Eurovision Song Contest 2012, česky také Velká cena Eurovize 2012 (či jen Eurovize 2012), byl 57. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, a to díky vítězství ázerbájdžánského dua Ell & Nikki s písní „Running Scared“ na předchozím ročníku. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicí İctimai Television (İTV), se konala v Baku Crystal Hall. Semifinálová kola se uskutečnila 22. a 24. května, finále pak 26. května 2011. Moderátory přenosů byli televizní moderátorky Leyla Aliyeva a Nargiz Birk-Petersen a zpěvák Eldar Gasimov.

Soutěže se zúčastnilo 42 zemí, což je o jeden stát méně oproti předchozímu roku. Do soutěže se po 2leté pauze vrátila , naopak dvě země ze soutěže odstoupily – kvůli probíhajícímu konfliktu s Ázerbájdžánem, kvůli finančním potížím.

Vítězem se stala švédská zpěvačka Loreen s písní „Euphoria“. Skladba vyhrála u diváků i u porot a získala 372 bodů z 492 možných, dvanáctibododové ohodnocení získala od 18 zemí.

Přípravy soutěže poznamenaly kontroverze ohledně stavu porušování lidských práv v Ázerbájdžánu – proti pořádání protestovali zástupci několika organizací.

Místo konání náhled|vlevo|Lokace Baku Crystal Hall náhled|Interiér Baku Crystal Hall Ázerbájdžán, účastnící se soutěže od roku 2008, zvítězil poprvé na Eurovizi. Pořadatelským městem byla zvolena metropole Baku, rozprostřená na jihu Apšeronského poloostrova v Kaspickém moři. Město obývají zhruba 2 miliony obyvatel, přibližně čtvrtina ázerbájdžánské populace.

Krátce po ustanovení pořádání byla smluvena výstavba nové arény Baku Crystal Hall o kapacitě 23 tisíc míst nedaleko Náměstí vlajky, kde byl průběh akce zamýšlen. Dalšími kandidáty bylo Tofiq Bahramov Stadium (37 tisíc míst) a Heydar Aliyev Sports and Exhibition Complex (7,800 míst). Počátkem srpna 2011 společnost Alpine Bau Deutschland AG získala kontrakt na výstavbu Baku Crystal Hall, na níž ázerbájdžánská vláda uvolnila šest milionů manat. Pořádání v této aréně bylo potvrzeno 25. ledna 2012. Každého večera se i přes nahlášenou kapacitu nakonec mohlo účastnit pouze 16 000 diváků.

Formát náhled|Moderátoři – Leyla Aliyeva, Eldar Gasimov a Nargiz Birk-Petersen

Systém hlasování neprodělal žádné výraznější změny – hlasy diváků každé země byly v poměru 50:50 přičteny k hlasům odborných národních porot. Na rozdíl od předchozích dvou ročníků, kdy mohli diváci pro své favority hlasovat již od počátku večera, se však pořadatelé navrátili k předchozímu systému, kdy bylo pro hlasující po představení všech soutěžních písní otevřeno patnáctiminutové hlasovací okénko – tato změna byla smluvena referenční skupinou EBU na zasedání 29. června 2011.

Každou národní porotu tvořilo pět profesionálních zástupců z oblasti hudby.

Počet finalistů byl podle nových pravidel 24. listopadu 2011 navýšen na 26 – účastníky finále nyní tvoří deset postupujících z každého semifinále, pořadatel soutěže a tzv. "Velká pětka", složená ze zemí, které z největší části přispívají na projekty EBU – Francie, Spojené království, Itálie, Německo a Španělsko. Šestadvacet zástupců se finále účastnilo podruhé v historii – poprvé tomu tak bylo v roce 2003.

Rozlosování náhled|Ceremoniál rozlosování 25. ledna 2012 v Baku Rozlosování určující kolo, v němž každý z 36 semifinalistů vystoupí, proběhlo 25. ledna 2012 v paláci Buta v Baku. Semifinalisté byli roztříděni do šesti skupin (košů) podle geopolitické příslušnosti – polovina z každé skupiny byla následně náhodně vylosována pro účast v prvním semifinále. Zbývají státy byly zařazeny do druhého semifinále. Současně bylo rozhodnuto, do kterého semifinále bude hlasovat který automatický finalista – Ázerbájdžánu, Španělsku a Itálii bylo losem přisouzeno hlasovací právo do prvního semifinále, Francie, Německo a Spojené království obdrželi právo hlasovat v druhém semifinále. Zvolené semifinále byli vysílatelé z těchto zemí povinni uvést v přímém přenosu, vysílání druhého semifinále bylo ponecháno jejich volbě.

Koš 1 Koš 2 Koš 3 Koš 4 Koš 5 Koš 6

* Veřejnoprávní vysílatel Arménie se dostatečně rychle nevyjádřil ohledně své účasti, s kterou se spíše počítalo. Ze soutěže odstoupil více než měsíc po rozlosování semifinálových kol.

Design Mottem ročníku byl slogan Light Your Fire! (doslova Zažehni svůj oheň) podle přízviska Ázerbájdžánu, Land of Fire (Země ohně).

Medailonky před každým soutěžním vystoupením zahrnovaly vystupující v přímém přenosu před vstupem na pódium, následovala vlajka a název země, kterou zastupují, a různorodé záběry z Ázerbájdžánu s popiskem "Ázerbájdžán, země..." s různými zakončeními ("...jazzu", "...v pohybu" a podobně). Medailonky končily aktuálním záběrem na arénu Crystal Hall (zvenčí), která se díky masivním LED světlům měnila do vlajkových barev země, jejíž interpret následně vystoupil.medailonku Ázerbájdžánu

Grafický design (bannery, grafika bodování…) byl od roku 2011 pouze mírně upraven. Při vyhlašování výsledků byly nižší body (1-7) zvýrazněny červeně, tři nejvyšší ohodnocení (8,10 a 12) byly zvýrazněny oranžově.

Vysílatel Pořadatelem akce byl ázerbájdžánský veřejnoprávní vysílatel İctimai Television (İTV), který je členem Evropské vysílací unie. Azercell, největší ázerbájdžánský operátor, byl oznámen coby oficiální partner. Coby oficiální produkční partner byla vybrána společnost Brainpool, která spolupracovala již na předchozím ročníku.

Kontroverze

Porušování lidských práv Západní média již před uspořádáním ročníku komentovala vysoký finanční vklad a důraz na propagaci Ázerbájdžánu jako pokus "zakrýt nefunkční demokracii a porušování práv občanů". Aktivista Elnur Majidli, který byl uvězněn po účasti na povstání v roce 2011, byl náhle propuštěn, což zahraniční média označila za snahu zmírnit kritiku země těsně před tím, než se dostane do celosvětového mediálního hledáčku. V ázerbájdžánských věznicích však zůstala řada dalších politických vězňů, v mnoha případech "novináři, kteří veřejně kritizovali Alijevův systém". Stav lidských práv za žalostný označila mimo jiné Amnesty International. V zorném poli vlády se podle ní i jiných mezinárodních organizací ocitají převážně opoziční aktivisté. Situaci v zemi zmínila také řada českých médií.Článek na webu České televize

Nejčastěji zmiňovanou kauzou ve spojení s pořádáním soutěže v Ázerbájdžánu bylo údajné násilné vystěhovávání obyvatel oblasti, kde měla být postavena aréna Baku Crystal Hall a její zázemí.

S aktivisty bojujícími za zlepšení lidských práv v zemi se během soutěže setkala vítězka Loreen – jakožto jediná ze soutěžících. Následně v médiích prohlásila, že „lidská práva jsou v Ázerbájdžánu denně porušována. Je třeba se proti takovým věcem vyslovit.“ Mluvčí vlády následně její výrok kritizoval s tím, že soutěž Eurovize by neměla "být politizována" a doporučil EBU, aby následně podobná setkání zakázala. Švédská delegace následně vydala prohlášení, podle něhož se zpěvačka ani nikdo jiný nedopustil porušení pravidel soutěže.

26. května, v den finále, uspořádali odpůrci vlády v Baku protestní akci, kterou policie hbitě rozpustila. Aktivisté v médiích vyjádřili obavu, že budou odsouzeni k tvrdému trestu, jakmile svět po skončení soutěže spustí Ázerbájdžán z dohledu. Během finálového večera následně moderátorka Eurovize 2011 Anke Engelke, která vyhlašovala výsledky Německa, v přímém přenosu prohlásila: "''Dnes nikdo nemohl hlasovat pro svoji zemi. Je však dobré mít možnost hlasovat, je dobré mít možnost volby. Hodně štěstí na tvé cestě, Ázerbájdžáne. Evropa tě sleduje."

Politické napětí v Íránu Íránské úřady se veřejně postavily proti pořádání Eurovize v Ázerbájdžánu. Vedoucí duchovní ájatolláh Mohammad Mojtahed Shabestari a ájatolláh Ja'far Sobhani pořádání odsoudili coby "proti-islámské chování" s tvrzením, že země hodlá hostit Gay Pride. Tento výrok vedl k protestnímu shromáždění před íránskou ambasádou v Baku. Ali Hasanov, vedoucí Oddělení veřejných a politických záležitostí státní administrativy, prohlásil, že tato tvrzení jsou mylná a Írán by se neměl plést do věcí Ázerbájdžánu. Zároveň Ázerbájdžán požádal o oficiální omluvu íránské strany. Ázerbájdžán i Írán následně z příslušných ambasád v sousedské zemi stáhl svého velvyslance.

30. května Ministerstvo národní bezpečnosti Ázerbájdžánu oznámilo odhalení řady plánovaných teroristických útoků v době konání soutěže. Ty měly být namířeny na Baku Crystal Hall a hotely Marriott a Hilton. 22. srpna deník The Daily Telegraph zveřejnil domněnku informační služby, podle níž měl nejvyšší íránský vůdce Sajjid Alí Chameneí vést tajnou složku jednotky Quds ke spáchání teroristických útoků proti "Západu a jeho spojencům" včetně Ázerbájdžánu.

Navrátivší interpreti Interpret Země Předchozí účast(i) Kaliopi 1996 (kvalifikační kolo) Jónsi 2004 Željko Joksimović 2004 Jedward 2011

Seznam účastníků Semifinále se zúčastnilo celkem 36 interpretů. Rozlosování zemí do semifinálových kol proběhlo 25. ledna 2012.

První semifinále Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 18 zemí. Odehrálo se 22. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí, u a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně ze a . Kvůli zprostředkování zpráv o autobusové tragédii v Qafa e Vishës albánský vysílatel RTSH nevysílal první semifinále živě a použil pouze hlasy národní poroty. Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body 1. Rambo Amadeus „Euro Neuro“ angličtina 15. 20 2. Gréta Salóme a Jónsi „Never Forget“ angličtina 8. 75 3. Eleftheria Eleftheriou „Aphrodisiac“ angličtina 4. 116 4. Anmary „Beautiful Song“ angličtina 16. 17 5. Rona Nishliu „Suus“ albánština 2. 146 6. Mandinga „Zaleilah“ španělština, angličtina 3. 120 7. Sinplus „Unbreakable“ angličtina 11. 45 8. Iris „Would You?“ angličtina 17. 16 9. Pernilla Karlsson „När jag blundar“ švédština 12. 41 10. Izabo „Time“ angličtina, hebrejština 13. 33 11. Valentina Monetta „The Social Network Song (Oh Oh – Uh - Oh Oh)“ angličtina 14. 31 12. Ivi Adamou „La La Love“ angličtina 7. 91 13. Soluna Samay „Should've Known Better“ angličtina 9. 63 14. Buranovskije Babuški „Party for Everybody“ udmurtština, angličtina 1. 152 15. Compact Disco „Sound of Our Hearts“ angličtina 10. 52 16. Trackshittaz „Woki mit deim Popo“ němčina 18. 8 17. Paša Parfeny „Lăutar“ angličtina 5. 100 18. Jedward „Waterline“ angličtina 6. 92

Druhé semifinále náhled|Eva Boto, zástupkyně Slovinska Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 18 zemí. Odehrálo se 24. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z , a . Původně se druhého semifinále měl účastnit zástupce Arménie, tamější vysílatel však z důvodu obav o bezpečnost své delegace v Ázerbájdžánu odvolal svoji účast. Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body 1. Željko Joksimović „Nije ljubav stvar“ srbština 2.159 2. Kaliopi „Crno i belo“ makedonština9.53 3. Joan Franka „You and Me“ angličtina15.35 4. Kurt Calleja „This Is the Night“ angličtina7.70 5. Litesound „We Are the Heroes“ angličtina16.35 6. Filipa Sousa „Vida minha“ portugalština13.39 7. Gaitana „Be My Guest“ angličtina8.64 8. Sofi Marinova „Love Unlimited“ bulharština11.45 9. Eva Boto „Verjamem“ slovinština17.31 10. Nina Badrić „Nebo“ chorvatština12.42 11. Loreen „Euphoria“ angličtina1.181 12. Anri Jokhadze „I'm a Joker“ angličtina, gruzínština14.36 13. Can Bonomo „Love Me Back“ angličtina5.80 14. Ott Lepland „Kuula“ estonština4.100 15. Max Jason Mai „Don't Close Your Eyes“ angličtina18.22 16. Tooji „Stay“ angličtina10.45 17. Maya Sar „Korake ti znam“ bosenština6.77 18. Donny Montell „Love Is Blind“ angličtina3.104

Finále náhled|Zástupce Srbska Željko Joksimović interpretuje svoji píseň na generální zkoušce. Finále se uskutečnilo 26. května ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 26 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále, státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Ázerbájdžán jakožto vítěz předchozího ročníku.