Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum Praha-Barrandov, obhospodařované společenstvím věřících v římskokatolické farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy, se nachází v Praze 5, na Barrandově. Objekt je určen nejen věřícím, ale všem obyvatelům sídliště Barrandov. Byl dokončen v závěru roku 2020 a 18. října 2021 byl vyhlášen Stavbou roku 2021.
Historie První zmínka o záměru stavby kostela na Barrandově se nachází v kronice římskokatolické farnosti Praha-Hlubočepy, v zápisu z roku 1934. Tato potřeba vyvstala v souvislosti s budováním nové vilové čtvrti, nazvané Barrandov, jejímž iniciátorem a investorem byl stavebník Václav M. Havel. K vlastní realizaci stavby kostela nedošlo, vzhledem k dějinným událostem 2. poloviny 30. let 20. století, počátku Druhé světové války v roce 1939 a nástupu komunismu v roce 1948.
Další naléhavá potřeba kostela a duchovního centra znovu vyvstala v souvislosti s výstavbou panelového barrandovského sídliště (1981–1986). Kapacita postavených bytových domů činila 8489 bytů pro 29 700 lidí.
V roce 1994 se farnosti podařilo získat od Městské části Praha 5 do užívání objekt v Grussově ulici. Jednalo se o provizorní montovanou stavbu, která v průběhu výstavby sídliště sloužila jako zázemí pro stavbaře. Zde farnost zřídila tzv. Misijní středisko, kde probíhaly bohoslužby, výuka náboženství a angličtiny, scházela se zde různá společenství a konala se řada dalších aktivit. Byla zde zřízena knihovna, zázemí zde našly skautské oddíly, nízkoprahový klub mládeže, školička Anita, výtvarný kroužek, přírodovědný oddíl Sportík a další.
Vzhledem k rozdílnému vlastnictví pozemků (Hlavní město Praha) a stavby (Městská část Praha 5), bylo užívání objektu komplikované. Na základě žádosti MČ Prahy 5 (z 21. 3. 2002), Zastupitelstvo hl. m. Prahy svěřilo parcely, související s objektem Misijního střediska, Praze 5.
Následně, 20. října 2003, Rada MČ Praha 5 schválila návrh nájemní smlouvy s Římskokatolickou farností u kostela sv. Filipa a Jakuba v Praze 5 na pronájem objektu na sídlišti Barrandov, tzv. Misijního střediska v Grussově ulici. A to na dobu určitou do 30. 6. 2008, za symbolické nájemné 1,- Kč za rok. Nájemní smlouva byla uzavřena dne 1. 11. 2003.
V průběhu nájmu byly prováděny nutné stavební úpravy (zateplení, nové rozvody vody a el. energie, el. vytápění), při kterých byla zjištěna ve stavbě přítomnost azbestu. Z tohoto důvodu byla nařízena ekologická likvidace celé budovy a hrozilo, že pozemek bude určen pro komerční využití. Po mnoha jednáních a petici obyvatel Barrandova se podařilo Arcibiskupství pražskému uzavřít dohodu s MČ Praha 5. Arcibiskupství se stalo majitelem pozemku, na konci roku 2008 bylo Misijní středisko zrušeno a provedeno ekologické odstranění dočasné stavby. Současně začalo plánování stavby kostela a komunitního centra, neboť dosavadní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově s kapacitou kolem 80 lidí, již nedostačoval potřebám hlubočepské farnosti, čítající přibližně 30 tisíc osob.
Prvním krokem arcibiskupství bylo jmenování faráře, který by byl schopen vést celý projekt. Stal se jím v roce 2011 P. Josef Ptáček. V následujícím roce farnost pod jeho vedením vyzvala architekty k předložení návrhů realizace. Komise složená ze zástupců farnosti, arcibiskupství a dalších odborníků pak na jaře 2013 vybírala z jedenácti návrhů. Zvítězil projekt architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause z Atelieru Žiška s.r.o.
V letech 2013–2014 začaly přípravy projektu k povolovacímu řízení, v roce 2015 bylo vydáno územní rozhodnutí a v únoru roku 2017 stavba kostela obdržela stavební povolení. Generálním dodavatelem stavby byla v roce 2018 vybrána společnost Metrostav a.s. Na pozemku začala od 25. října 2018 příprava staveniště. Na Slavnost Všech svatých, 1. listopadu 2018, pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka požehnal základní kámen a tím byla stavba slavnostně zahájena (tento základní kámen je vsazen do pravé části vstupního portálu).
Celý objekt, tj. kostel, komunitní centrum a kavárna, byl dokončen v roce 2020. Kostel byl posvěcen v den Slavnosti Ježíše Krista Krále, 22. listopadu téhož roku. náhled|upright=1.2|Pohled od hlavního vchodu vlevo|náhled|upright=1.2|Presbytář náhled|upright=1.2|Korpus Krista vlevo|náhled|upright=1.2|Sanktuárium vlevo|náhled|upright=1.2|Socha Panny Marie Barrandovské náhled|upright=1.2|Křtitelnice vlevo|náhled|upright=1.2|Vitráž Ježíš a kající lotr na kříži(Zpovědní místnost vlevo) náhled|upright=1.2|Vitráž Ježíš a cizoložnice(Zpovědní místnost vpravo) vlevo|náhled|upright=1.2|Ambon
vlevo|náhled|upright=1.2|Vitráž Andělé thumb|upright=1.2|Sgrafito Křížová cesta vlevo|náhled|upright=1.2|Svícen pod paškál náhled|upright=1.2|Schránka na posvátné oleje vlevo|náhled|upright=1.2|Sedes pro celebranta a dva koncelebranty vlevo|náhled|upright=1.2|Konsekrační kříž náhled|upright=1.2|Základní kámen (vpravo na podestě před hlavním vchodem) náhled|upright=1.2|Dlaždice s trilobitem (před hlavním vchodem) vlevo|náhled|upright=1.2|Kavárna Kristian Financování Celkové náklady na stavbu, včetně varhan, činily 200 mil. Kč (včetně DPH). Pětinou nákladů (cca 40 mil. Kč) přispělo Arcibiskupství pražské, jinak byla výstavba hrazena soukromými dárci z řad obyvatel Barrandova a přátel farnosti. Hlavním donátorem se stal varhaník RNDr. Pavel Čížek, který věnoval finanční prostředky nejen na pořízení varhan, ale i na podstatnou část celé stavby. Za své zásluhy obdržel od papeže Františka titul Rytíř řádu sv. Řehoře Velikého.
Historie v datech 1934 – První zmínka o záměru stavby kostela na Barrandově v zápisu z roku 1934 v kronice římskokatolické farnosti Praha-Hlubočepy. 1994 – Získání do užívání provizorní montované budovy a vznik Misijního střediska. 1996–1997 – Rekonstrukce budovy Misijního střediska. 2003 – 1. listopadu: uzavření nájemní smlouvy s MČ Praha 5. 2008 – Uzavření smlouvy o získání vlastnictví pozemku Misijního střediska mezi MČ Praha 5 a Pražským arcibiskupstvím. 2009 – Ekologické odstranění provizorní budovy. 2011 – 1. července: jmenování P. Josefa Ptáčka Arcibiskupstvím pražským do funkce faráře Římskokatolické farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy. 2012 – Oslovení vybraných architektů k předložení návrhů realizace stavby kostela a komunitního centra. 2013 – Vybrán projekt společnosti ATELIER Žiška, s.r.o. 2013–2014 – Příprava projektu pro povolovací řízení. 2015 – Vydání územního rozhodnutí. 2017 – Vydání stavebního povolení. 2018 – Generálním dodavatelem stavby vybrána firma Metrostav a.s. 2018 – 25. října: Začátek zřizování staveniště. 2018 – 1. listopadu: Požehnání základního kamene arcibiskupem pražským Dominikem kardinálem Dukou. 2020 – Dokončení stavby. 2020 – 22. listopadu: Posvěcení kostela. 2021 – 18. října: Vyhlášení kostela Krista Spasitele a komunitního centra Stavbou roku 2021.
Popis stavby Stavba se skládá ze tří základních funkčních bloků – kostela, komunitního centra a kavárny. Celý objekt je třípodlažní. Vlastní sakrální prostor kostela a sakristie jsou ve zvýšeném přízemí, komunitní centrum je pod nimi v polozapuštěném suterénu. Třetím podlažím je kůr a přilehlé prostory (zkušebna, sociální zařízení).
Kostel Krista Spasitele Kostel je orientován tradičně východo-západně, má jednoduchý, pravoúhlý půdorys ve tvaru kříže s půlkruhovým závěrem (apsidou) hlavní lodě. Odkazuje k historickým křesťanským chrámům a symbolizuje řád a jistotu. Bílá, hladká omítka symbolizuje čistotu. Na jihozápadní straně stavby je asymetricky umístěna hranolovitá věž, osazená na svém vrcholu velkým křížem z nerezové oceli. Na její východní a západní straně jsou hodiny a pod střechou věže je připraven prostor pro umístění zvonkohry, který je otevřen západním a severním směrem. Kostel je jednolodní, s transeptem. Na západní straně se vstupuje hlavním portálem, před kterým je prostorná podesta a navazující široké, předložené schodiště. Vnější vzhled stavby organicky navazuje na sousední sídlištní zástavbu a v přihlížejícím evokuje obraz ikonické stavby Barrandova – podobu původních Barrandovských teras.Kromě hlavního vchodu do kostela jsou pro návštěvníky objektu k dispozici další vchody. Na levé, severní straně, jsou vstupní dveře do výtahu, propojujícím parkoviště s komunitním centrem, chrámovým předsálím a kůrem. Druhý vchod na této straně je přímý vstup pro návštěvníky komunitního centra. Následuje portálový, bezbariérový vchod, který ústí do transeptu. Na východní straně je kavárna o kapacitě 36 osob, která příhodně sousedí s dětským hřištěm. Vedle ní je služební vchod. Na jižní straně stavby je vchod k věžnímu schodišti, propojujícímu všechna tři podlaží a čítajícímu celkem 147 schodů. Ve všech podlažích a funkčních celcích jsou sociální zařízení. Venkovní dlažba je z mrákotínské šedé žuly a jesenické žuly. Na levé, severní straně objektu je vybudováno parkoviště, navazující na zatravněnou plochu s vysazenými stromy. Kapacita kostela je 358 osob.
Interiér kostela Výrazným prvkem celého interiéru je kruhové stropní okno o průměru 8 m, lemované prstencem z leštěných nerezových plechů zlatého odstínu, které je minimalistickým moderním odkazem na starobylé kopule křesťanských chrámů z prvního tisíciletí. Jeho nezvyklé umělecké a konstrukční řešení též symbolizuje trnovou korunu Krista na kříži. Je jedním ze hlavních zdrojů denního světla i světla symbolického: průhled k obloze přitahuje pohled věřících k nebi, k úběžníku Božího království.
Dále je prostor kostela osvětlen tzv. pásovým oknem, které se nachází těsně pod subtilním stropem a lemuje obvod celého kostela kromě věže. Strop tak působí, jako by se vznášel nad prostorem kostela
Po obvodu kostela je umístěno 12 konsekračních křížů, které byly při vysvěcení kostela, prostřednictvím přítomných biskupů, pomazány posvátným křižmem.
Presbytář Presbytář vybíhá z apsidy obdélníkovým pódiem až pod transept. Lemuje ho ze tří stran třístupňové schodiště. Stupně i podlaha jsou z carrarského mramoru (světlý s jemným žilkováním).
Nachází se zde: Adorační kaple Nejsvětější svátosti, která má tvar válce o průměru 5 m a výšce téměř 8 m. Její tvar, tvořený subtilní stěnou s horizontálními otvory, které se šroubovicově vytrácejí směrem nahoru, symbolizuje cestu vzhůru k Bohu. Svatostánek je umístěn na mramorovém podstavci s vytesanou splývající drapérií (pozlacená schránka s křížem z rubínového taveného skla) – nad svatostánkem je Věčné světlo. Skleněný kříž, stojící v levé části presbytáře, vyvažuje excentricky umístěnou kapli Nejsvětější svátosti. Je složen ze tří částí, každá je tvořena 9 vrstvami temperovaného skla, proloženými fóliemi. Středová spojka je z leštěné nerezové oceli a na ní je upevněn korpus Krista Spasitele (olše). Kříž má výšku 5,75 m a hmotnost přes 1 t. Oltářní menzu (řecký mramor Kozanis) s vloženým ostatkem sv. Ludmily, podepírají tři sloupy, symbolizující Nejsvětější Trojici (zlacený kov). Ambon tvoří rozevřená kniha (pozlacený kov) ležící na dvou mramorových sloupech – symbol Starého a Nového zákona (mramor Kozanis). Sedes je soubor tři křesel pro celebranta a dva přísedící (olejovaný dub v kombinaci s prvky z mramoru Kozanis). Schránka na posvátné oleje (kararský mramor s intarzií ze skotského zeleného mramoru) se nachází ve výklenku v levé části presbytáře, nad abakem. V zadní stěně presbytáře, za adorační kaplí, je vchod do sakristie.
Transept V levé části transeptu se nachází bezbariérový, prosklený portál. Vpravo od něho je zabudovaná kropenka (mrákotínská žula). Na levé, čelní straně je výstupek, pro umístění evangeliáře, krytý mramorovou deskou. Křtitelnice se nachází na rozhraní transeptu a hlavní lodě. Je ve tvaru kvádru (mramor Kozanis) s pozlacenou kovovou prohlubní na křestní vodu. Jeden sloup křtitelnice odkazuje na biblický citát z Bible: „jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, ...“ (Ef 4, 5–6).Habánová, Radka: Informace pro návštěvníky kostela Krista Spasitele na Barrandově V obou křídlech transeptu jsou vždy dva soubory dubových lavic.