Moravský pštros, též holub pštros, je plemeno holuba domácího pocházející z jižní a střední Moravy. V České republice je to po českém stavákovi druhé nejrozšířenější plemeno holubů. Původní moravský pštros je užitkovým holubem v extenzivních chovech, v posledních několika desetiletích je však šlechtění zaměřeno především na zdokonalování barvy a kresby opeření.
Historie
Moravský pštros patří mezi nejstarší známá česká plemena holubů. Pochází z Moravy, původní oblastí jeho rozšíření bylo Mikulovsko, okolí Brna, Olomoucko, Uherskohradišťsko a Kroměřížsko. O jeho původu se nezachovaly žádné zprávy, ale vyšlechtěný byl pravděpodobně počátkem 19. století zkřížením domácích holubů s některým plemenem v pštrosí kresbě. Zřejmě se jednalo o některého slepičáka, ti byli dále přikřižováni prokazatelně na konci 19. a začátku 20. století. Na začátku 20. století bylo plemeno zušlechťováno plemenem florentýn a přilita byla i krev vídeňského slepičáka. V roce 1920 byl v časopise Zvířena uveřejněn "vzorový popis" moravského pštrosa a v roce 1923 byl založen klub chovatelů, který funguje dodnes.
Popis
Moravský pštros je původně užitkový holub silnějšího polního typu. Je to pták většího vzrůstu, dosahuje hmotnosti až 800 g. Postava je statná a krátká, nesená v mírném sklonu nazad. Důležitým znakem je široká, hluboká a dobře zmasilá hruď, která přesahuje před ohbí křídel. Hlava je středně velká, dobře klenutá s vyšším a širším čelem, zobák je silný, široce nasazený, zkrácený, s jemným a hladkým ozobím. Oko je jasně rybízově červené, u hnědých barevných rázů nepravě perlové, obkroužené jemnou a úzkou obočnicí. Krk je středně dlouhý a široce přechází v hrdě nesené tělo klínovitého tvaru. Záda holuba jsou široká a spíše kratší, křídla jsou silná, svalnatá, dobře kryjí celá záda, spočívají na krátkém ocase a jejich letky se nekříží. Nohy jsou středně vysoké, silné a v patních kloubech mírně podklesávají, běháky jsou neopeřené a živě červené.
Opeření je krátké a dobře přilehlé. Pštrosi mají typickou kresbu, která se nazývá gazzi, v Česku se ale nejčastěji označuje jako kresba pštrosí. Barevná je hlava s obojkem, křídla, záda a ocas, ostatní opeření je bílé. Barevné opeření může být ve všech barevných a základních i orientálních kresebných rázech. Všechny barvy musí být syté, hluboké, čisté a rovnoměrně rozložené, požadován je intenzivní lesk peří a pravidelnost a ostré ohraničení kresby. Nejrozšířenějšími rázy moravského pštrosa je černý, modrý, červený a žlutý plnobarevný.
Odkazy Reference
Leonhard Kühschelm: "Im Zentrum der Mährischen Strasserzucht in Slavkov (CZ)". In: Österreichischer Kleintierzüchter, 67. Jahrgang,März 2011, Seite 18 Leonhard Kühschelm: "Eine Perle der Taubenzucht: Rote mährische Strasser weißschwänzig". In: Freude mit der Kleintierzucht, 70. Jahrgang, Januar 2015, Seite 10 -12 Leonhard Kühschelm: "100 Jahre Klub der Züchter der Mährischen Strasser". In: Freude mit der Kleintierzucht, 78. Jahrgang, September 2023, Seite 7 – 8
Literatura
Externí odkazy
Klub chovatelů holubů moravských pštrosů
Kategorie:Plemena holubů z Česka Kategorie:Morava