Třída Raubvogel byla třída torpédoborců německé Reichsmarine, účastnících se druhé světové války v řadách Kriegsmarine. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Vzhledem k omezení výtlaku byly přeřazeny mezi torpédovky po postavení prvních klasických torpédoborců Zerstörer 1934. Všech šest plavidel bylo za války zničeno.
Stavba
Třída byla vyvinuta v polovině 20. let jako náhrada za torpédoborce, které si německá Reichsmarine směla ponechat po prohrané první světové válce. Byly to první německé torpédoborce postavené podle limitů daných Versailleskou smlouvou a první německé válečné lodě vybavené trojhlavňovými torpédomety. Jejich konstrukce byla vyvinuta na základě torpédoborců prvoválečné třídy H 145. Při stavbě trupu bylo široce uplatněno svařování. Použity byly turbíny od různých dodavatelů. Stavbu provedla loděnice Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu. Do služby vstoupily v letech 1926–1928.
Jednotky třídy Raubvogel: Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status Möwe (MÖ) 1925 4. března 1926 říjen 1926 Dne 8. května 1940 v Severním moři torpdován ponorkou HMS Taku (N38). Opravován jedenáct měsíců. Dne 15. června 1944 potopen při britském náletu na Le Havre. Seeadler (SE) 1925 15. července 1926 květen 1927 Dne 13. května 1942 potopen v Lamašském průlivu britským torpédovým člunem MTB219. Greif (GR) 1925 15. července 1926 březen 1927 Dne 24. května 1944 v ústí Seiny potopen britskými bombardéry Albacore. Albatros (AT) 1925 15. července 1926 květen 1927 Dne 10. dubna 1940 při invazi do Norska ztroskotal v Oslofjordu, neopraven. Kondor (KO) 1925 22. září 1926 červenec 1928 Dne 24. května 1944 v ústí Seiny poškozen minou. Neopraven a 28. června 1944 vyškrtnut. Dne 31. července 1944 potopen při náletu na Le Havre Falke (FK) 1925 22. září 1926 srpen 1927 Dne 24. června 1944 potopen při britském náletu na Le Havre.
Konstrukce thumb|left|Torpédoborce třídy Raubvogel v Neapoli roku 1938. V pozadí těžký křižník Deutschland
Výzbroj plavidel tvořily tři 105mm kanóny v jednodělových věžích, dva trojité 500mm torpédomety a až třicet námořních min. Pohonný systém prototypu Möwe tvořily tři kotle Marine a dvě turbíny Blohm & Voss o výkonu 22 100 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah byl 3600 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.
Sesterská plavidla měla mírně prodloužený trup a větší výtlak. Jejich pohonný systém měl výkon 23 000 hp a plavidla dosahovala rychlosti 33 uzlů. Greif a Falke poháněly turbíny Vulcan, Albatros a Kondor turbíny Schichau a konečně Seeadler turbíny Germania.
Modifikace thumb|Albatros a Kondor v roce 1940
Roku 1930 byl trup Möwe prodlužen na celkovou délku 88,8 m. Roku 1931 všechny torpédoborce dostaly nové 533mm torpédomety. V letech 1935–1937 jejich výzbroj posílily dva 20mm/65 kanóny C/30 a roku 1939 dva vrhače hlubinných pum. Roku 1940 měla přeživší plavidla 20mm kanóny vyměněné za model C/38. Roku 1942 byla výzbroj přeživších plavidel posílena o 20mm/65 čtyřkanón C/38. Roku 1944 byla přeživší plavidla vybavena dvěma radary FuMO 63 a systémem FuMB 4 Sumatra.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Německé torpédoborce