Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický farní chrám. Patří mezi významné pamětihodnosti a dominanty Velké Bíteše, města ve východní části Českomoravské vrchoviny. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie stavby Nejstarší písemná zmínka o tomto chrámu a současně nejstarší doklad o Velké Bíteši pochází z roku 1240, kdy se český král a moravský markrabě Václav I. vzdal patronátního práva ve prospěch kláštera cisterciaček Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Původní kostel byl dřevěný, teprve ve 13. století začala stavba kamenného kostela v románském slohu. Současnou podobu chrám získával přibližně od poloviny 14. století, kdy byl postaven presbytář s přilehlou sakristií, až do roku 1501, kdy byly dokončeny klenby dvoulodí. Kamenné opevnění kostela, takzvané refugium, bylo zbudované pro dokonalejší ochranu obyvatel před nájezdy barbarů, přibližně v polovině 15. století.HOLÁNEK, Petr. Velkobítešská kostelní tvrz. Velká Bíteš: Město Velká Bíteš prostřednictvím nakl. Jiřího Jeřábka, 2006, s. 7-9. . Kostel byl poškozen za třicetileté války a vyhořel roku 1762.

Celá stavba prošla úpravami věží, interiérů a oken v době baroka. Interiér byl opravován a nově vybaven po polovině 19. století. Budova se větších oprav dočkala až roku 1946, kdy se zahájila postupná rekonstrukce, která trvá dodnes. KOTÍK, Jaromír. Bítešské historky a pověsti. Velké Meziříčí: Městské muzeum ve Velké Bíteši, 1992, s. 14.

Části stavby Bítešský kostel se skládá z chrámové budovy, kterou obklopují hradby s malou věží. Do kostela lze vejít tzv. malou (hradební) věží, pod níž býval jediný vchod uprostřed kostelních hradeb, a od konce 18. století také kovanou bránou ze sousedního hřbitova. Podél celých hradeb byl vybudován hluboký příkop, přes který vedl padací most, zavěšený na malé věži až do doby, než byl nahrazen zděným mostem a po zasypání valů roku 1820 nahrazen současným přístupem. Hradby kolem kostela tvoří nepravidelnou elipsu, dlouhou 48 m a širokou 32 m, obvodová délka hradeb je 160 m, šířka 1,5 m a původní výška až 7 m. Součástí hradeb je pět bašt postavených do půlkruhu, uprostřed nichž stála ve výšce střílen dvě dřevěná lešení nad sebou.

Chrámová budova je tvořena tzv. velkou (chrámovou) věží s kruchtou a klenotnicí, dvoulodím a presbytářem se dvěma přístavky (kaple a sakristie). Velká věž Velká věž stojí v západním průčelí v podélné ose kostela, je 38 m vysoká, čtyřboká (délka strany 8 m), vystavěna z lámaného kamene a mimo přístavku na zvony není omítnuta. Má malá raně gotická okénka. V prvním patře podvěží je bývalá klenotnice, po jejím zrušení v 19. století do ní bylo z kostela přestěhováno pět nejcennějších náhrobních desek ze zrušené krypty: renesanční náhrobek s reliéfem rytíře ve zbroji patří Vznatovi Meziříčskému z Lomnice, majiteli náměšťského panství, který zemřel v listopadu roku 1556 a byl pohřben v rodinné hrobce před hlavním oltářem kostela. Z téže hrobky pochází náhrobník s reliéfem dívky, klečící před křížem.Myslivečková Hana: Mors ultima linea rerum : pozdně gotické a renesanční figurové náhrobní monumenty na Moravě a v českém Slezsku. Olomouc: Univerzita Palackého, Memoria artis 2013.ISBN 978-80-244-3192-5. Další tři náhrobní desky jsou nápisové. Ve věži visí tři zvony: Poledník, Maria a Kříž. Báně obou věží mají maurský tvar a nejprve byly pokryty šindelovou krytinou, později plechem.HOLÁNEK, Petr. Velkobítešská kostelní tvrz. Velká Bíteš: Město Velká Bíteš prostřednictvím nakl. Jiřího Jeřábka, 2006, s. 11. .

Interiér chrámu Chrám má pozdně gotické síňové dvoulodí, sklenuté křížovými klenbami na tři střední sloupy z temně šedého syenitu. Klenební žebra mají hruškový profil a jsou rovněž syenitová. Závěr kostela má pravoúhlý půdorys, od lodi je oddělený vítězným obloukem a odsazený, ve zdivu raně gotický. Presbytář je sklenutý osmidílnou paprsčitou klenbou se středním svorníkem. Má žebra hruškového profilu, svorník kruhového tvaru je plochý s reliéfem kříže. Tyto architektonické články jsou z pískovce, stejně jako okenní ostění. Původní okenní kružby byly v baroku osekané a okna zazděná, při rekonstrukci koncem 19. století byla dvě okna za hlavním oltářem obnovena a doplněny do nich sklomalby sv. Cyrila a sv. Metoděje. Hlavní oltář je novogotický věžový, vyřezal ho místní řezbář Josef Svoboda v letech 1890-1892. Uprostřed stojí největší socha sv. Jana Křtitele a nad ním socha Panny Marie. Po stranách jsou menší sochy svatých Václava, Antonína Paduánského a Terezie z Lisieux. Na predele jsou malby čtyř evangelistů. Dva boční oltáře byly zlikvidovány, fragmenty z nich (Boží hrob, krucifix, dvě sochy Panny Marie, obraz) jsou rozmístěny v kostele či v kapli.

Délka celého chrámu je 40 m a výška 9 m. Presbytář je dlouhý 13,5 m, široký 9,7 m . Původně dřevěný zpěvácký kúr byl roku 1811 nahrazen zděným.HOLÁNEK, Petr. Velkobítešská kostelní tvrz. Velká Bíteš: Město Velká Bíteš prostřednictvím nakl. Jiřího Jeřábka, 2006, s. 17. .

Inventář kostela Z nejstaršího mobiliáře se v kostele dochovala kamenná křtitelnice a v Městském muzeu ve Velké Bíteši věžová gotická monstrance o výšce 85,5 cm, zhotovená v Brně roku 1414. Monstrance nebyla majetkem kostela, pořídili si ji velkobítešští měšťané,, proto po roce 1989 nebyla předmětem restituce církevního majetku. Významný cyklus 14 barokních obrazů křížové cesty pochází ze zrušeného kapucínského kláštera v Náměšti nad Oslavou. Dále v kostele stojí dvě zpovědnice, obě barokní řezbářské práce. Varhany z dílny Bohumila Žloutka byly instalovány roku 2006. Je to v pořadí již pátý stroj, předchozí varhany se dochovaly rovněž, zhotovil je varhanář František Svítil z Nového Města na Moravě roku 1854. Nejstarší varhany byly na kruchtě písemně doloženy k roku 1655.Varhany a varhanáři v České republice Zvony Inventář tvoří pět zvonů, z nichž čtyři jsou původní. Ve velké věži visí tři zvony: Poledník, Maria a Kříž, v menší věži dva: Velký zvon a Umíráček. Velký zvon v hradební věži je největší (1950 kg a 141,5 cm v průměru) a byl kostelu darován měšťany Pavlem Sovou a Martinem Vydrou roku 1503. V malé věži je největším zvonem Maria (1800 kg a 134 cm v průměru), který nese nápis: „Tento zvon je ulit od Václava Konvaře z Velké Byteše za primasa Prokopa Kamasa… L.P. 1568“ a je ozdoben reliéfy Panny Marie s dítkem a Kristem na kříži. KOTÍK, Jaromír. Bítešské historky a pověsti. Velké Meziříčí: Městské muzeum ve Velké Bíteši, 1992, s. 16.

Pověst O velkém zvonu, svini a pasačce K Velkému zvonu v hradební věži se váže pověst, podle které byl zvuk tohoto zvonu tak výrazný, že za zimních večerů doléhal až do Brna, což se nelíbilo brněnským konšelům, a proto jej chtěli odkoupit za tolik stříbrných grošů, kolik by se jich vyrovnalo na cestu z Velké Bíteše do Brna. Bítešští ale neprodali a zvon zvonil až do doby, než krajem procházeli Turci, kradli křesťanům zvony z věží, roztavovali je a z kovu odlévali zbraně. Bítešští radní proto zvon sňali, naplnili kaší a společně s gotickou monstrancí zakopali do země nedaleko kapličky u sv. Antoníčka jižně od Velké Bíteše. Nebezpečí pominulo a následující generace již na poklad zapomněli. Až v roce 1811 pasačka u sv. Antoníčka pásla stádo sviní. Jedna z nich ryla v zemi tak dlouho, až skrýš vyhrabala. Přivolaní konšelé zvon vykopali a zavěsili na původní místo v hradební věži, kde je dosud. KOTÍK, Jaromír. Všelicos z minulosti Velké Bíteše a okolí. Velká Bíteš: Muzejní nadace Velkobítešska, 1994, s. 27 – 29.

Odkazy

Reference

Literatura HOLÁNEK, Petr. Velkobítešská kostelní tvrz. Velká Bíteš: Město Velká Bíteš prostřednictvím nakl. Jiřího Jeřábka, 2006, 45 s. . KOTÍK, Jaromír. Bítešské historky a pověsti. Velké Meziříčí: Městské muzeum ve Velké Bíteši, 1992. 100 s. KOTÍK, Jaromír. Všelicos z minulosti Velké Bíteše a okolí. Velká Bíteš: Muzejní nadace Velkobítešska, 1994. 93 s.

Související články Římskokatolická farnost Velká Bíteš Velká Bíteš Opevněný kostel

Externí odkazy

Farnost Velká Bíteš Město Velká Bíteš

Jana Křtitele Velká Bíteš Velká Bíteš Velká Bíteš Kategorie:Kulturní památky v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Velká Bíteš