náhled|250px|Historická sbírka 12 000 barviv Technické univerzity v Drážďanech

Textilní barviva jsou chemické sloučeniny k barvení a potiskování textilií.

Původní přírodní látky byly postupně nahrazeny syntetickými organickými výrobky, takže v 21. století jsou k použití v průmyslové výrobě známá jen umělá barviva.

Druhy barviv Sortiment barviv obsahuje více než deset tisíc výrobků. Každé textilní barvivo má zvláštní obchodní název a je zařazeno do CI (Colour Index), podle kterého zkušený odborník rozpozná chemickou strukturu a barvířské vlastnosti výrobku.Encyclopedia of Chemical Technology, vol. 9, str. 349, Online : http://onlinelibrary.wiley.com/book/10.1002/0471238961

Chemická struktura Podle chemické struktury se barviva dají rozdělit na anthrachinonová azová dioxazotační indigosolová nitro- a nitrosová ftalocyaninová sirná trifenylmethanová

Základní skupiny podle barvířských vlastností Kyselá b. tvoří s aminovými skupinami proteinových vláken (s přídavkem kyselin) soli, které se přímo nanášejí na vlákna. Používají se proto převážně k barvení vlny a hedvábí, výjimečně také k potiskování textilií z regenerované celulózy. Kyselá mořidlová b. se vyvíjejí mořením na vlákně. Např. vlna se nejdříve moří kovovými solemi a pak teprve barví. Zjednodušený proces je zpracování tzv. kovokomplexními barvivy používaný pro textilie z polyamidových vláken. Kationická b. barví z neutrální nebo slabě kyselé lázně. Používají se především pro textilie z polyakrylonitrilu. Přímá neboli substantivní b. jsou většinou soli sulfokyselin azobarviv. Používají se pro celulózu, polyamid i pro vlákna živočišného původu. Reaktivní b. obsahují komponenty, které tvoří s reakčně dispozičními skupinami v textilních vláknech kovalentní vazby a tak se získává vysoká stálost vybarvení. Sirná b. byla původně ve vodě nerozpustná, později byla vyvinuta i rozpustná sirná barviva. U textilií z rostlinných vláken zaručují výrazné, stálé vybarvení. Kypová b. jsou v podstatě deriváty anthrachinonu a indiga. Na nerozpustnou látku se musí před barvením působit reaktivními prostředky, aby se s ní nechala napouštět textilní vlákna. Po barvení se zboží oxiduje, barva je pak znovu nerozpustná a má vysokou stálost. Zvláštní skupina kypových barev jsou ve vodě rozpustné tzv. indigosoly. Používají se na barvení celulózových, živočišných i polyesterových vláken. Disperzní b. jsou látky bez iontových skupin v molekule. Rozpouštějí se snadno na vláknech z acetátového hedvábí a ze syntetických polymerů. Barviva vyvíjená na vlákně jsou látky, jejichž syntéza se dokončuje až ve styku s textilním vláknem. Patří k nim nerozpustná b. azová oxidační b. ftalogenová b. Pigmenty jsou nerozpustné látky z velmi jemného prášku. S textilními vlákny se spojují s pomocí umělých pryskyřic. Používají se k barvení syntetických a regenerovaných vláken. Více než polovina potiskovaných textilií se zpracovává speciálně upravenými pigmenty. Optické zjasňovací prostředky jsou fluorescenční barviva s vysokou absorpcí ultrafialového záření, které se v nich mění v bílé světlo, takže obarvená textilie působí jako bělená. Speciální barviva pro směsové textilie jsou chemikálie pro stejnoměrné („uni“) vybarvení textilií ze dvou nebo více vlákenných komponent různé provenience (PES/WO, PES/CO a mnoho jiných). Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 926-932

Spotřeba a použití barviv

(Stav koncem 20. století z celosvětového hrubého odhadu 400 000 tun ročně) Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, ISBN 978-3871509803, str. 78-79

BarvivaPodíl v %Hlavní druhy barvených materiálůdisperzníDenninger: Lexikon technische Textilien, Deutscher Fachverlag 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 71, 202, 230, 341, 363, 367 21polyamid, polyester, acetát reaktivní19bavlna, lýková vlákna, živočišná vláknaanionická (kyselá)13vlna, hedvábí, modifik. polyamidpřímá12viskózasirná12bavlna, lýková vláknakationická (bázická)8vlna, hedvábí, modifik. polyamidkypová6 bavlna, lýková vlákna, živočišná vlákna, polyamidmetalokomplexní a mořidlová5vlna, polyamidindigo3bavlna, lýková vláknanitro1 vlna, acetát, polyester

V roce 2017 se odhadoval roční objem celosvětového obchodu s textilními barvivy na 5 miliard USD.

Reference

Literatura Clark: Handbook of Textile and Industrial Dyeing, Woodhead Publishing 2011, ISBN 9780081016510 Pandit/Singha/Maity/Ahmed: Textile Dyes and Pigments: A Green Chemistry Approach, John Wiley & Sons 2022, ISBN 9781119904915

Kategorie:Barvení textilií