Krzeszów ( nebo Křešov, ) je vesnice a významné poutní místo v Polsku, v Dolnoslezském vojvodství nedaleko měst Lubawka a Kamenná Hora. Leží v podhůří kopcovité krajiny Středních Sudet v Křešovském údolí. Rozkládá se na úpatí Stolových hor s podcelky Křešovských vrchů, Kamenných hor a pohoří Závora. Středem obce protéká řeka Zadrna s přítokem říčky Cedron.
Je zde cisterciácký klášterní komplex s vrcholně barokní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie (od roku 1998 basilica minor spadající pod lehnickou diecézi), který tvoří významný poutní areál aspirující na zápis na seznam UNESCO. Pro svou unikátnost duchovně-kulturního celku je zvána Křesobor evropskou (dolnoslezskou) perlou baroka či Novým Jeruzalémem. Roku 2004 byl bývalý cisterciácký areál s okolím zapsán na seznam historických památek Polska.
Na dlouholetou duchovní tradici a česko-polskou sounáležitost navazuje moderní dálková turistická poutní Svatojakubská cesta – Východočeská trasa, která v Křesoboru začíná svým značením od roku 2017. Druhá větev Východočeského camina vychází z kladských Vambeřic taktéž od poutní baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Střední Sudety propojuje s křesoborským úsekem poutní Sudetská cesta sv. Jakuba (Międzygórze–Wambierzyce–Broumov–Krzeszów–Lubań) od roku 2010 a významnou zastávku na trase zde má tzv. Via Sacra (poutní cesta napříč Euroregionem Nisa).
Historie
vlevo|náhled|Výhled na klášterní a poutní komplex s bazilikou zasazený v krajině Středních Sudet náhled|Bývalý areál cisterciáckého opatství a současný poutní celeknáhled|Křešovská madonaV roce 1242 zde založila Anna Lehnická opatství benediktinů z mateřského kláštera v Opatovicích nad Labem. Boleslav I. Surový na konci 13. století na jeho místě založil klášter cisterciácký. Poutní tradice je odvozena od středověké ikony Křešovské madony ze 13. století (Panny Marie Milostivé), tj. nejstaršího deskového obrazu Madony v dnešním Polsku. Ve 14. století opatství naznalo velkého rozmachu a vlivu, patřilo pod ně okolo 40 obcí a města Lubawka a Chełmsko Śląskie. Od roku 1392 bylo celé Svídnické knížectví připojeno ke Koruně české. Rozkvět zastavil až husitský vpád roku 1426. náhled|246x246pixelů|Křešovská Kalvárie s křížovou cestou Nejslavnější érou pro Křesobor bylo období po obnově po třicetileté válce, kdy místní klášter sehrál zásadní roli v rekatolizaci Slezska. Během 2. poloviny 17. století až 1. poloviny 18. století (1672–1735) zde vyrostl na základě předobrazu Nového Jeruzaléma obrovský barokní areál s Kalvárií, Betlémem, křížovou cestou, mauzoleem slezských Piastovců, monumentálním zbarokizovaným klášterním kostelem (svatyně Panny Marie Milostivé) a kostelem sv. Josefa. Na fasádě baziliky jsou barokní plastiky významného pražského sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Od roku 1663 byly také konány mariánská procesí do slezské Varty přes Broumov a Kladsko.
V období První slezské války byl Krzeszów připojen roku 1742 k Pruskému Slezsku a po 350 letech přestal být součástí českých zemí. I přesto udržoval styky s českou stranou (např. s benediktinským broumovským klášterem). Roku 1810 byl křešovský klášter zrušen a připadl Pruskému státu. V roce 1919 do prázdného kláštera přišli benediktini z pražského Emauzského opatství a od roku 1947 je obnoveným sídlem komunity benediktinek. střed|náhled|190x190pixelů|Značení Sudetské Svatojakubské cesty poblíž Křešova
Galerie
Odkazy Reference
Související články Klášter Křesobor Svatojakubská cesta – Východočeská trasa
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Kamienna Góra Kategorie:Vesnice ve Slezsku (Polsko) Kategorie:Gmina Kamienna Góra Kategorie:Poutní místa v Polsku Kategorie:Katolická poutní místa Kategorie:Mariánská poutní místa Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku Kategorie:Svatojakubská cesta v Česku