Jean-Louis Trintignant (11. prosince 1930 Piolenc, Francie – 17. června 2022 Uzès) byl francouzský herec, držitel Ceny pro nejlepšího herce na MFF v Cannes a držitel ocenění Césara za nejlepší herecký výkon.
Život a kariéra
Mládí Narodil se v malém francouzském městečku Piolenc, jeho rodiči byli průmyslník Raoul Trintignant a matka Claire, rozená Tourtinová.
Herecká kariéra Ve svých dvaceti letech odešel studovat herectví do Paříže, v roce 1951 začal hrát v divadle a krátce na to získal pověst jednoho z nejtalentovanějších herců poválečné éry. Zpočátku vystupoval pouze v divadle, v roce 1955 debutoval také ve filmu a již o rok později na sebe upozornil výkonem v snímku ...a Bůh stvořil ženu režiséra Rogera Vadima s Brigitte Bardotovou v hlavní roli.
Po dobu své povinné vojenské služby bylo jeho herecké působení přerušeno, ale po návratu z alžírské války začal opět hrát ve filmech. Významnou byla jeho role ve filmu Muž a žena (1966), který získal celosvětový ohlas a řadu nejrůznějších filmových cen včetně Oscara pro nejlepší zahraniční film.
V roce 1968 vzniklo ve francouzsko-československé (resp. slovenské) koprodukci válečné drama Muž, který lže (slovenský název Muž, ktorý luže, francouzsky L'Homme qui ment), námět, scénář a režie Alain Robbe-Grillet. Ve filmy nejen hrála řada slovenských herců (Franz: Jozef Kroner, Ján: Ivan Mistrík, Laura: Zuzana Kocúriková, Sylvia: Sylva Turbová, otec: Jozef Čierný, Vladimír: Július Vašek, hostinský: Dušan Blaškovič, německý důstojník: Ivan Letko), ale též důležité profese ve filmovém štábu: kameramanem byl Igor Luther a režie slovenské verze Martin Hollý. Jean-Louis Trintignant na Berlinale získal Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon, režisér byl nominován na Zlatého medvěda za nejlepší film.
Kromě francouzských režisérů spolupracoval rovněž s italskými tvůrci, například s Valeriem Zurlinim na snímcích Bouřlivé léto (1959) a Tatarská poušť (1976), s Dinem Risim na filmu Sváteční vyjížďka (1962), Bernardem Bertoluccim na snímku Konformista (1970) nebo Ettorem Scolou na filmu Terasa (1980).
Kromě toho hrál v řadě filmů, které měli francouzského režiséra, ale byli natočeni ve francouzsko-italského koprodukci, např. Bez motivu (režie Philippe Labro, 1971), Běh zajíce polem (režie René Clément, 1972), Atentát v Paříži (režie Yves Boisset, 1972: na koprodukci se dále podílelo Německo), Vlak (režie Pierre Granier-Deferre, 1973: podle románu Georgese Simenona), Vrtohlavá ovce (režie Michel Deville, 1974) nebo oceňovaná Povídka o policajtovi (režie Jacques Deray, 1975).
Během sedmdesátých let hrál v mnoha filmech a v roce 1983 se objevil ve svém prvním anglicky mluveném filmu, americkém snímku Pod palbou. Pak byl obsazen do filmu Konečně neděle! (1983), posledního snímku Françoise Truffauta a krátce nato natočil pokračování svého dosavadně nejúspěšnějšího filmu, Muž a žena po 20 letech (1986).
Později se začal zaměřovat spíš na divadelní práci. Z filmového působení v pozdějším období lze zmínit například film Tři barvy: Červená (1994) režiséra Krzysztofa Kieślowského. V roce 2012 se po čtrnáctileté herecké přestávce objevil ve filmu Láska režiséra Michaela Hanekeho, který napsal scénář k filmu speciálně pro něj.
Osobní život Jeho strýcem byl automobilový závodník Louis Trintignant, který se v roce 1933 zabil při závodech v městečku Péronne v Pikardii, dalším strýcem byl Maurice Trintignant (1917–2005), jezdec Formule 1, vítěz 24 hodin Le Mans a opakovaný vítěz Velké ceny Monaka. Sám Trintignant se rovněž věnoval závodům a byl proto přirozenou volbou pro režiséra Clauda Leloucha při obsazování role závodníka ve filmu Muž a žena (1966).
Jeho první chotí byla krátce herečka Stéphane Audranová, další manželkou byla od roku 1960 filmová střihačka a herečka, pozdější režisérka a scenáristka Nadine Marquandová. Měli spolu tři děti, Vincenta, Pauline (zemřela na SIDS v roce 1969) a Marie Trintignantovou, pozdější úspěšnou herečku, která ve svých 41 letech zemřela vinou svého přítele v litevském hlavním městě Vilniusu.
Byl dobrým přítelem herečky Anouk Aimée a byl to právě on, kdo ji doporučil pro hlavní ženskou roli ve filmu Muž a žena.
Zemřel nad ránem 17. června 2022 ve městě Uzès v jižní Francii.
Filmografie (výběr)
Ocenění
César Ocenění 2013: César pro nejlepšího herce za film Láska Nominace 1987: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Žena mého života 1995: César pro nejlepšího herce za film Tři barvy: Červená 1996: César pro nejlepšího herce za film Fiesta 1999: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
Molièrova cena Nominace 2006: Molièrova cena pro herce za představení Moins 2
Jiná ocenění 1968: Stříbrný medvěd na Berlínském filmovém festivalu pro nejlepšího herce za film Muž, který lže 1969: Cena pro nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Cannes za film Z 2012: Zlatá palma na Filmovém festivalu v Cannes za film Láska 2012: Evropská filmová cena pro nejlepšího herce za film Láska 2013: cena Étoile d'or du cinéma français pro nejlepšího herce za film Láska
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Francouzští divadelní herci Kategorie:Francouzští filmoví herci Kategorie:Držitelé Césara pro nejlepšího herce Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy o vzdělání a kulturu Gabriely Mistral Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 11. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2022 Kategorie:Úmrtí 17. června Kategorie:Úmrtí v Okcitánii Kategorie:Muži