Ferdinand Pantůček (25. května 1863 Hlinsko – 13. února 1925 Praha) byl český právník a politik, poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu za mladočechy, v letech 1918–1925 první prezident Nejvyššího správního soudu ČSR.
Biografie Ferdinand Pantůček, podle rejstříku matriky narozených i matriky samotné však psán krátce Pantuček, se narodil v Hlinsku čp. 47 dne 25. května 1863 do rodiny pekaře Viktorína Pantučka (syna hrnčíře Vacslava Pantučka z Hlinska čp. 329 a jeho ženy Marie Pantučkové, rozené Kynclové, z Hlinska) a jeho manželky Marie Pantučkové (dcery řezníka Antonína Kozla z Hlinska čp. 181 a jeho choti Kateřiny Kozlové, rozené Prokopové, z Hlinska, kterážto babička byla též Ferdinandovou kmotrou při křtu 26. května 1863 spolu s jeho kmotrem tkalcem Josefem Bouškou z téhož hlinského čp. 181). Jeho synovcem od sestry Marie byl inženýr Josef Křovák. Mnohem později ve Škvorci po nich pojmenované ulice, tedy Pantůčkova a Křovákova, na sebe navázaly, neboť oba pobývali ve vilách v onom městyse u Prahy.
V období let 1882–1886 absolvoval českou univerzitu v Praze. Roku 1887 získal titul doktora práv. V roce 1891 studoval ještě na Lipské univerzitě. Potom od roku 1893 do roku 1900 prodělal soudní praxi v Praze. V letech 1898–1906 působil jako rada zemského soudu v Praze, v letech 1906–1918 jako rada Správního soudního dvora ve Vídni. Do funkce ve Správním soudním dvoru ho povolala vláda Ernesta von Koerbera.
Byl aktivní i jako politik mladočeské strany. Ve volbách roku 1901 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Praha-Nové Město. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 6. března 1906. Pak ho ve vídeňském parlamentu nahradil František Novotný.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve stejném období zasedal rovněž jako poslanec Českého zemského sněmu. Zde byl zvolen za městskou kurii v obvodu Jičín-Nový Bydžov.
Za první světové války spolupracoval s Maffií. Od roku 1918 do své smrti byl prvním prezidentem Nejvyššího správního soudu Československa, na jehož zřízení se po vzniku republiky podílel, včetně sepsání zákona o zřízení tohoto soudního tělesa, přičemž na rozdíl od rakouského správního soudu do jeho kompetencí zahrnul i některé agendy, které dosud nebyly podrobovány soudnímu přezkumu. Jeho formulační schopnosti a erudici republika využila i při stylizaci některých jiných zákonů. V odborné práci se zaměřoval na správní právo, později na vodní právo. Dodnes je právníky využívána jeho stať Právní vztahy k rybníkům, uveřejněná roku 1915 v časopise Právník.
K jeho 60. narozeninám mu gratuloval i prezident T. G. Masaryk. Zemřel na onemocnění mozku.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Lipské univerzity Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Rakouští soudci Kategorie:Českoslovenští soudci Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Mladočeši Kategorie:Narození v Hlinsku Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 13. února Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Muži