Emanuel Engel (20. října 1844 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském – 26. října 1907 Karlovy VaryMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český lékař a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jedna z hlavních postav mladočeské strany.
Životopis Byl synem pražského lékaře Josefa Engela, profesora lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, a Johanny, dcery Franze Zimmera.Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství Jeho dědeček Franz Zimmer (1765–1842) byl první český obchodník s uměním. Jeho pozůstalost Emanuel zdědil a daroval do Národního muzea v Praze. Lubomír Sršeň: Obchod s uměleckými předměty v Čechách v 1. polovině 19. století. K zakladatelské úloze Franze Zimmera, Sborník Národního muzea v Praze, řada A-Historie, LI, 1997, č. 1-4
Vystudoval lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1868 získal titul doktora všeobecného lékařství. Během studií se zapojil do veřejného života. Zpočátku projevoval literární sklony. Vydal básnickou sbírku a byl předsedou literárního družstva Ruch, které roku 1868 vydalo almanach Ruch coby výrazný generační manifest jedné větve českého písemnictví. Po dokončení školy byl lékařem v Praze, Benešově a v pozdější fázi života jako lázeňský lékař v Karlových Varech. V období let 1875–1881 pobýval v zahraničí. Žil v Paříži, byl vychovatelem v Rusku.
V letech 1883–1907 byl poslancem Českého zemského sněmu. Poprvé sem byl zvolen v zemských volbách roku 1883 jako jeden z dvanácti mladočeských poslanců. Ve volbách roku 1885 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Kolín, Poděbrady atd. Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1891. Ve volbách roku 1897 byl zvolen za všeobecnou kurii v obvodu Kolín, Český Brod atd. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1901.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. V lednu roku 1896 se oženilMatriční záznam o sňatku Emanuela Engela s vdovou Bohumilou Šindelářovou roz.Jandovou farnost při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze s vdovou Bohumilou Šindelářovou rozenou Jandovou (* 1863). Oddal je monsignore Ferdinand Josef Lehner.
V 80. letech reprezentoval mladočechy v rámci střechové parlamentní české frakce Český klub (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). K Českému klubu se připojil i po volbách roku 1885.Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
Mladočeská strana v té době ovšem byla jen málo výrazná a v praktické politice se neodlišovala od Národní (staročeské) strany, jejíž předseda František Ladislav Rieger roku 1885 po volbách do Říšské rady prohlásil s uspokojením, že „Mladočešství, může se říci, že se jaksi vůbec ztrácí. Eduard Grégr chová se velmi rozumně, pravými mladočechy jsou nyní vlastně Engel a Vašatý.“Česká společnost 1848-1918. 372 S tím, jak aktivita mladočechů v druhé polovině 80. let ožívala a jak se strana emancipovala z jednotné české politické reprezentace, se ovšem Engel a jiní začali kriticky vymezovat vůči staročeskému vedení, které ztělesňoval Rieger. Když roku 1887 vrcholila takzvaná drobečková aféra (kampaň mladočechů cílená proti Riegrovi), byl Engel společně s dalšími mladočeskými předáky (včetně Eduarda Grégra) vyloučen z Českého klubu, protože podepsal veřejnou výzvu Riegrovi k provedení personální rekonstrukce Českého klubu. Poté tito čtyři mladočeši ustavili vlastní poslanecký klub.Česká společnost 1848-1918. 386 Engel byl jeho dlouholetým předsedou. V říjnu 1887 měl tento rodící se mladočeský klub (oficiálně Klub neodvislých českých poslanců) šest členů (kromě Engela ještě Gabriel Blažek, Eduard Grégr, Václav Robert z Kounic, Leopold Lažanský a Jan Vašatý). Předsedou klubu mladočechů na Říšské radě byl i po volbách roku 1891, kdy se jejich počet zvýšil na 37.Česká společnost 1848-1918. 410 Ještě k roku 1895 se uvádí jako člen výkonného výboru mladočeské strany a předseda poslaneckého klubu strany na zemském sněmu i Říšské radě. od roku 1891 zasedal jako jeden z pěti ředitelů v Hypoteční bance království českého.Schematismus, vydaný výborem zemským království Českého v Čechách v červenci 1898, s. 187-189, dostupné online
Zatímco v 80. letech vystupoval radikálně opozičně, v 90. letech se postupně zařadil mezi umírněné křídlo mladočeské strany, jehož představitelem byl Josef Kaizl.Česká společnost 1848-1918. 482 Roku 1893 se díky jeho diplomatickému vystoupení na zemském sněmu mladočeská strana distancovala od podezření, že se podílela na přípravě vraždy konfidenta Rudolfa Mrvy.Česká společnost 1848-1918. 433 Engel podporoval mladočeskou vstřícnost vůči vládě Kazimíra Badeniho. V roce 1896 náležel do provládního křídla strany, které podpořilo návrh takzvané Badeniho volební reformy, jež rozšiřovala volební právo, třebaže nešla tak daleko, jak si mladočeši původně přáli. A reformu podpořil i při závěrečném hlasování, kdy 21 mladočechů bylo pro a 15 proti.Česká společnost 1848-1918. 450-451 V dubnu 1897 podpořil i přímý přechod mladočechů do provládního Badeniho tábora. Historik Otto Urban dokonce uvádí, že v tomto momentu Engel překročil své pravomoci předsedy poslaneckého klubu, když namísto pozorovatelské role přejal aktivní vyjednávací pozici.Česká společnost 1848-1918. 460 Podobně nestandardně proběhlo za jeho účasti i rozhodnutí o přímém vstupu Josefa Kaizla do vlády Franze Thuna roku 1898. Engel totiž byl informován o nabídce, kterou Kaizl k účasti v kabinetu dostal a odsouhlasil ji, ale nečekal na schválení formálními orgány strany.Česká společnost 1848-1918. 468 Odmítal výstřelky radikálního mladočeského křídla, které po pádu Badeniho vlády a odvolání Badeniho jazykových nařízení opakovaně spouštělo v Říšské radě obstrukce. Koncem 19. století působil i jako ředitel Hypoteční banky. V čele mladočeského klubu na Říšské radě setrval do roku 1900. Rezignoval 8. května 1900 v důsledku štěpení uvnitř poslaneckého klubu, jehož část aktivně podporovala radikálně opoziční a obstrukční kroky na Říšské radě.Česká společnost 1848-1918. 509 Poté, co o rok později skončil jeho mandát v Říšské radě, už byl jen poslancem zemského sněmu a aktivní politiku prakticky opustil. Od roku 1902 působil výlučně jako praktický lékař v Karlových Varech, kde také zemřel na onemocnění jater.
Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech (část 5, odd. 17, hrob č. 18).
Podle podoby Emanuela Engela nakreslil Václav Brožík postavu Jana Husa na známém obrazu z kostnického koncilu.
Sběratel umění Po rodičích a dědečkovi, zakladateli pražského obchodu s uměním Franzi Zimmerovi, zdědil některé umělecké předměty, sbírku sám rozšířil a postupně daroval, zčásti do Národního muzea v Praze. Byl také mecenášem výtvarného umění.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Životopis v databázi KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Engel Emanuel *1844
Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Mladočeši Kategorie:Čeští bankéři Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští sběratelé umění Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Karlových Varech Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Narození 20. října