Sándor Tatay (6. května 1910, Bakonytamási, Vesprémská župa – 2. prosince 1991, Budapešť) byl maďarský spisovatel.Slovník maďarských spisovatelů, Odeon, Praha 1971, str. 337Slovník autorů literatury pro děti a mládež I., LIBRI, Praha 2007, str. 748
Život Pocházel z rodiny evangelického faráře. Střední školu navštěvoval v městech Tata, Pápa a Szarvaš, poté studoval teologii na sopronské Evangelické teologické univerzitě a filozofii na Pécsské univerzitě. Pak se vydal pěšky na cestu Evropou a po návratu do vlasti pracoval nejprve jako dělník a poté úředník. Redigoval časopis Kelete Népe, později byl vedoucím Oddělení literatury pro mládež Svazu maďarských spisovatelů.
Publikovat začal počátek 30. let 20. století a soustřeďoval se především na díla s vesnickou tematikou a zobrazoval nesmiřitelné třídní rozpory v maďarské společnosti a úpadek hodnot středních vrstev. Po druhé světové válce do roku 1955 nepublikoval a pracoval jako ředitel penziónu poblíž jezera Balaton.
Jde o autora povídek, románů a knih pro mládež. Za své dílo, přeložené do devíti jazyků, obdržel třikrát cenu Attily Józsefa (1957, 1961 a 1979).
Dílo Az eke (1931), román, Jelek a porban (1939, Známebí v prachu), povídky, Zápor (1941, Liják), román, Csipke (1942, Krajka), povídky, Húshagyókedd (1943, Masopustní úterý), román, Ének a szőlőhegyről (1955), povídky Kinizsi Pál (1955, Pál Kinizsi), historický román pro mládež z 15. století o legendárním maďarském vojevůdci vojska krále Matyáše Korvína. Tento muž, označovaný jako „vítěz nad Turky“ , se na generála vypracoval z mlynářského učedníka. A Simeon család (1955–1964, Rodina Simeonových), pětidílný románový cyklus, popisující na příběhu tří generací šlechtické rodiny maďarskou společnost od počátku 20. století do padesátých let. A Simeon-ház (1955, Dům Simeonových), A második leány (1956, Druhé z děvčat), Kenyér és virág (1959, Chléb a květy), A nyugati Kapu (1962, Západní brána), Az ítélet napja (1964, Soudný den). Vulkán (1958, Sopka), román, Ház a sziklák alatt (1959, Dům pod skalou), scénář k filmu režiséra Károlyho Makka. Üvegcsengő (1960, Skleněný zvonek), pohádky, Puskák és galambok (1960, Pušky a holubi), dobrodružný román pro mládež o příhodách šestice kamarádů v Maďarsku na podzim roku 1919, kteří pomáhají k útěku úřady pronásledovaného otce jednoho z nich. Kelj fel és járj! (1961, Vstaň a choď!), povídky. Bujdosásunk története (1967, Příběh našeho ukrývání), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství. Diszharmónia (1968, Disharmonie), román, A szerelem szőnyege (1970, Koberec lásky), román, Eszter és a fajdkakas (1971, Ester a tetřev) Meglepetéseim könyve (1974, Kniha mých překvapení), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství. Lyuk a tetőn (1977, Díra ve střeše), autobiografický román. Hét szűk évtized (1983, Sedm desetiletí), autobiografický román.
Filmové adaptace Puskák és galambok (1961, Pušky a holubi), maďarský film, režie Márton Keleti.
Česká vydání Pušky a holubi, SNDK, Praha 1965, přeložil Arno Kraus (starší).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Sánor Tatay - Olvasás Portál
Kategorie:Maďarští spisovatelé Kategorie:Maďarští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Muži