Antonín Stecker (arabský pseudonym Abú ankabút – Otec pavouků) (19. května 1855 KosmonosyMatriční záznam o narození a křtu – 15. dubna 1888 Mladá BoleslavMatriční záznam o úmrtí a pohřbu), byl český cestovatel. V letech 1878–1879 podnikl cestu po Libyi, 1880–1883 cestoval po Etiopii.
Život Narodil se jako nejstarší syn Antonína Steckera, prokuristy v textilní továrně a jeho manželky Rosiny. Mladší bratr Severin se stal architektem a další bratr Karel hudebním skladatelem a pedagogem. Po ovdovění se matka Rosina provdala za profesora klasické filologie na mladoboleslavském gymnáziu Rudolfa Jermáře. Z tohoto manželství vzešlo devět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělého věku: František, lékař a vrchní štábní lékař, Milada, učitelka, Rudolf, strojní inženýr, a Julius, právník.
Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a roku 1877 ukončil studium biologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze u Antonína Friče. Ještě během studií přispíval do různých časopisů (Vesmír, Osvěta a Světozor) články z oboru zoologie a entomologie. Ovládal sedm jazyků. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Heidelbergu. Zde vstoupil do německé Africké společnosti (Deutsche Gesellschaft zur Erforschung Äquatorial–Afrikas) a v roce 1878 provázel cestovatele a diplomata Gerharda Rohlfse (1831–1896) a jeho manželku na jejich cestě po Africe. Vypluli 15. října 1878 z Marseille přes Maltu do Tripolisu. Odtud putovali přes město Sokna do oáz Kufra, kam se dosud Evropané nedostali. Pokračovat měli na jihovýchod. Chtěli navázat diplomatické styky s wadajským sultánem (dnes na východě Čadu) a prozkoumat oblast na jih od Konga a středoafrická jezera. V jižní Libyi však byli napadeni Sennusi a museli se vrátit do Benghází. Rohlfs se vrátil do Evropy a Stecker zůstal v Africe, kde prováděl přírodovědecká a geografická bádání v oblasti Čadského jezera.
V roce 1880 odjel do Káhiry, kde se připojil k další Rohlfsově expedici do Etiopie (Habeše). Přistáli v Massawě (dnes eritrejský přístav u Rudého moře). Byli přijati etiopským králem Janem IV. Rohlf se vrátil zpět do Evropy a Stecker plánoval šestiměsíční cestu po Etiopii. Sbíral informace o jezeru Tana a pokoušel se dostat do království Kaffa na západě země. Ve válce mezi královstvími Godjam (Gojjam) a Šewa (Shoa) se ale stal zajatcem krále Menelika, který ho považoval za vyzvědače. Později cestoval v doprovodu královské armády a objevil několik jezer a prameny řeky Awaš. Byl deportován do města Dibdila, ovšem na přímluvu italského cestovatele Orazia Antinoriho (1811–1882) mohl znovu cestovat po království Šewa. Do map zakreslil osm Evropanům neznámých jezer a také jezero Tana. Prozkoumal prameny řek Džuba a Šibelli. Dostal se až na území Gallů a jeho zápisky jsou cenným svědectvím o životě tehdejších obyvatel střední Afriky.
Od krále Jana IV. dostal Řád Šalomounovy pečeti za přírodovědné objevy. V roce 1883 se rozhodl vrátit do Evropy přes Gondar, Aksúm, pak lodí přes Janov a 25. října přijel do Mladé Boleslavi. Jeho sbírky jsou umístěny v Náprstkově muzeu. O svých cestách psal články do odborných i populárních časopisů, pořádal přednášky v českých městech. Nepodařilo se mu prosadit se jako vědecký pracovník a žil v nuzných poměrech, s podlomeným zdravím. Připravovaný cestopis, v němž chtěl zpracovat všechny podklady z putování po Africe včetně map, nákresů a akvarelů, už nedokončil. Zemřel na tuberkulózu a zánět pohrudnice ve věku 32 let v Mladé Boleslavi.
Z poslední výpravy si Stecker přivezl afrického chlapce jménem Tiksa, který poté žil v jeho rodině. Později byl pokřtěn a odeslán do Říma, kde se měl stát misionářem. Zemřel v Římě.
Odkazy
Související články Adolf Parlesák
Literatura
Heidelberg, cestopisný náčrtek od dra. A. Steckra, Světozor 1877, č. 41 str. 487, č. 42 str. 499, č. 43 str. 510, č. 44 str. 522, č. 45 str. 534, č. 46 str. 544, č. 47 str. 558 Dopisy Antonína Steckra z první cesty do Afriky – Světozor 1879 č. 2 str. 23, č. 15 str. 171, č. 16 str. 185, č. 23 str. 275 Dr. Antonín Stecker, cestovatel africký, Světozor 1879, č. 31, str. 369 Z africké výpravy G. Rohlfsa a dra. Steckra, Světozor 1880, č. 17, str. 202 Cestopis, Světozor 1881, č. 25, str. 303 Cestopis, Světozor 1883, č. 8, str. 91 Phil. Dr. Antonín Stecker, africký cestovatel, Světozor 1888, č. 22, str. 351
Reference
Externí odkazy
Antonín Stecker: Habeš a Habešané I, Zeměpisný sborník, 1886 Otec pavouků, 894. schůzka rozhlasového pořadu Toulky českou minulostí Řád od habešského císaře , Michael Borovička, Lidé a země, 2009
Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Čeští kartografové Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození 19. května Kategorie:Narození v Kosmonosech Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v Mladé Boleslavi Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Šalomounovy pečeti