* okolo 1470 – 16. století) byl anonymní český malíř, činný na počátku 16. století na přelomu pozdní gotiky a renesance. Jeho nejznámějšími díly jsou Litoměřický oltář a nástěnné malby v kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze. Malíř patřil k nejvýznačnějším umělcům, kteří působili na královském dvoře Vladislava Jagellonského v Praze. Je mu dnes připisována řada obrazů pro církevní i světské hodnostáře, a to jak katolické, tak utrakvistické. Je nepochybné, že měl pomocníky, kteří tvořili jeho dílnu.
Život a dílo
náhled|Oltář s Nejsvětější Trojicí, Mistr Litoměřického oltáře, Národní galerie v Praze Nedochovaly se žádné písemné doklady, které by umožnily zjistit identitu tohoto malíře. Existovaly pokusy ztotožnit ho s malířem Hansem Elfelderem, který do roku 1508 působil jako dvorní malíř krále Vladislava Jagellonského, tyto hypotézy však nejsou průkazné.Votoček, Otakar, Sbírka starého umění, Severočeská galerie v Litoměřicích, Litoměřice 1983, nestránkováno Předpokládá se, že se narodil kolem roku 1470.Kotyza, Oldřich – Smetana, Jan – Tomas, Jindřich (eds.), Dějiny města Litoměřic, Město Litoměřice, Litoměřice 1997, s. 408, Není jistý ani jeho původ. Podle starší literatury pocházel z Čech a školením prošel u Mistra Křivoklátského oltáře.Pešina, Jaroslav, Desková malba, in: Dějiny českého výtvarného umění I/2, Academia, Praha 1984, s. 590 Než se osamostatnil, krátce před rokem 1500, podnikl studijní cestu do dolnorakouského Podunají, kde se seznámil s tvorbou Ruelanda Frueaufa a Jörga Breue, jejichž podněty využil při své další práci. Vliv na něj měl i Albrecht Dürer.Pešina, Jaroslav, Desková malba, in: Homolka, Jaromír a kol., Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon, Praha 1978, s. 355 Mladší dějepis umění se přiklání k teorii, že malíř přišel do Čech již jako hotový umělec, zřejmě z jižního Německa nebo z Podunají.Zadražilová, Jitka, Fantóm mistra Litoměřického oltáře, Dějiny a současnost 18, 1996, č. 1, s. 41-44; Fajt, Jiří (ed.), Europa Jagellonica 1386–1572. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, výstavní katalog, GASK, Kutná Hora 2012.
Litoměřický oltář vznikl pravděpodobně kolem roku 1505.Royt, Jan, Gotická desková malba v severozápadních a severních Čechách. Výstavní katalog. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice 2012, s. 7, Royt J, 2015, s. 134-143 Původně se jednalo o pětidílné oltářní retabulum o osmi křídlových deskách, kterých se dochovalo šest, z toho dvě oboustranně malované. O existenci oltáře v některém z litoměřických kostelů do roku 1633 neexistují žádné písemné doklady. Byly vysloveny tři teorie o jeho původu.Votoček, O., Sbírka starého umění, nestránkováno Podle první byl původně určen pro litoměřický děkanský kostel. Jeho presbytář je však pro rozměrnou archu těsný. Podle druhé hypotézy objednal oltář pro kapitulní chrám svatého Štěpána jeho probošt Jan z Vartenberka.Pešina, J., Desková malba, in: Homolka, J. a kol., Pozdně gotické umění v Čechách, s. 350 Měl být novým vybavením tohoto chrámu, který byl znovu vysvěcen v roce 1493.Životopis Mistra Litoměřického oltáře Třetí teorie vychází ze zprávy, že v roce 1633 věnoval královský rychtář Jiří Vilém Herold ze Stodu děkanskému kostelu různé zařízení, ostatky a také oltářní obrazy, na nichž jsou znázorněny pašije.Kesner, Ladislav, Poznámky k historii bádání o Litoměřickém oltáři a jeho ikonografické podobě, Umění 38, 1990, č. 4, s. 305–311. Herold měl přátelské vztahy s premonstrátským klášterem v Praze na Strahově, kde jsou uloženy další obrazy Mistra Litoměřického oltáře. Není vyloučeno, že oltář byl původně umístěn tam. Heroldem darovaný oltář byl v děkanském kostele už roku 1671 nahrazen novým. Obrazy, nazývané dnes Litoměřickým oltářem se ve 2. polovině 19. století nalézaly v litoměřickém radničním sále jako majetek města. Od roku 1956 jsou vystaveny v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.
Z Litoměřického oltáře se dochovaly následující části: Kristus na Hoře olivetskéPešina J, Nová práce z okruhu Litoměřického mistra, in: Umění XIII, 1940-1941, s. 419 Bičování Krista Korunování Krista trním Ukřižování Krista Oboustranné oltářní křídlo. Na vnější straně Navštívení Panny Marie, na vnitřní Kristus před Annášem. Oboustranné oltářní křídlo. Na vnější straně Narození Krista, na vnitřní Nesení kříže.
náhled|Malířská výzdoba Svatováclavské kaple, 1509 V roce 1506 začal Mistr litoměřického oltáře se svou dílnou pracovat na výzdobě kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Časově to souviselo s přípravou korunovace syna Vladislava Jagellonského Ludvíka českým králem. Programem výzdoby bylo zobrazení svatováclavské legendy. Iniciátory díla a autory koncepce celého cyklu byli zřejmě zemský kancléř Albrecht z Kolovrat a pražský a litoměřický probošt Jan z Vartenberka. Pešina, J., Desková malba, in: Dějiny českého výtvarného umění I/2, s. 576 Monumentální cyklus obsahuje celkem 36 scén, které zachycují různé části svatováclavské legendy. Svatý Václav je mj. znázorněn, jak přijíždí na říšský sněm, jak mu císař předává rámě svatého Víta, jak kácí sekerou šibenici, jak je zavražděn, jak jeho služebník Podiven v lázni zabíjí Václavova vraha. Dílem Mistra Litoměřického oltáře je rovněž dvojportrét Karla IV. a jeho manželky Alžběty Pomořanské, stejně jako portrét manželů Vladislava Jagellonského a Anny z Foix. Jagellonský královský pár je umístěn nad Parléřovou plastikou svatého Václava. V roce 1612 přemaloval výzdobu Mistra Litoměřického oltáře a jeho dílny Alexius z Květné.Poche, Emanuel – Janáček, Josef, Prahou krok za krokem, Orbis, Praha 1963, s. 66 Tato přemalba byla na počátku 60. let 20. století sejmuta a původní dílo Mistra Litoměřického oltáře bylo v letech 1960–1965 obnoveno.Pavel, Jakub, Dějiny umění v Československu, Práce, Praha 1971, s. 75
Mistr Litoměřického oltáře je autorem prvního moderního portrétu na českém území. V roce 1506 namaloval podobiznu zemského kancléře Albrechta z Kolovrat. Obraz je součástí soukromé sbírky v Německu. Pouze z kopie je známý votivní obraz pro Jana z Vartenberka z doby před rokem 1508.
Kolem roku 1510 vznikl tzv. Strahovský triptych, na němž se podílel dílenský tovaryš. Na střední desce je zobrazeno Navštívení Panny Marie, na levém křídle Narození Krista a Útěk do Egypta. Na protějším křídle bylo zobrazeno Vraždění neviňátek (dnes v soukromé sbírce A. Bordiu, Madrid) a zřejmě i Obřezání Krista.Strahovský triptych
Z doby po roce 1510 pochází oltářní Oltář s Nejsvětější Trojicí. Pod Nejsvětější Trojicí na střední desce je portrét donátora, pravděpodobně rovněž Albrechta z Kolovrat.Royt, Jan, Gotická desková malba, s. 142-143 Heraldicky vpravo je zobrazena Panna Maria v ikonografickém znázornění Madony klasové – na jejím plášti jsou klasy, symbolizující Boží pole, které není třeba osévat. Heraldicky vlevo je postava svaté Barbory. Mistr Litoměřického oltáře je ještě autorem Oltářních křídel z Týnského chrámu, nesoucích postavy světic svaté Kateřiny a svaté Barbory v nadživotní velikosti (Národní galerie v Praze).
Svatokateřinský oltář byl zřejmě objednán pro klášterní kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském přibližně v letech 1518-1522. Z křídlového oltáře se dochovaly tři původně oboustranně malované desky, z nichž dvě byly druhotně podélně rozříznuty. Nyní se nachází 4 obrazy ve sbírce (Národní galerie v Praze a dva v soukromé sbírce G. Schäfera v německu.Pešina, J., Desková malba, in: Dějiny českého výtvarného umění I/2, s. 594Chlumská Š, 1999, s. 15-41 Svatokateřinský oltář: Oboustranně malovaná deska: Čtoucí sv. Kateřina / Umučení sv. Kateřiny, Národní galerie v Praze Sv. Kateřina před císařem Maxentiem, Národní galerie v Praze Pohřeb sv. Kateřiny, Národní galerie v Praze Ješitnost sv. Kateřiny, soukr. sbírka G. Schäfera, Veste Coburg, Schweinfurt Sv. Kateřina na návštěvě u poustevníka, soukr. sbírka G. Schäfera, Veste Coburg, Schweinfurt
Během restaurování obrazu Svaté Anny s Marií a Ježíškem ze sbírek Národní galerie v Praze bylo v roce 2013 zjištěno, že se rovněž jedná o dílo Mistra Litoměřického oltáře.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Royt Jan, Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách, 1340-1550, 352 str., Karolinum Praha 2015, , s. 134-143 Kyzourová, Ivana, Utváření obrazového prostoru v díle Mistra Litoměřického oltáře, Historická Olomouc 17, 2009, s. 165-176 Kyzourová, Ivana, Transformace středoevropských a italských vzorů v díle Mistra Litoměřického oltáře, Sborník Národního muzea, řada C, roč. 52, 2007, s. 45-53 Kesner, Ladislav, Poznámky k historii bádání o litoměřickém oltáři a jeho ikonografické podobě, in: Umění 1990, s. 305-311 Chlumská, Štěpánka (ed.), Obrazy z Legendy o sv. Kateřině Alexandrijské. Mistr Litoměřického oltáře a jeho dílna, Národní galerie v Praze, Praha 1999, Kesner, Ladislav, Mistr litoměřického oltáře. Katalog výstavy, Severočeská galerie, Litoměřice 1989, Kesner, Ladislav, Mistr litoměřického oltáře. Katalog výstavy, Národní galerie v Praze 1978 Kesner Ladislav, Mistr Litoměřického oltáře. Národní galerie v Praze 1977 Pešina Jaroslav, Mladá léta Litoměřického mistra, in: Umění 23, 1975, s. 453-462 Pešina Jaroslav, Mistr litoměřický, Praha 1958 Pešina Jaroslav, Slohový vývoj Mistra litoměřického oltáře, in: Sborník k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka, Praha 1949, s. 138
Související články Litoměřický oltář Oltář s Nejsvětější Trojicí (Mistr Litoměřického oltáře)
Externí odkazy
Záznam o aukci části Oltáře sv. Kateřiny v Sotheby’s roku 1998 Artmuseum: Mistr Litoměřického oltáře Český článek se soupisem maleb václavského cyklu ve svatováclavské kapli podrobný referát: Mistr Litoměřického oltáře
Kategorie:Anonymní umělci Kategorie:Renesanční malíři Kategorie:Gotičtí malíři Kategorie:Kultura v Litoměřicích Kategorie:Lidé z Litoměřic Kategorie:České renesanční malířství Kategorie:Narození v 15. století Kategorie:Úmrtí v 16. století Kategorie:Muži