Zbarvení holuba domácího je barva dospělého holuba domácího tak, jak se jeví pozorovateli. Je to souhrnný název pro barvu a kresbu holuba., je proto dáno nejen zbarvením jednotlivých per, ale také střídáním per různé barvy na různých částech těla. Výsledná barva jednotlivých per je dána jak v nich obsaženým pigmentem a uspořádáním tohoto pigmentu v peru, tak i dalšími vlivy, jako je struktura peří, jeho mastnota a množstvím pudru.HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. Trochu genetiky, s. 249. (česky) K základním barvám patří modrá, černá, červená, žlutá a bílá barva, mezi tzv. mezibarvy se řadí stříbřitá, izabelová, šedě, žlutě a červeně plavá, žemlová, měděně červená, dýmová a kaštanově hnědá. Kresba se popisuje u holubů, kteří mají na těle peří vícero barev. Kreseb existuje velké množství, od sotva patrných po velmi kontrastních.

Divoké zbarvení holuba je tzv. modré pruhové, přičemž holub a holubice jsou zbarveni stejně. Takto zbarvený pták má peří na těle šedomodré, na krku a voleti až černé s výrazným zeleným leskem, konce křídelních letek jsou černé, stejně tak je černý pruh na ocasních perech a dva příčné pruhy na křídlech. Mutacemi a selekcí vzniklo u domácího holuba velké množství dalších barevných a kresebných rázů. Popis těchto rázů je komplikovaný jejich značným počtem a také terminologickou nejednotností. Shodné barevné rázy jsou u různých plemen pojmenované různě, či naopak je stejným jménem u různých plemen označováno vzhledově i genotypově odlišné zbarvení.

Plemenná skupina barevných holubů sdružuje plemena, u kterých je vyšlechtění určitého zbarvení nebo kresby hlavním plemenným znakem.

Základy genetiky barev holuba domácího

Výsledná barva holuba, tedy jeho fenotyp, je ovlivněna jeho genetickým založením, které určí druh a rozložení pigmentu v opeření daného jedince. Vliv vnějšího prostředí se na základním zbarvení holuba podílí jen málo. Genotyp holuba, tedy soubor všech genů, které ovlivňují jeho zbarvení, však z jeho vzhledu nemusí být vůbec patrný. Barva je totiž kódována ne jedním nebo několika, ale celou řadou řadou genů, které vůči sobě nejsou lhostejné, ale vzájemně se ovlivňují. Jednotlivé geny navíc nejsou všechny stejné, mají několikero rozdílných forem, alel. Holub má v každé tělní buňce 40 párů chromozomů, na kterých jsou umístěné jednotlivé geny. Jedná-li se o autozómy, mají oba chromozómy v páru alely stejných genů ve stejných lokusech, tyto alely ovšem mohou být různé a výsledný fenotyp je daný jejich interakcí, alely vůči sobě mohou být dominantní nebo recesivní. Stejně tak jednotlivé geny ovlivňující zbarvení holuba na sebe navzájem působí: Tyto genové interakce jsou zhruba dvojího druhu: může jít o tzv. kumulativní duplicitu bez dominance, kdy se účinky dvou konkrétních genů rovnoměrně doplňují, nebo o epistázi, kdy je účinek jednoho genu nadřazen genu druhému.

Dědičnost zbarvení holubů je komplikovaná faktem, že některé geny ovlivňující pigmentaci jsou umístěné na pohlavních chromozomech a jsou tedy vázané na pohlaví. Chromozomální určení pohlaví u ptáků a tedy i u holuba je odlišné od savců. Je to totiž samice, která má dva odlišné pohlavní chromozomy (ZW), zatímco samec je tzv. homogametický, má dva stejné pohlavní chromozomy, ZZ. Chromozom Z je větší a zhruba odpovídá savčímu chromozomu X. Je to tento chromozom, na kterém jsou umístěné některé geny kódující barvu peří. Holubice má proto ve svém genotypu pouze jedinou kopii dané alely, která se ve výsledném fenotypu projeví vždy, zatímco holub má pár alel, které spolu interagují stejně, jako je tomu u ostatních vloh.

Zbarvení jednotlivých per

Barva jednotlivých per holuba je dána především uvnitř obsaženým pigmentem. U holuba se, na rozdíl od mnoha jiných ptáků, na zbarvení peří nepodílejí pigmenty jako jsou lipochromy či porfyriny, které dávají živé žluté, červené nebo zelené odstíny. Jediným přítomným pigmentem je melanin. Ten může být trojího druhu: černý eumelanin a červený a hnědý pheomelanin. Kromě samotného typu pigmentu je důležité také uspořádání pigmentových zrn. To může být buď rovnoměrné, výsledkem je plnobarevné, slité zbarvení, nebo skupinové, které vede ke zbarvení plavému.

To dává za vznik základním barevným řadám, kdy jednomu plnobarevnému zbarvení vždy odpovídá barva plavá. Eumelanin ve své plnobarevné pigmentaci dává peru černou barvu, jeho plavá verze je modrá. Červený pheomelanin vede k červené a červeně plavé barvě, hnědý pak k hnědé a hnědě plavé.

Každá z těchto sytých, intenzivních barev může být ředěná. Menší sytost barvy pera je způsobena menším množstvím obsaženého pigmentu. Za ředění je zodpovědná vloha d, která je recesivní vůči sytému zbarvení. Vloha je přítomna na pohlavním chromozomu, takže je vázaná na pohlaví. V této alelické sérii se nachází též alela dP, která kóduje tzv. bledou barvu, mezistupeň mezi zbarvením intenzivním a ředěným. Je též recesivní a to i k ředící alele d.HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. Trochu genetiky, s. 251. (česky) Ředěná barva holubů je spojená s minimálním množstvím prachového opeření u takto zbarvených vylíhlých holoubat.

Ředěním černé barvy vzniká barva šedohnědá, tmavohnědá nebo šedě plavá, ředěním modré stříbřitá. Ředěním červené barvy vzniká barva žlutá, červeně plavé žlutě plavá, z hnědé hnědožlutá a z hnědě plavé hnědožlutě plavá. Úplná nepřítomnost melaninů má pak za následek zbarvení bílé.

Základní barvy

Základní barvou holubího peří je černá, modrá, červená, žlutá a bílá.

Černá: Vzniká působením černě zbarveného melaninu v intenzivní a plnobarevné pigmentaci. Černá barva by měla být sytá a sametově černá.BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Kapitola IV. Zevnějšek holuba, s. 37. (česky) Modrá: je dána působením černého melaninu v intenzivní, ale plavé pigmentaci. Vyskytuje se ve dvou odstínech, světlejším a tmavším, měla by být čistá, světle šedé nebo popelavé odstíny jsou nežádoucí. Červená: Červené zbarvení je podmíněno přítomností pheomelaninu, ne lipochromů jako u některých jiných červených ptáků. Je sytá, jasná a čistě červená. Žlutá: Toto zbarvení vzniká ředěním červené barvy. Barva by měla být rovnoměrná a zlatě sytá. Bílá: Bílé peří neobsahuje žádné melaniny. Barva je čistá, jemně nažloutlá, stejně tak kůže je bílá. ŠILER, FIEDLER, SUCHÁNEK. Genetika drobných zvířat. Kapitola 8.1. Dědičnost zbarvení, s. 156.(česky)

Bílá barva u holuba většinou není způsobena albinismem, ale složitými interakcemi genů a vůči barevnému opeření proto může být dominantním i recesivním znakem. Recesivní bílá zwh je ve vztahu ke všem ostatním genům, které kódují barvu opeření, ve vztahu recesivní epistáze. U recesivního homozygota zwhzwh se do peří nedostává žádný pigment a jiné geny se tím pádem nemohou nijak projevit.

Typ produkovaného pigmentu je řízen alelickou sérií na lokusu B, který se nachází na chromozomu Z a je proto vázaný na pohlaví. ŠILER, FIEDLER, SUCHÁNEK. Genetika drobných zvířat. Kapitola 8.1. Dědičnost zbarvení, s. 155.(česky) Dominantní vloha BA zapříčiňuje dominantní červené zbarvení, které je označováno též jako popelově červené. Vůči ní je recesivní alela B+, což je divoká verze tohoto genu, vedoucí k modrému a černému pigmentu. Je možné, že mezi alelou BA a B+ je dominance neúplná. RNDr. Tyller uvádí, že popelavě červený německý výstavní holub s genotypem BAB+ měl černé skvrny v letkách a v ocase a tmavý zobák, zatímco homozygotní ptáci BABA měly zobáky světlé a skvrny v křídlech, byly-li přítomny, byly hnědé. Poslední alelou v sérii je recesivní b, která u homozygotů vytváří hnědé, též kaštanové nebo čokoládové zbarvení.BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Kapitola IV. Zevnějšek holuba, s. 38. (česky)

Celobarevně červená barva je dána alelou e v jejím recesivně homozygotním založení. Tento gen je ve vztahu k lokusu B ve vztahu recesivní epistáze. Při přítomnosti aspoň jedné divoké alely E+ se mohou projevit vlohy z lokusu B, u recesivního homozygota ee je však toto zbarvení překryto a vzniká tzv. celobarevná červená, též recesivní červená barva.

Účinkem genu B, E a již zmíněného D, který je zodpovědný za ředění barev, vznikají následující barevné kombinace. Pro názornost jsou všichni holubi v pruhové kresbě. Peří na krku a zejména na ocasních pruzích je plnobarevné, na zbytku těla plavé v odpovídající barvě. Výjimkou jsou ptáci celobarevně červení a žlutí, u nich je kresba zcela překryta účinkem alely e, a jsou plnobarevně zbarveni na celém těle. Protože je jak vloha B, tak vloha D umístěna na pohlavním chromozomu Z, holub má dvě kopie těchto alel, zatímco holubice pouze jedinou.

intenzivní barvy130 px|Rakovnický kotrlák modrý pruhový130 px|Anglický dlouholící rejdič červenopruhý 130 px|Celobarevně červený karnó černá pigmentacegenotyp holuba E_ B+B+ D_genotyp holubice E_ B+- D- popelavě červená genotyp holuba E_BABAgenotyp holubice E_BA- D- hnědágenotyp holuba E_ bb D_genotyp holubice E_ b- D- recesivní červenágenotyp holuba ee -- D_ genotyp holubice ee -- D- ředěné barvy 130 px|Dánský rejdič stříbřitý pruhový 130 px |Arabský bublák žlutopruhý 130 px|Permský vysokoletec celobarevný žlutý šedohnědá/stříbřitágenotyp holuba E_ B+B+ ddgenotyp holubice E_ B+- d- popelavě žlutá genotyp holuba E_BABA ddgenotyp holubice E_BA- d- hnědožlutá genotyp holuba E- bb ddgenotyp holubice E_ b- d- recesivní žlutágenotyp holuba ee -- d_ genotyp holubice ee -- d-

Kresby holuba domácího

Jen u některých barevných rázů je peří na celém těle stejné barvy. Je-li tomu tak, jedná se především o základní barvy, černou, celobarevnou červenou a žlutou a bílou. Jako jednobarevní bývají označováni i holubi rázu modrého bezpruhého, kteří však nejsou celí modří, ale mají černé konce letek. Častější jsou holubi vícebarevní, kteří mají buď přímo kreslená jednotlivá pera, nebo mají na různých místech těla peří odlišné barvy.

Základní řada kreseb

Základní kresba holubů je tvořena právě kombinacemi plnobarevných a plavých barev stejné pigmentace na různých částech těla ptáků. Divoké zbarvení holuba patří také do řady základních kreseb. V divokém zbarvení jsou na většině těla jsou pera plavá, plnobarevné zbarvení se nachází jen v opeření krku, na koncích letek, v pruhu přes ocas a ve dvou pruzích přes křídla. Mutacemi divokého zbarvení vzniklo jak zbarvení s větším podílem plnobarevného zbarvení, tak s podílem menším. Kresba je podmíněna interakcí šesti různých vlohových párů, které jsou mezi sebou ve vztahu dominantní epistáze.ŠILER, FIEDLER, SUCHÁNEK. Genetika drobných zvířat. Kapitola 8.1. Dědičnost zbarvení, s. 154.(česky) Vzniká tak řada základních kreseb, ve které platí, že plnobarevnější kresby jsou dominantní nad těmi více plavými.

Plnobarevná kresba: Je-li na prvním epistatickém páru dominantní alela S, plnobarevný pigment je přítomen na celém těle holuba. V černé pigmentaci je takový holub jednobarevný, totiž plnobarevný černý. Při ředěné barvě je pták šedohnědý, zvaný též dun. Má-li pták jak vlohu S, tak vlohu BA podmiňující dominantně červené (nebo ředěné žluté) zbarvení, výsledná barva peří bude popelová nebo moučná. Tato barva se však do základní řady kreseb nepočítá. Tmavá kresba: Následující pár vloh funguje podobně. Dominantní vloha T, též CT zapříčiní vznik tmavé kresby, u které je téměř všechno opeření plnobarevné, plavý je jen ocas a v červené řadě i letky.