Tajemný Etrusk (finský titul zní Turms, kuolematon – doslovný překlad Turms, nesmrtelný) je historický román finského spisovatele Miky Waltariho vydaný v roce 1955. Je psán podobným stylem jako Egypťan Sinuhet. Česky knihu vydalo poprvé nakladatelství Práce v roce 1972.Tajemný Etrusk, nakladatelství Práce, edice Erb – Zlatá řada, 1972, překlad Marta Hellmuthová, kap. tiráž, str. 592

Protagonistou pestrého příběhu z počátku 5. století př. n. l. je Etrusk jménem Lars Turms. Kniha sleduje jeho putování z Iónie přes Korint do řeckých osad na SicíliiČeská bibliografická databáze, Tajemný Etrusk, cbdb.cz, cit. 9. 8. 2013, do Říma a dalších kultur a tím i jeho pátrání po svém původu.Mika Waltari: Nesmrtelný Etrusk , Český rozhlas, cit. 9. 11. 2014

Postavy Ahura – Mikónova dívka, zprvu zamlklá, posléze řečná Arsinoé – Turmsova partnerka, původně kněžka z chrámu Eryx Aruns – Etrusk, malíř Coriolanus – uprchlík z Říma, později obléhatel Říma Dáreios – „král králů“, vládce Perské říše Démadotos – tyrannos z Kým Dionýsios Fókajský – řecký kapitán námořní lodi Dórieus – Turmsův přítel ze Sparty, potomek Hérakleův Gelón – tyrannos ze Syrakus Hamilkar – vojevůdce kartaginské výpravy proti řeckým městům na Sicílii Hanna/Egesta – původně manželka svatého psa Krímísa Hierofila – věštkyně Hiuls – syn Arsinoé Julius – syn Arsinoé Kadmos – Gelónův válečník, dosazený tyrannos Messiny Mikón – Turmsův přítel, lékař a filosof Krinippos – tyrannos z Himéry Kydippe – vnučka Krinippa Lars Alsir – Tyrhén, Etrusk z Himéry Lars Arnth Velthur – Etrusk, syn Arunse Velthura Lars Aruns Velthur – Etrusk, otec Larse Arntha Velthura Lars Porsenna – Etrusk, otec Turmse Lars Tular – Dionýsiovou posádkou zajatý Etrusk Lars Turms – Etrusk, protagonista příběhu Likymnios Mismé – dcera Arsinoé Pýthia – věštkyně z Delf Tanakil – starší žena, partnerka Dóriea Terillos – syn Krinippa a otec Kydippe Tertius Valerius – starý Říman Thérón – tyrannos z Akragantu Veturia – matka Coriolana Volumnia – Coriolanova manželka etruského původu Xenodotos – Ióňan, vyslanec perského krále králů Dáreia Xerxés – syn a nástupce Dáreia, perského krále

Obsah knihy První kniha: Delfy Druhá kniha: Dionýsios Fókajský Třetí kniha: Hímera Čtvrtá kniha: Erykejská bohyně Pátá kniha: Lidská oběť Šestá kniha: Dórieus Sedmá kniha: Sikani Osmá kniha: Znamení Devátá kniha: Lukumo Poslední kniha: Hostina bohů

Děj

První kniha: Delfy Lars Turms, etruský lukumo – „nesmrtelný“ spravedlivý vládce dohlíží na svůj lid a zemi. Během svého života prošel mnoho krajů a zažil četná dobrodružství, která se rozhodne sepsat.

Narodil se otci Larsi Porsennovi a bylo předpovězeno, že se stane lukumonem. Otec rozhodl, že syn musí nalézt sám sebe i své rodné město a proto jej v jeho sedmi letech odvezl přátelům do Sybaridy, luxusního řeckého města v Itálii, a zakázal jim prozradit jeho původ. Matka zemřela, když byly Turmsovi 3 roky. Kvůli válce Sybarid s Krótónem se dostal malý Turms ve svých 10 letech do Mílétu v Iónii. Později se stal pastevcem a utekl do Efesu, kde jej zasáhl blesk a on přežil. V Iónii panují nepokoje, lidé svrhávají Peršany dosazené tyrany, což vyvolalo odvetu ze strany perského „krále králů“ Dáreia. Roznětkou bylo zapálení chrámu perské bohyně Kybelé v Sardech, což měl na svědomí Turms. Celé Sardy nakonec lehly popelem a Iónie se vzbouřila. Turms se vydal na cestu do delfské věštírny, aby ho soudila. Cestou poprvé zažije trans, kdy tančí v bouři. V Delfách se seznámí s Dórieem, spartským vrstevníkem, který se mu stane po dlouhou dobu společníkem. Věštírna mu dá radu cestovat na západ, ale on s Dórieem putuje na východ do Korintu. Léta se účastní řecko-perských válek. Ve válce s Peršany je znám jako smějící se muž, protože se nebojí smrti. Sbírá kamínky, které mu připomínají jednotlivé etapy života.

Druhá kniha: Dionýsios Fókajský Po obklíčení bohatého Milétu se Turms s Dórieem nechají najmout v Lade jako bojovníci na loď Dionýsia z Fókaie. Turmsovi se nenápadně dostávají znamení, že je vyvolený, ale zatím je nedokáže rozšifrovat. V námořní bitvě u Lade začnou získávat převahu Peršané a část iónského loďstva zradí a přidá se na jejich stranu, aby uchránila svá města před pleněním. Dionýsios se se svou posádkou stane pirátem. Cestou vezmou na palubu Mikóna, lékaře a filosofa.

Třetí kniha: Hímera S nashromážděným lupem přistanou na severním pobřeží Sicílie u města Himera, které bylo v minulosti založeno obyvateli města Zanklé, kteří vytvářeli manželské svazky s původními Sikuly. Vládcem města je tyrannos Krinippos, který námořníky pohostí a nechá je ve svém městě za poplatek přezimovat. Dórieus se sblíží s Tanakil, ženou vznešeného původu, u níž on a jeho přátelé naleznou ubytování. Morálka mužstva po dlouhých týdnech zábavy klesla a Krinippos si poručí zvýšit hradby kolem přístavního města. Dionýsios není proti. Mikón je nucen oženit se s Ahurou, dcerou sikulských rodičů. Turms se učí cizí jazyky, od Ahury sikulštinu a od Tanakil foiničtinu. Ve městě potká etruského obchodníka Larse Alsira, který mu poodhalí jeho (Turmsův) etruský původ. S Turmsem koketuje Krinippova vnučka Kydippe.

Čtvrtá kniha: Erykejská bohyně Dórieus naplánuje s Tanakil cestu přes Segestu do Eryxu, města na západě Sicílie, které se účastní i Mikón s Ahurou a Turms. V Eryxu se Mikón pře s Turmsem, že pouze on dokáže vzrušit Ahuru natolik, že se dostane do extáze. Turms mu oponuje. Mikón jej vyzve, aby to tedy sám zkusil. Turms se jí dotkne špičky bradavky a Ahuře silným prožitkem pukne srdce a před zraky obou mužů skoná. Mikón chvíli truchlí, ale uklidní jej, že zemřela v blaženosti. Navíc mu manželství bylo poněkud přítěží. Turms se poté zamiluje do kněžky erykského chrámu, kterou si pojmenuje Arsinoé, a unese ji. Tímto si ale zadělal na značné svízele. Arsinoé uspokojovala nejbohatší muže a zvykla si na luxus a drahé dary, je povrchní a pletichaří. Navíc svede Dóriea i Mikóna.

Pátá kniha: Lidská oběť Přijde zpráva, že Milét (důležité řecké město) byl dobyt Peršany a srovnán se zemí. Dionýsios se radí, co dál. Dórieovi chybí boj a chtěl by dobýt erykejskou zemi, na kterou si klade nárok. Nakonec se nechá přesvědčit vyplout na moře. Lars Alsir varuje prostřednictvím Arsinoé Turmse a jeho společníky, že na ně na moři již číhají kartaginské lodě. Dokážou tedy léčku zmařit a míří do Massalie. Tam se ale nedostanou, cestu jim ztěžují útoky tyrhénských lodí. Při jedné bitvě zajmou Larse Tulara, etruského důstojníka, kterého Dionýsios obětuje moři. Po bouřích a divoké plavbě se ocitnou zpět u břehů Sicílie v blízkosti města Panormus.

Šestá kniha: Dórieus Dionýsios uzná, že jeho plánu doplout do Massalie stáli bohové v cestě a předá velení Dórieovi. Námořníci pod jeho vedením obsadí chabě bráněné přístavní město Panormus. Dórieus hodlá dobýt zemi Eryx a prohlásit se za krále. Zorganizuje válečnou výpravu na Segestu, které se mimo Dionýsiových námořníků účastní dobrovolně i panormský zemědělný lid a také domorodí Sikanové, kteří považují Dóriea dle svého proroctví za nového krále. Tažení je úspěšné, Segesta dobyta a Dórieus se stane samozvaným králem. Jeho postavení uzná i mocné Kartágo. To však požaduje vydání Dionýsia a jeho námořníků, aby mohlo soudit jejich pirátské činy na moři. Námořníci se stanou pomalu a jistě nepohodlnými městské radě i lidu a posléze i Dórieovi. Dionýsios se se svými muži dokáže dostat zpět na moře a pokračovat v pirátství, nyní pod tajnou ochranou řeckých měst na Sicílii. Dórieus pořádá lovecké výpravy, cvičí segestské mladíky ve zbrani a ztrácí zájem o Tanakil. Kralování jej nebaví a postupně začíná propadat trudnomyslnosti. Turms vezme pod svou ochranu mladou dívku Hannu řečenou Egestu, manželku posvátného psa Krímísa, který skonal. Arsinoé porodila syna, k němuž se Dórieus hlásí jako ke svému dědici. Plánuje rozpoutat válku s Kartágem, bláznivý to záměr. Zhrzená Tanakil se stane počtvrté vdovou, když Dóriea otráví. Turms s Arsinoé, jejím synem, Hannou a Mikónem, který se mezitím stal alkoholikem, prchá ze Segesty do sikanských lesů. Tanakil pozbyvše smyslu života se sama upálí na hranici s Dórieovým tělem.

Sedmá kniha: Sikani Turms žije s Arsinoé a Hannou pět let v lesích u Sikanů. Stane se de facto jedním z nich, naučí se jejich zvykům a zastupuje je při obchodech. Z Hanny vyroste panna k pohledání a zamiluje se do Turmse. Mikón propadne sikanskému posvátnému halucinogennímu nápoji a počne s Arsinoé dceru, Turms jí dá poté jméno Mismé a na to, že není otcem přijde až později. Mikón se jednoho dne se ztratí, nevydrží už pocit viny, že de facto zradil přítele. Arsinoin syn dostane jméno Hiuls podle sovího zahoukání. Sikané v něm vidí svého budoucího krále Erkla. Jednoho dne se u Sikanů objeví Ióňan (Řek) Xenodotos, služebník perského krále Dáreia, pro kterého sbírá informace o zemích a kulturách na západě. Turms učiní rozhodnutí ponechat Hiulse Sikanům a odejít s Arsinoé, Mismé a Hannou s Xenodotem, i když ten se ho snažil předtím svést. Turms je pevně rozhodnut odejít do Říma. Arsinoé ale touží jít s Xenodotem na královský dvůr, a tak společně pletichaří. V Panormu se rozdělí, Arsinoé s Mismé odjede s Xenodotem a Turms, ačkoli ji stále miluje, se dokáže ovládnout a nepodvolí se. Ponechá si s sebou Hannu. Večer se ovíní a vnikne do ní. Hanna je štěstím bez sebe. Další den ho kopanci do hlavy probudí Arsinoé, která se vrátila (bez Xenodota). Turms společně s Arsinoé, Mismé a Hannou opouští Sicílii a odjíždí lodí na sever.

Osmá kniha: Znamení Řím je město, které pomalu rozšiřuje svůj vliv. V minulosti jej dobyl etruský lukumo Lars Porsenna, ale nechal jej nakonec svému osudu. O totéž (dobytí Říma) se pokouší římský renegát Gaius Marcius alias Coriolanus. V Římě se Turmsi dostane společnosti starého etruského augura, který ho provede po posvátných místech. Seznámí se zde i se starým Římanem Tertiem Valeriem. Starý muž se ve svém věku zahledí do Arsinoé, v níž spatřuje svou bývalou ženu. Arsinoé imponuje jeho vliv a bohatství. Turms dělá pokroky v etruštině a latině, navštěvuje kulturní akce (např. Circus Maximus). Hanna je těhotná a Arsinoé ji prodá do otroctví, čemuž Turms nedokáže zabránit. Po určité době se Turms rozhodne cestovat a poznat okolní etruská města. Jeho kroky směřují do Vejí, Caere a Tarquinií. V Tarquiniích se seznámí s malířem Larsem Arunsem a je u zrodu jeho velkolepé malby v hrobce. V kostkách vyhraje velké jmění a do Říma se vrací jako zámožný muž. Další jeho cesta vede do železných dolů etruského města Populonie. Zde navštíví chrám blesku, a jeho kněz mu naznačí znamení, že je lukumonem. Musí to však v sobě nalézt sám. Další cesta vede do Faesulae a do Perusie.

Devátá kniha: Lukumo