Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad, někdy nazývaný i dvorec pánů z Kunštátu a Poděbrad, je dům palácového typu stojící na adrese Řetězová 222/3, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad; odtud také pochází název paláce. Od roku 1964 je objekt kulturní památkou.
Historie paláce V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí rozlehlejšího dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.
Od gotiky do baroka náhled|upright|vlevo|Vstup do paláce přes dvůr Na počátku 15. století patřil dvorec nejvyššímu zemskému písaři Bočkovi staršímu z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1417). Mezi lety 1441–1453 byl palác přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali páni z Koldic, pak Míčané z Klinštejna a od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět v renesančním slohu. Hrzánové o majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací. Novými majiteli se stali Šternberkové a od začátku 18. století (někdy mezi 1713–1726) Valdštejnové, kterým palác patřil do roku 1774.
Od 18. století do současnosti Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V letech 1846–1847 byl upraven a namísto zbořené hospodářské části goticko-renesančního paláce byla přistavěna trojkřídlá dvoupatrová klasicistní budova (na adrese Liliová 946/14). Úpravy provedl stavitel Kašpar Předák; oba objekty jsou stavebně propojeny a mají společný dvůr.Vlček (1996), s. 220
V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení a oddělení ochrany přírody Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody.Poche (1985), s. 180 V roce 2007 byl palác zrekonstruován: v patrech byl přestavěn na luxusní byty, v přízemí se nachází hospoda U Kunštátů, podzemní prostory využívá Galerie Kunštát. Dům vlastní Hlavní město Praha.
Románský palác náhled|Informační tabule historie paláce Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941, rozpoznána a poprvé poprvé publikována Rudolfem Hlubinkou, tehdy úředníkem stavebního odboru pražského magistrátu. Jeho tehdejší kolega Vladimír Píša pak v letech 1951 až 1960 prováděl stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla postavena z opukových kvádříků.
Současný suterén náhled|vlevo|Jedna ze dvou bočních místností Střední sál tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti poli křížové klenby bez pasů, nesenými dvěma středními sloupy s románskými hlavicemi a patkami. Postranní prostory jen mírně podélného půdorysu jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby na střední křížové pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky prken z podpůrného bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v severozápadním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení – krb, což svědčí o tom, že tyto místnosti byly obytné.
Horní podlaží Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, pravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly, ale jejich tvary jsou patrné z částečně zachovaných čelních oblouků. Střední místnost byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb, obě boční čtvercové místnosti byly zaklenuty jedním polem křížové klenby. V bočních místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.
Odkazy
Reference
Literatura
PÍŠA, Vladimír. Zjištění románského štítu paláce v čp. 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů – Ochrana památek 28, 1953, s.24. PÍŠA, Vladimír. Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, 1958, s. 47-64. PÍŠA, Vladimír. Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu – Ochrana památek, 1959, s. 47-74. PÍŠA, Vladimír. Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha, 1966
POŘÍZKA, L.; PEŠEK, J.; HOJDA, Z. Prager Palais. München, 1994, s. 34–35.
Externí odkazy
Oficiální stránky Galerie Kunštát Oficiální stránky restaurace U Kunštátu
Kategorie:Paláce na Starém Městě (Praha) Kategorie:Románské paláce v Česku Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad Kategorie:Románské stavby v Praze