Paul Otlet (23. srpna 1868, Brusel – 10. prosince 1944, Brusel) byl belgický právník, spisovatel, podnikatel, vědecký vizionář, internacionalista a mírový aktivista. Mluvil francouzsky.WRIGHT, Alex. Paul Otlet. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/434719/Paul-Otlet Svou celoživotní prací ve spojení s Henri La Fontainem položil teoretické základy pro dokumentalistiku, která předcházela vzniku informační vědy ve dvacátém století. Je autorem Mezinárodního desetinného třídění (MDT). Prosadil standardní rozměry kartotéčních lístků 3×5″.RAYWARD, W. Boyd. The Origins of Information Science and the International Institute of Bibliography / International Federation for Information and Documentation (FID). University of Illinois [online]. April 1997, s. 289–300 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/OriginsofInfoSci.htm Byl politicky mezinárodně činný, zasazoval se o světový mír. Otlet je považován za významného teoretika v technologické oblasti výzkumu a vývoje nových zařízení.
Život
Osobnost Paul Marie Ghislain Otlet se narodil jako první dítě do prominentní a zámožné bruselské rodiny. Jeho matka zemřela ve věku 24 let (1871), když Paulovi byly tři roky. Jeho otec Édouard se znovu oženil. Mládí strávil ve společnosti učitelů. Navštěvoval soukromé hodiny. Od jedenácti do sedmadvaceti let si vedl deník. Ve dvanácti letech nastoupil na jezuitskou střední školu. V mládí mu rodina poskytla dostatečné finanční zázemí, ale jeho otec později zkrachoval. Paul se svými sourozenci rodinný podnik převzal a krátce ho dokonce vedl. Díky tomu mohl studoval na několika univerzitách (Catholic University of Leuven, Université Libre de Bruxelles) a v roce 1890 získal právnický titul. Právnickou praxi však vykonával krátce. Vášní mu byla bibliografie, ke které směřoval celý svůj profesní život. Byl dvakrát ženatý. První manželku, Fernande Gloner, si vzal brzy po promoci. Rozvedl se s ní rok po smrti svého otce, v roce 1908. Znovu se oženil o čtyři roky později s Cato Van Nederhesselt, která ho podporovala po zbytek života. Z těchto manželství měl dva syny (Marcel a Jean), kteří oba sloužili během první světové války v belgické armádě. Jean zahynul v bitvě u Yser.RAYWARD, W. Boyd. Otlet, Paul-Marie-Ghislain. In: WEDGEWORTH, Robert et al. World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, s. 642–644. .
To mohl být jeden z důvodů Otletových mírových agitací. Zasazoval se o ukončení války a založení různých mezinárodních institucí, které by zabránily dalším konfliktům. Byl ovlivněn myšlenkou centralizmu a pozitivistickým hnutím v začátcích dvacátého století. Otlet je historiky často označován jako idealista a pacifista. Podle Otleta dosáhlo lidstvo bodu globální vzájemné závislosti již na počátku dvacátého století. Důkazem byla první světová válka a vznik OSN. Otlet byl toho názoru, že vědomí a chování člověka je určeno společenskými podmínkami (sociologický determinismus).
Dne 14. května 1943 zemřel Henri La Fontaine. Paul Otlet zemřel v Bruselu následující rok, 10. prosince 1944.
Kariéra Již před vypuknutím první světové války se jako konzultant pro Mezinárodní zemědělský institut aktivně zajímal o informační a knihovní služby.RIEUSSET-LEMARIÉ, Isabelle. P. Otlet's Mundaneum and the international perspective in the history of documentation and information science. Journal of the American Society for Information Science [online]. April 1997, roč. 48, č. 4, s. 301–309 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/%28SICI%291097-4571%28199704%2948:4%3C301::AID-ASI3%3E3.0.CO;2-%23/abstract Po mnoho let sloužil jako prezident Union of the Periodical Press. V roce 1890 se Otlet seznámil s právníkem Henri La Fontainem, jenž mu byl nejbližším spolupracovníkem po celý život. Jejich internacionální smýšlení realizovali na půdě League of Nations v Mezinárodním výboru pro duševní spolupráci.Anglicky: International Institute for Intelectual Cooperation (IIIC), 1922. Ten byl poradním výborem pro podporu mezinárodní kulturní a informační výměny. Dalšími členy byli například Albert Einstein a Thomas Mann. Roku 1914 publikoval svou knihu Konec války,Anglicky: The End of War. kde definoval světovou chartu lidských práv jako základ pro mezinárodní federace. V roce 1933 navrhoval Otlet poblíž Antverp založit Světové město.
Roku 1907, v návaznosti na Mezinárodní konferenci, založili Otlet a La Fontaine v Bruselu nevládní a nezávislý Výzkumný ústav a dokumentární středisko.Central Office of International Associations V roce 1910 při příležitosti Světové výstavyAnglicky: World Congress of International Associations. se z něj stala přejmenováním Unie mezinárodních asociací.Anglicky: Union of International Associations. Jejich sloučením s Mezinárodním výborem pro duševní spolupráci vzniklo v pozdějších letech UNESCO.
Dokumentalistika a informační věda
FID Již od roku 1890, kdy se Otlet a La Fontaine seznámili, spočívala jejich práce ve zdokonalování a tvorbě nové bibliografické koncepce. Otlet byl přesvědčen, že k efektivnímu šíření a využití lidských znalostí je nutné založit agentury a instituce na mezinárodní úrovni a zavést nové druhy metod pro zpracovávání a práci s dokumenty. Pokud by se tato problematika neřešila na mezinárodním poli, nebylo by možné takovéto efektivity dosáhnout.RAYWARD, W. Boyd. The International Federation for Information and Documentation (FID). University of Illinois [online]. 1994, s. 290–294 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/FIDHIST2.htm V roce 1895 zakládají v Bruselu společně Mezinárodní bibliografický institut.Anglicky: International Institute of Bibliography, francouzsky: L'Institut International de Bibliographie. Ten se v roce 1931 přejmenoval na Mezinárodní institut pro dokumentaci,Anglicky: International Institute for Documentation, francouzsky: Institut International de Documentation. o 6 let později změnil název na Mezinárodní federaci pro dokumentaciAnglicky: International Federation for Documentation, francouzsky: Fédération Internationale de Documentation. a až roku 1988 je znám pod současným názvem Mezinárodní federace pro informace a dokumentaci (dále jen FID).Anglicky: International Federation for Information and Documentation (FID). Hlavním cílem FID bylo zpracování kompletní světové bibliografie, což se nepodařilo. Při tomto procesu však vzniklo MDT. Již v této době Otlet občas užíval pojem informace, ale ten se příliš neuchytil a pojem "dokument" dále dominoval odborným kruhům. Odborná terminologie informační vědy, která je užívána dnes, vznikla již v průběhu prvních let fungování FID.
Dokumentalistika V rámci jejich práce a činnosti dalších vědců a knihovníků kolem FID vzniká nový obor dokumentalistika (documentation science nebo jen documentation). S názvem přišel sám Otlet v roce 1907. Předmětem této vědy je dokument – souhrnný název pro celou řadu nově vznikajících hmotných nosičů informací. Dokument může mít různou formu: psaný text, obraz, mapy, fotografie, diagramy, schémata, tabulky, kresby, rytiny, audio. Podle Michaela Bucklanda byl Otlet známý pro prosazování svého názoru, že jako dokument by měl být považován i třídimenzionální objekt, například socha.BUCKLAND, Michael K. Information retrieval of more than text. Journal of the American Society for Information Science [online]. September 1991, roč. 42, č. 8, s. 586 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/%28SICI%291097-4571%28199109%2942:8%3C586::AID-ASI8%3E3.0.CO;2-W/abstract Zkrátka vše, co něco dokumentuje, je dle Otleta dokument.RAYWARD, W. Boyd. Knowledge organisation and a new world polity: The rise and fall and rise of the ideas of Paul Otlet. University of Illinois [online]. 2003, s. 4–15 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/TransnationalAssociations.pdf Suzanne Briet vyvolala později, v roce 1928, ještě mohutnější diskuze, když za dokument označila i živé tvory, například zvířata v zoo. Ta slouží jako exponáty. Briet určila čtyři pravidla, která dokument musí splňovat. Jedním z nich je fenomenologická pozice: objekt musí být jako dokument vnímán pozorovatelem.BUCKLAND, Michael K. What is a “document”?. Journal of the American Society for Information Science [online]. September 1997, roč. 48, č. 9, 804–809 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/%28SICI%291097-4571%28199709%2948:9%3C804::AID-ASI5%3E3.0.CO;2-V/abstract Dokumentalisté vnímali dokument jako organismus, který není omezen svým hmotným nosičem nebo autorem.
Práce dokumentalistů spočívala v rozdílné činnosti od sféry vědy a výzkumu, ale vzájemně se doplňovaly. Dokumentalisté přistupují šířeji k organizaci znalostí a jejich zpracování tak, jak to chápe dnešní informační věda. V počátcích byla dokumentalistika spjata spíše se specializovanými knihovními disciplínami, zaměřovala se na vědecké a technické dokumenty. Proti tehdejší komunitě dokumentalistů (před a po druhé světové válce) chápal Otlet předmět dokumentalistiky a pojem dokumentu šířeji. Dokumentalistika podle něj zúžila svou oblast zájmu z dříve příliš obecných myšlenek a začala se vědečtěji vymezovat. To byl samozřejmě dlouhodobý proces, spojený s řadou studií a výměnou názorů odborníků. Proto byl Otletův koncept pochopen až později.
Za hlavní nedostatek v procesu organizace informací považoval tvorbu duplicitních záznamů a kritizoval nedostatečnou systematičnost. Paul Otlet přišel jako první s pojmem konzultace jako referenční informační služby. Podle Bucklanda a Liu, dokumentalistika představuje "nový způsob myšlení o tom, co dnes nazýváme informační vědou".BUCKLAND, Michael K. a Ziming LIU. History of Information Science. HAHN, Trudi Bellardo a Michael K. BUCKLAND. Historical Studies in Information Science [online]. Medford, NJ, 1998, s. 289 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.uff.br/ppgci/editais/historyofis.pdf Informační věda jako obor je znám až od roku 1968, kdy jí dala vzniknout právě dokumentalistika.
Monografický princip Snaha dokumentalistů je oprostit obsah dokumentu od jejich hmotné reprezentace a pracovat s jednotlivými fakty samostatně. To umožní přesnější řazení a výběr informací a vede k rychlejší a efektivnější nalezitelnosti nových poznatků uživatelem. Dokument je analyticky rozdělen do elementárních částí, kdy každá reprezentuje jednu myšlenku. Každá část je umístěna na samostatný kartotéční lístek nebo stranu standardizovaných rozměrů.Obdoba dnešní funkce cut & paste.
MDT Paul Otlet je autorem Mezinárodního desetinného třídění.Anglicky: Universal Decimal Classification, francouzsky: Classification décimale universelle. Jedná se o univerzální, mezinárodně srozumitelný selekční jazyk, umožňující indexaci a vyhledávání dokumentů a jednotlivých informací v nich. MDT je založeno na kombinaci taxonomického třídění dle tématu a klasifikaci dokumentů dle faset, kterou rozšířil indický knihovník S. R. Ranganathan. Oproti Deweyho desetinnému třídění (DDC) a klasifikaci americké Library of Congress (LCC) lze dokument umístit do více než jedné organizační kategorie.
Podnětem k vytvoření MDT bylo přizpůsobení klasifikačního systému evropským poměrům. Dalším důvodem byla skutečnost, že na přelomu devatenáctého a dvacátého století vzniká velké množství vědeckých spolků, zakládajících odborné časopisy. To vyústilo k potřebě vytvoření lepších nástrojů pro snadnou nalezitelnost publikací kolegů z výzkumné sféry.
Systém byl vyvíjen více než 10 let ve spolupráci s vědci a akademiky napříč světem, z nichž někteří byli laureáty Nobely ceny. S vývojem MDT začali v roce 1896. První neúplná verze vyšla roku 1904. Plnou verzi publikoval Otlet v roce 1905 a do roku 1907 vycházely významnější dodatky. Dokumentace k systému zahrnovala více než dva tisíce stran textu.