náhled|Podobizna Bedřicha Havránka (Josef Matyáš Trenkwald, 1846–1848) Bedřich Havránek (Friedrich Hawranek; 4. ledna 1821, Praha-Nové MěstoMatriční záznam o narození a křtu – 1. března 1899, tamtéžArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice ve Spálené ul., sign. TRS Z5, s. 162) byl český malíř, ilustrátor a pedagog.
Život Narodil se jako druhý syn kriminálního rady Antonína Havránka (1774-1847) v Praze, Spálené ulici v nárožním domě čp.171/II U Myslíků. Jeho matka, Antonie rozená Dequoy (1778-1858), byla původem Francouzka, dcera železničního inženýra, který emigroval v době napoleonských válek do Čech. Bedřich Havránek vyrůstal v intelektuálním a uměleckém prostředí: jeho otec i starší bratr Vilém (* 1809) byli sice právníky, ale také malíři-diletanty a jeho prvními učiteli. Zamýšleli založit obchod s uměním.Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, 1995, s. 249
V patnácti letech, v roce 1836, začal studovat na pražské Akademii krajinomalbu u Antonína Mánesa. Po jeho smrti pokračoval ve studiu nejprve u Christiana Rubena a později v l. 1845 až 1847 u Maxe Haushofera. Po ukončení studií navštívil Francii, Polsko, Švýcarsko, Anglii, Bavorsko, Rakousko a Německo. Od roku 1840 zajížděl do Mnichova, kde poznával díla Christiana Morgensterna a Carla Rottmanna.Leubnerová Š, 2016, s. 176
Žil v Praze jako svobodný mládenec bez finančních starostí. Malba a grafika patřily spolu s poznáváním cizích kultur k jeho koníčkům. Byl oblíbeným společníkem a o jeho obrazy byl zájem mezi sběrateli. Patřil k oblíbeným ilustrátorům knih rakouského arcivévody a cestovatele Ludvíka Salvátora Toskánského, který byl jeho žákem. Podle skic, které mu arcivévoda posílal z cest, a později i podle Havránkových vlastních fotografií, zpracovali Havránek, F. Stolař a J. Jass formou dřevorytů ilustrace nejméně tří cestopisů: Karavanská cesta z Egypta do Sýrie vyšla německy, anglicky (1881), německy (1879) a česky (1885), Märchen aus Mallorce (1885),
Zemřel roku 1899 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo Malba Pod vlivem svého učitele Antonína Mánesa si vypěstoval lyrický vztah k české krajině. Až do pozdního věku chodil malovat se skicákem do plenéru. Haushoferův německý romantismus se v Havránkově díle projevil volbou pitoreskních motivů, zpočátku zejména z okolí jezer Chiemsee, Königsee a Obersee v bavorských Alpách, nebo ze Šumavy (1847). Po celý život maloval okolí Labe, Vltavy a Sázavy, od 50. let také Moravský kras a údolí Punkvy.Leubnerová Š, 2016, s. 180-183 Dále cestoval do Haliče za bratrem. Od Maxe Haushofera se naučil zaznamenat kresbou celkové rozvržení kompozice a velmi podrobně také jednotlivé krajinné detaily. Definitivní obrazy, většinou olejomalby, maloval až v ateliéru. V souladu s tehdejší koncepcí krajinomalby dělil kompozici na popředí, prostředí a pozadí. V popředí komponoval figurální stafáž a nepokoušel se o přesné zobrazení krajiny, která byla předlohou. Maloval také veduty měst a hradů a do krajin často komponoval prvky ideálních architektur.
V pozdějších obrazech opustil romantické pojetí krajiny a soustředil se na zachycení atmosféry dne a modelaci pomocí jemných odstínů barev. Ve svých skicách proto zaznamenával kromě místa i denní dobu. Počátkem 80. let opustil malbu olejem a věnoval se akvarelu. Jeho velké akvarelové obrazy, kterými obesílal výstavy Krasoumné jednoty v letech 1842–1898, představují výseky krajin s figurální stafáží, která do obrazu vnáší žánrové prvky. Pomocí vlastní techniky, kombinující akvarel s temperou, dokázal zachytit i nejdrobnější detaily. Jeho malířský styl budil obdiv soudobé kritiky, ale na konci 19. století již představoval určitou kuriozitu a působil anachronicky.Markéta Dlábková, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 80 Příklady: Pragensie: Ostrov Kampa, Lodecké mlýny, Helmovy mlýny a Petrská čtvrť Romantické kompozice: Opuštěný židovský hřbitov Krajiny: Plešné jezero na Šumavě, Krajina s balvanyAukce Platýz Praha 21.2.2022 Krajina z okolí Rájce nad Svitavou, Okolí Svitavy na Moravě; Cesta ve vsi (90. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
Kresba a ilustrace Kromě malby se věnoval kresbě a ilustracím knih technikou dřevořezu nebo litografie. Obrázky prováděl podle vlastních skic, nebo – v případě dvou cestopisů z exotických zemí, které nenavštívil – použil náčrty autora cestopisů, arcivévody Ludvíka Salvátora Toskánského. Signoval je příjmením "Hawránek" nebo jen iniciálami FH (Friedrich Hawranek) a letopočtem. Nejslavnější z těchto cestopisů Karavanská cesta z Egypta do Syrie, vyšla s týmiž ilustracemi ve třech vydáních, v Londýně anglicky, v Praze německy (1879) a česky (1885). https://ndk.cz/view/uuid:57c58d50-8582-11ec-b436-5ef3fc9bb22f?page=uuid:9658d956-1372-4d63-b391-7b309239fcbd České vydání knihy online Druhý cestopis s dřevořezy Liparische Inseln vyšel v Praze (1893) pouze s německým textem.
Zastoupení ve sbírkách
Galerie
Reference
Literatura Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 172-183, Národní galerie v Praze 2016, Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009,
Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, Vlček Tomáš, K souborné výstavě Bedřicha Havránka, Umění XXXVII, 1989, č. 2, s. 179–182 Blažíčková-Horová Naděžda, Bedřich Havránek 1821-1899, NG Praha 1985 Loriš Jan, Kresby Bedřicha Havránka, katalog výstavy. , Národní galerie v Praze 1951, 16 s. Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., Academia Praha 1995, s, 249-250, heslo Havránek Bedřich (autorka: Naděžda Blažíčková-Horová)
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Škola Maxmiliana Haushofera Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Pragensisté Kategorie:Narození v roce 1821 Kategorie:Narození 4. ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech