Zemské volby v Čechách 1908

Zemské volby v Čechách 1908 byly volby konané v Českém království od 20. února do 5. března 1908, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému. Probíhaly podle kuriového systému. Šlo o historicky poslední volby do zemského sněmu před jeho paralýzou prostřednictvím obstrukcí a následným rozpuštěním roku 1913. Zemský zákonodárný sbor pro Čechy byl obnoven až v roce 1928 zřízením zemských zastupitelstev.

Dobové souvislosti V roce 1908 už česká politická scéna díky zavedení rovného a všeobecného volebního práva na celostátní úrovni, poprvé realizovaného ve volbách do Říšské rady roku 1907, nabyla rysů systému více politických stran. Původní dominance staročeské a od počátku 90. let 19. století mladočeské strany byla vystřídána soutěží několika silných, stavovsky a ideologicky definovaných politických subjektů, přičemž podobné rozrůzňování probíhalo i v sudetoněmeckém (českoněmeckém) táboře. I historické strany jako mladočeská se musely vyrovnávat s proměnou volebního systému a založit svou agitaci na daleko širší voličské a společenské základně. Národnostní konflikt obou zemských etnik zároveň zůstával nevyřešen a ani opakovaná kola usmiřovacích a vyrovnávacích konferencí na tom nic neměnila. Ideologické a etnické štěpení se prohlubovalo i na celostátní úrovni. Po čtyřletém funkčním období vlády Ernesta von Koerbera zažívalo Předlitavsko období vládní nestability, rychlého střídání kabinetů a častého zablokování Říšské rady obstrukcemi, na což exekutiva reagovala opakovaně vládnutím mimoparlamentním způsobem.

Výsledky voleb Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.

Sněmovní volby potvrdily ústup pozic mladočeské strany, která sice zůstávala díky omezenému volebnímu právu významnou silou, ale v počtu mandátů ji předstihli čeští agrárníci. Podobně se propadala i pozice tradiční hlavní politické strany českoněmeckého tábora, pokrokové strany. I v sudetoněmecké společnosti uspěli agrární kandidáti a kromě toho i radikálně nacionalistické formace antisemitského a všeněmeckého ražení. Naopak slabé byly české i německé strany katolické orientace. Beze změn zůstal poměr sil mezi oběma politickými proudy velkostatkářů, tedy konzervativním a ústavověrným velkostatkem. Velkostatkáři totiž podobně jako v zemských volbách roku 1901 uzavřeli předběžnou dohodu o rozdělení mandátů s tím, že ve sboru svěřeneckých velkostatků připadne všech 16 křesel konzervativnímu velkostatku a ve sboru nesvěřeneckém pak 33 mandátů konzervativnímu a 21 ústavověrnému velkostatku.

Z národnostního hlediska byl sněm složen z 99 etnických Čechů (včetně 1 virilního mandátu rektora české univerzity) a 90 Němců (včetně 21 proněmeckých a provídeňských ústavověrných velkostatkářů a 1 virilního mandátu rektora německé univerzity). 49 poslanců za konzervativní velkostatek bylo národnostně převážně nevyhraněno, do kategorie národnostně nevyhraněných řadily Národní listy v povolební analýze i 4 zbylé virilní hlasy představitelů katolické hierarchie.

Volební účast KuriePočetÚčastPoslancůVoličůOdvoliloHlasůI.Velkostatky704571668 20436.3II.Obchodní komory1519516551784.6III.Města72169 023111 054127 11365.7IV.Venkovské obce79437 085270 925270 92562.0Dohromady236606 760382 310406 75963.2Zdroj:

Celkové výsledky 300pxStranaHlasy v první volběPoslanciAbs.%±Abs.%±České stranyČeskoslovanská strana agrární102 39925.610.24317.825Národní strana svobodomyslná44 30411.120.53815.728Strana katolického lidu34 0768.58.210.41Státoprávní strany 24 5876.11.152.12Společní čeští kandidáti6 0951.51.510.41Národní strana5 5491.40.241.72Česká strana pokroková3 1260.80.610.41Živnostenští kandidáti1 9900.50.50–0samostatní mladočeši1 7440.40.420.82samostatní státoprávníci1 7080.40.420.82samostatní agrárníci1 5430.40.40–0ženská kandidátka1990.10.10–0samostatní kandidáti3 9641.00.410.41Češi celkem231 28457.61.19840.51Německé stranyNěmecká agrární strana31 9068.05.9156.212Německá radikální strana27 8807.07.0156.215Německá pokroková strana18 7284.75.5197.97Německá lidová strana10 6562.62.883.36Všeněmecké sjednocení9 4502.411.641.721Společní němečtí kandidáti6 8261.71.70–0Křesťansko-sociální strana6 5081.60.520.81samostatní agrárníci4 3941.11.110.41samostatní radikálové8630.20.210.41Německá lidová strana dělnická1040.00.00–0samostatní kandidáti3 8141.01.031.23Němci celkem121 12930.34.36828.14Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie39 4439.85.10–0Velkostatkářské stranyStrana konzervativního velkostatku5 1361.31.24920.20Strana ústavověrného velkostatku3 0660.80.7218.70Velkostatkáři celkem8 2022.11.97028.90virilní poslanci–––62.50Neplatné a roztříštěné hlasy6 7011.6––––Celkem hlasů406 759100–242100–Celkem odevzdaných lístků382 310100––––Registrovaní voliči/účast606 76063.2––––Zdroj:

Výsledky dle jednotlivých kurií Celkový přehled +Počty mandátů pro strany dle jednotlivých kurií Kurie SKVČsSANSSSUVDFPDAPDRPDVPČSNSADVNSOstatní CelkemVelkostatky49N/AN/A21N/AN/AN/AN/AN/AN/AN/AN/A70Obchodní komoryN/AN/A6N/A7N/AN/AN/AN/AN/A2N/A15MěstaN/AN/A30N/A10N/A106522772Venkovské obceN/A432N/A21552N/A2N/A879Čechy celkem49433821191515854415236Zdroj:

Kurie velkostatku StranaHlasyMandátyPočet %Počet±Strana konzervativního velkostatku5 13662,6490Strana ústavověrného velkostatku3 06637,4210Neplatné a roztříštěné hlasy20,0––Celkem hlasů8 20410070–Zúčastnilo se voličů166100––Voliči v seznamu/účast45736,3––Zdroj:

Kurie obchodních a živnostenských komor StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná14630,06+2Národní strana5811,92-2Češi celkem20442,080Německé stranyNěmecká pokroková strana28258,070Němci celkem28258,070Neplatné a roztříštěné hlasy316,0––Celkem hlasů51710015–Zúčastnilo se voličů165100––Voliči v seznamu/účast19584,6––Zdroj:

Kurie měst a průmyslových míst StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná35 52228,430-8Státoprávní strany13 81011,15+4Národní strana5 1114,12+1Společní čeští kandidáti3 3712,71+1Samostatní svobodomyslní1 7441,42+2Česká strana pokroková1 6861,400Strana katolického lidu1 5071,200Samostatní kandidáti8080,600Samostatní státoprávníci7260,61+1Živnostenští kandidáti5710,400ženská kandidátka1990,200Češi celkem65 05552,141+1Německé stranyNěmecká pokroková strana16 75113,410-2Německá radikální strana15 90912,710+10Německá lidová strana6 0734,96-2Společní němečtí kandidáti6 0733,600Všeněmecké sjednocení2 7372,22-10Samostatní kandidáti2 2031,82+2Křesťansko-sociální strana1 5291,21+1Německá agrární strana1630,100Němci celkem49 93039,931-1Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie10 0058,000Neplatné a roztříštěné hlasy1 4541,1––Celkem hlasů127 11310072–Zúčastnilo se voličů111 054100––Voliči v seznamu/účast169 02365,7––Zdroj:

Kurie venkovských obcí StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyČeskoslovanská strana agrární102 39938,543+22Strana katolického lidu32 56912,21+1Státoprávní stranyČeská strana národně sociální, Státoprávně radikální strana a Radikálně pokroková strana10 7774,10-3Národní strana svobodomyslná8 6363,22-22Samostatní kandidáti3 1561,21+1Společní čeští kandidáti2 7241,000Samostatní agrárníci1 5430,600Česká strana pokroková1 4400,51+1Živnostenští kandidáti1 4190,500Samostatní státoprávníci9820,41+1Národní strana3800,10-1Češi celkem166 02562,3490Německé stranyNěmecká agrární strana31 74311,915+12Německá radikální strana11 9714,55+5Všeněmecké sjednocení6 7132,52-11Křesťansko-sociální strana1 9791,910Německá lidová strana4 5831,72-4Samostatní agrárníci4 3941,71+1Společní němečtí kandidáti2 2610,900Německá pokroková strana1 6950,62-5Samostatní kandidáti1 6110,61+1Samostatní radikálové8630,31+1Německá lidová strana dělnická1040,000Němci celkem70 91726,6300Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie29 43811,100Neplatné a roztříštěné hlasy2 8071,0––Celkem hlasů270 92510079–Voliči v seznamu/účast437 08562,0––Zdroj:

Výsledky v král. hlavním městě Praze StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná10 12239,18-1Národní strana5 11119,82+1Státoprávní strany 2 5679,900Česká strana pokroková9043,500Strana katolického lidu5872,300Češi celkem19 29174,6100Německé stranySpoleční němečtí kandidáti3 61214,000Němci celkem3 61214,000Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie2 87811,100Roztříštěné hlasy950,400Neplatné hlasy4061,5––Celkem hlasů26 28210010–Zúčastnilo se voličů13 187100––Voliči v seznamu/účast17 12077,0––Počet občanů/oprávněno volit213 0508,0––Zdroj:

Dopady voleb Český zemský sněm zůstával i nadále složen na základě kuriového systému, tedy s výrazně omezeným volebním právem (zcela bez zastoupení i nadále proto zůstávali sociální demokraté). Pro nemožnost dohody české a německé politické reprezentace byl sněm trvale paralyzován a jeho význam jako relevantního politického fóra klesal. V době sněmovních voleb působila v Předlitavsku vláda Maxe Becka. Ta měla ambici dosáhnout urovnání národnostních sporů a utvořit trvalejší provládní většinu. Na Českém zemském sněmu ale po volbách opět probíhaly česko-německé potyčky a obstrukce a vláda reagovala tím, že sněm prakticky nesvolávala.Česká společnost 1848–1918, s. 542. První zasedání sněmu se po březnových volbách uskutečnilo až 15. září 1908. Okamžitě na něm byly předloženy různé stranické návrhy na reformu volebního systému, 8. října 1908 pak vláda předložila vlastní návrh. Němečtí poslanci ale proti navrhovaným změnám přešli do obstrukce a zablokovali jakékoliv jednání tohoto zákonodárného sboru. Kvůli obstrukci bylo znemožněno i formální konstituování sněmu s jeho orgány a výbory. Početní poměry na sněmu vyžadovaly pro schválení případné volební reformy přítomnost minimálně 182 poslanců, z nichž pro návrh muselo hlasovat 122. Ani jedno ze zemských etnik tak nemohlo takovou změnu prosadit proti vůli druhého zemského národa.

15. října 1908 byl sněm odročen a začala vleklá krize jeho akceschopnosti. Čeští poslanci mezitím jako odvetu začali paralyzovat jednání Říšské rady pomocí obstrukcí. Eskalace národnostního napětí pak dokonce vedla v prosinci 1908 vládu k vyhlášení stanného práva v Praze a okolí.

Sněm se již nikdy ve svém plénu nesešel a v roce 1913 ho vláda nechala rozpustit (takzvané Anenské patenty) a nahradit technokratickou zemskou správní komisí.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Seznam poslanců Českého zemského sněmu (1908-1913)

Kategorie:Volby 1908 Kategorie:Volby do Českého zemského sněmu Kategorie:Česko v roce 1908