náhled|Pohled ze Staroměstské mostecké věže na rozvodněnou Vltavu u Mánesova mostu v pozadí se Strakovou akademií, 2. června 2013 náhled|Nový Knín, situace 2. června v Tyršově ulici Povodeň v České republice 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách: první od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech, druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.
Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR včetně několika velkých měst jako jsou například Ústí nad Labem, Děčín, Praha, Plzeň a České Budějovice; vláda ČR také v neděli 2. 6. 2013 vyhlásila rozhodnutím č. 140/2013 Sb. do odvolání nouzový stav pro hlavní město Prahu (platil do 19. 6.) a pro kraje Liberecký (do 12. 6.), Jihočeský, Plzeňský (do 19. 6.), Královéhradecký, Středočeský a Ústecký (do 28. 6.), armáda však byla v pohotovosti až do 15. 7. 2013.
Hasiči zasahovali v souvislosti s povodněmi při 9611 událostech, nasazeno bylo 9518 jednotek PO (3748 profesionálních a 5770 dobrovolných) v počtu cca 28,5 tisíce příslušníků. Kromě toho bylo v souladu s Ústředním poplachovým plánem IZS nasazeno 21 000 příslušníků Policie ČR (včetně desítek kynologů a pyrotechniků) a v 71 městech a obcích se vystřídalo 9324 vojáků Armády ČR (včetně příslušníků Hradní stráže) uživších 1585 ks techniky, aktivována byla i Vodní záchranná služba ČČK. Celkem bylo 26 438 osob evakuováno a 618 osob zachráněno, povodně si vyžádaly 15 lidských životů (z toho 5 činí oběti z řad vodáků zkoušejících adrenalinový sjezd po rozvodněných řekách; 1 další vodák je pohřešován) a způsobily nejméně 75 půdních sesuvů (patrně nejzávažnější nad obcí Litochovice nad Labem, kde smýkající svah na ploše cca 10 ha zničil železniční trať 097 a budované těleso dálnice D8). Muselo být také uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd. Nezbytné přímé (prvotní) náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld Kč, celkové vzniklé škody jsou v řádu desítek miliard. Ranní kulminace Labe v Děčíně 6. 6. 2013 ve 04:00 dosáhlo výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je 4. největší povodeň v Česku.
Záplavy roku 2013 zasáhly také Německo, Rakousko a Švýcarsko,http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/229871-pod-vodou-je-i-cast-nemecka-rakouska-a-svycarska/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-22752544 (anglicky) pak i západní Slovensko (hlavně Bratislavu), Maďarskohttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ čas 18:55–20:26 a Polsko.
Příčiny Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarního tání a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast Saska, Bavorska, Čech a Rakouska severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h.
Dne 28. května 2013 vydal Český hydrometeorologický ústav vážné varování před hrozbou bouřek s lijáky a krupobitím pro období 29.–30. května, varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe. 31. 5. 2013 platila výstraha na povodňovou bdělost pro Jihočeský kraj a na povodňové ohrožení pro Plzeňský kraj.
Dění v povodí Vltavy Už od 20. května se na možnost povodní připravovali pracovníci Povodí Vltavy a téhož dne například Vodní nádrž Orlík započala s intenzivním odpouštěním vody a zvyšováním své retenční schopnosti; v době začátku povodní pak Vltavská kaskáda disponovala zásobními objemy okolo 180 milionů m³, tedy bezmála dvojnásobkem standardně vymezeného. Vysoký úhrn srážek však rozvodnil nejprve řeky v plzeňské oblasti – snad s výjimkou Mže. V úterý 4. 6. pak bylo upouštění z kaskády pozastaveno, aby se rozvolnila kulminace na dolním Labi, ale v době 7. 6. – 11. 6. pak opět platilo nařízení Ústředního krizového štábu o zajištění maximálních možných retenčních kapacit pro případ dalších silných srážek. Za tyto čtyři dny se Vltavská kaskáda stihla vyprázdnit o 215 milionů m³.Povodeň zasáhla i trojský slalomový kanál.
Oblast Berounky náhled|Berounka v Černošicích, 2. června Úslava v Prádle dosáhla 1. SPA (140 cm) už v pátek 31. 5. 2013 po poledni, v sobotu sice krátce klesla, ale ve 21:00 již byla na 3. SPA (180 cm) a celou neděli pomalu stoupala na maximum v pondělí v 1:00: 225 cm, 22 m³/s (dvouletá voda). 3. SPA byl opuštěn až v úterý 4. června kvečeru, 1. SPA ve čtvrtek 6. 6. ráno. Ve Ždírci byl dosažen pouze 2. SPA a 33 m³/s; povodňový stav trval od 1. 6., 16:00 do 6. 6., 10:00. Zato v Koterově byla Úslava na 1. SPA už 31. 5. v 6:00 a od sobotních 23:00 do úterních 22:00 byla na 3. SPA (nad 200 cm), s maximem 270 cm / 132 m³/s v pondělí okolo 4. h. K normálu se vrátila ve čtvrtek po 3. hodině ranní.
Úhlava stoupala také, v úseku od Klatov, kde 1. SPA (250 cm) přesáhla v pátek 31. 5. ráno a 3. SPA (300 cm) v neděli v 5:00, držela ho až do pondělního večera s kulminací 315 cm / 69 m³/s, pod 1. SPA klesla a ve čtvrtek po 19. h. Limnigraf Přeštice zaznamenal 1. SPA (180 cm) v pátek ráno, 3. SPA (250 cm) po sobotní půlnoci, kulminaci 315 cm / 160 m³/s (dvacetiletá voda) v pondělí ráno. 3. SPA byl odvolán 5. 6. po 18. h, 1. SPA v sobotu 8. 6. okolo 14. h. Ve Štěnovicích byl 1. SPA (160 cm) překonán v pátek po 19. h, 3. SPA (320 cm) v neděli okolo 17. h a kulminace nastala 3. 6. ve 2:30 při 370 cm / 170 m³/s (více než dvacetiletá voda).
Radbuza v Tasnovicích pokořila 1. SPA (120 cm) už v pátek 31. 5. před 18. h, 3. SPA (180 cm) překonán v pondělí 3. 6. mezi 2. a 14. h, přičemž řeka kulminovala okolo 4. h na úrovni 280 cm / 48 m³/s (desetiletá voda), 1. SPA byl odvolán 4. 6. po 19. h a znovu vyhlášen v pondělí 10. 6. po 9. h, kulminace ve 2. SPA nastala v úterý 11. 6. okolo 4. h při 160 cm / 16 m³/s a pokles pod 1. SPA nastal už téhož dne po 13. h. Ve Staňkově dosáhla Radbuza 1. SPA (160 cm) ještě dřív, už v pátek okolo 8. h, a pod hranicí 3. SPA (220 cm) se pohybovala od pátečního večera, od sobotní 15. h do středeční 6. h ji dokonce překračovala s vyvrcholením při 306 cm / 99 m³/s (téměř desetiletá voda) v pondělí po 19. h, do normálu se dostala ve čtvrtek 6. 6. těsně po půlnoci a v neděli opět kolísala okolo 1. SPA, který překročila v pondělí 10. 6. po 6. h a během cca desíti hodin razantně vystoupala až do 3. SPA, s kulminací 255 cm / 60 m³/s v úterý před polednem. Pokles hladiny byl pak ještě rychlejší než vzestup a 3. SPA byl odvolán pět hodin poté, 1. SPA ve středu 12. 6. v 7:00.
Mže byla zpočátku nejklidnější, například vodní nádrž Lučina zaznamenala 1. SPA jen krátce v sobotu 1. června. Zato v Kočově už řeka kolísala, v sobotu 1. června na několik hodin překročila 1. SPA (120 cm) a v pondělí 3. června se dostala až do 2. SPA, kulminovala zde před 6. h na úrovni 105 cm / 29 m³/s (téměř pětiletá voda) a těsně před půlnocí se vrátila pod 1. SPA. Díky přítoku Úhlavka však už ve Stříbře překročila 1. SPA (150 cm) v sobotu večer a kulminovala v pondělí po poledni na 220 cm / 84 m³/s (dvouletá voda, těsně pod hranicí 3. SPA), pod 1. SPA se dostala až 6. 6. po poledni. Vodní nádrž Hracholusky tuto vlnu částečně zachytila, po naplnění nádrže musela začít v pondělí 3. 6. po 20. h odpouštět vodu v pásmu 1. SPA (nad 200 cm) při průtoku 54 až 56 m³/s po řadu dní, s tímto vypouštěním zde skončili až v pátek 14. 6. po 7. h ranní.
Střela, která na odtoku z VD Žlutice překročila 1. SPA (120 cm) v sobotu 1. 6. okolo 8:00 a o 48 h později kulminovala na stavu 205 cm / 20 m³/s (dvouletá voda) v pásmu 2. SPA. Do 1. SPA se vrátila ve středu v poledne a následující dny si držela odtok okolo 8 m³/s v pásmu 1. SPA. V Čichořicích překročila 1. SPA v sobotu po 14. h a opustila ho ve středu po 21. h, mezitím dvakrát vystoupila do 2. SPA a kulminovala v úterý 4. 6. okolo 10. h stavem 170 cm / 26 m³/s (dvouletá voda). V Plasech byla na 1. SPA (120 cm) od 1. 6., 14:00 a 2. 6. od 6:00 do 12:00 byla i ve 3. SPA (nad 200 mm) s vrcholem 230 cm / 60 m³/s okolo 8:00. K normálu se vrátila až v pátek, ale nové lijáky ji v neděli 9. 6. opět zvedly a kulminovala v pondělí 10. 6. v pásmu 2. SPA při 190 cm / 43 m³/s, do normálu klesla ve středu 12. 6. před 22. hodinou.
Klabava v Hrádku u Rokycan byla na 1. SPA už od čtvrtka 30. 5. večer a následně kolísala: například 3. SPA vyhlásila dokonce třikrát a přitom dvakrát dosáhla 215 cm / 53 m³/s (desetileté vody) – v sobotu 1. 6. před 23. h i v neděli 2. 6. před půlnocí; pod 1. SPA se dostala až ve středu 5. 6. odpoledne. Níže, v Nové Huti, měla Klabava 1. SPA (120 cm) v pátek po 5. h a 3. SPA (200 cm) už týž den v poledne, kulminovala v pondělí v 7 hodin výškou hladiny 250 cm a průtokem 138 m³/s (dvacetiletá voda) a k normálu se vrátila ve čtvrtek po 21. h. Druhá vlna dešťů ji v pondělí 10. 6. zvedla na většině míst jen na několik hodin do 1. SPA, nicméně zvýšený odtok z VD Klabava způsobil v Nové Huti novou kulminaci 210 cm / 48 m³/s (dvouletá voda) v úterý 11. 6. po 7. h ráno, 3. SPA zde byl téhož dne od 3. do 15. h a 1. SPA definitivně odvolán ve středu 12. 6. okolo 20. hodiny.
Je tedy jasné, že se nemohla nerozvodnit ani Berounka jako sběrná řeka pro jihozápad Čech. V pátek 31. května po 14. h dosáhla v Plzni 1. SPA (250 cm) a v neděli 2. června po 18. h i 3. SPA (450 cm), kulminovala v pondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm / 388 m³/s (desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody z Klabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf Liblín 1. SPA (180 cm) už v pátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) v neděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/s v pondělí 3. 6. v poledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až v neděli po poledni. V důsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace s průtokem 290 m³/s nastala v úterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo Zbečno: 1. SPA (240 cm) už v pátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) v sobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/s v pondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v 1. SPA, v pondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/s v úterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až v sobotu 15. 6. okolo 1. h ranní.
Litavka se dostala pouze do 1. SPA díky tomu, že povodeň na horním toku zbrzdila Vodní nádrž Láz. V Příbrami se tedy konala kulminace na 74 cm / 5 m³/s v pondělí po 17. h, díky potokům z brdské oblasti však na přítoku do Berouna stoupla už v sobotu do 1. SPA (150 cm) a v neděli večer do 3. SPA (250 cm), kulminovala v pondělí těsně po půlnoci při 260 cm / 145 m³/s (desetiletá voda) a rychle klesala, v úterý 4. 6. ve 21 hodin už i pod 1. SPA.
Na Berounce v Berouně tak byl 1. SPA (260 cm) pokořen v pátek po 20. h a 3. SPA (400 cm) na přelomu soboty a neděle, nejvyšší hladiny dosáhla Berounka v pondělí ve 21:30 stavem 577 cm / 1150 m³/s (více než dvacetiletá voda), 3. SPA byl odvolán až ve středu 5. 6. po 17. h a 1. SPA v sobotu 8. 6. před 18. h, nicméně nová povodeň nastala vzápětí a řeka znovu kulminovala v úterý 11. 6. po 14. h, tentokrát v pásmu 2. SPA s průtokem přes 320 m³/s, 1. SPA pak byl odvolán ve čtvrtek 13. 6. před polednem.
Oblast Horní Vltavy