Edmund von Krieghammer (4. června 1831 LanžhotMatriční záznam o narození a křtu – 21. srpna 1906 Bad IschlMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Bad Ischl ) byl rakousko-uherský generál a politik. Od mládí sloužil v c. k. armádě u různých jednotek jezdectva a vyznamenal se účastí v několika válečných konfliktech. Několik let byl pobočníkem císaře Františka Josefa a jako velitel armádmího sboru v Krakově dosáhl v roce 1891 hodnosti generála jezdectva. V letech 1893–1902 zastával funkci ministra války Rakouska-Uherska.Ottův slovník naučný, díl XV.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 167 (heslo Edmond Krieghammer) ISBN 80-7185-226-0
Biografie náhled|vlevo|Edmund von Krieghammer Pocházel z jihomoravského Lanžhota, narodil se jako jediný syn c. k. rytmistra Rudolfa Krieghammera (1796–1859), důstojníka císařské gardy. V letech 1843–1849 vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém MěstěSWOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 13 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1849 jako poručík u 5. pluku kyrysníků.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 370 dostupné online U této jednotky strávil dvacet let a byl postupně povýšen na nadporučíka (1854) a rytmistra (1859). Mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1859 bojoval ve válce s Itálií a vyznamenal se v bitvě u Solferina. V prusko-rakouské válce znovu vynikl v bitvě u Hradce Králové (1866). Roku 1869 byl povýšen na majora a jmenován do funkce křídelního pobočníka císaře Františka Josefa (Flügel-Adjutant Seiner Majestät des Kaisers und Königs).Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 173 dostupné online V roce 1874 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 10. pluku dragounů v Ceglédu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeň, 1874; s. 122, 426 dostupné online, od roku 1877 velitelem 3. dragounského pluku ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 121, 465 dostupné online
náhled|vlevo|Erb rodu Krieghammerů V roce 1879 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády v Brodech ve východní HaličiKais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 122 dostupné online V rychlém sledu pak vystřídal pozice velitele 14. jezdecké brigády v PřemyšluKais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 121 dostupné online a 3. jezdecké brigády v Mariboru.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 121 dostupné online V roce 1884 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála, následně byl velitelem jezdecké divize ve Lvově (1886–1888)Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 119 dostupné online a 6. pěší divize ve Štýrském Hradci (1888–1889). V letech 1889–1893 byl velitelem 1. armádního sboru v Krakově,Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online respektive zemským velitelem pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 94 dostupné online K datu 1. listopadu 1891 byl jmenován generálem jezdectva.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
Od 23. září 1893 do 17. prosince 1902 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 77 dostupné online Na funkci rezignoval kvůli opozici k jím předloženým branným zákonům. Stavěly se proti němu oba zákonodárné sbory dualistické monarchie, tedy Uherský parlament i Říšská rada. Měl i neshody s generálním štábem. Naopak ve funkci ho dlouhodobě podporoval císař František Josef I. Po rezignaci na funkci ministra byl k datu 1. ledna 1903 penzionován i v armádě.Služební postup Edmunda Krieghammera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 95 dostupné online
Rodina V roce 1872 se oženil s Adelheid Hauptovou (1838–1925), která pocházela z bohaté brněnské podnikatelské rodiny Hauptů z Buchenrode.Rodina Leopolda Haupta na webu Encyklopedie města Brna dostupné online Svatba se konala na zámku Strausseneg (nyní Štrovsenek ve Slovinsku, který byl majetkem Hauptů. Na tomto zámku Krieghammer pobýval často především v období honů. V nedaleké vesnici Gomilsko je také pohřben v rodové hrobce Hauptů. Z manželství s Adelheid Hauptovou měl dvě děti. Dcera Olga (1873–1948) byla manželkou důstojníka Augusta Brand-Czissaryho a uplatnila se jako malířka.Životopis Olgy Brand, rozené Krieghammer na webu aukceobrazu dostupné online Syn Konrad (uváděn též jako Curt) (1882–1969) sloužil v armádě a za první světové války dosáhl hodnosti podplukovníka.Curt von Krieghammer na webu cavallerie.at dostupné online
Sňatkem s Adelheid Hauptovou získal Krieghammer příbuzenské vazby mimo jiné na další vlivnou brněnskou průmyslnickou rodinu Schoellerů, ale i na několik vysokých důstojníků. Jeho švagry byli polní podmaršálové baron Stanislav Bourgoignon von Bamberg (1823–1884), baron August von Normann (1838–1920) a hrabě Stephan von Schlippenbach (1842–1910), kteří ve svém služebním postupu profitovali z vlivného postavení Edmunda Krieghammera.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020; Praha, 2013; s. 190–193 (heslo Haupt z Buchenrode) ISBN 978-80-905324-1-0
Edmundova mladší sestra Olga (1832–1919) se provdala za uherského šlechtice a c. k. podplukovníka Ference Szilvu de Szilvás (1814–1874).
Tituly a ocenění Od otcovy nobilitace v roce 1858 užíval prostý šlechtický titul Edler von.Nobilitační diplom Rudolfa Krieghammera z roku 1858 na webu Rakouského státního archivu dostupné online V úřadu ministra války byl v roce 1899 povýšen do stavu svobodných pánů (Freiherr von Krieghammer).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1939; Gotha, 1939; s. 274 dostupné online Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1890 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1890; s. 248 dostupné online Od roku 1889 byl čestným majitelem 100. pěšího pluku dislokovaného v Těšíně.Přehled majitelů pěšího pluku č. 100 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 578 dostupné online Za vojenské zásluhy byl nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku, s ohledem na své funkce císařského pobočníka a dlouholetého ministra války získal řadu ocenění i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Edmunda von Krieghammera in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 258 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1898) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1896) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1892) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1889) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1859)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko) 60x60pixelů rytíř Řádu černé orlice (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného kříže (Španělsko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého orla (Srbsko) alt=|60x60pixelů velkostuha Řádu vycházejícího slunce (Japonsko) 60x60pixelů velkostuha Řádu bílého slona (Siam) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů Řád Medžidie II. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů Domácí řád vendické koruny (Meklenbursko)
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 220–222 (heslo Krieghammer) ISBN 978-80-904241-6-6 Externí odkazy Životopis Edmunda von Krieghammer na galerieosobnosti.muzeumnj.cz
Kategorie:Ministři války Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Úmrtí 21. srpna Kategorie:Narození v roce 1831 Kategorie:Narození 4. června Kategorie:Úmrtí v Bad Ischlu Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Narození v Lanžhotě Kategorie:Muži